05.Červen 2007,14:58

A ani nevíte jak!! (na prázdniny samozřejmě)

Jedu na Mor, takže jestli jedete taky tak dejte vědět a můžem se třeba potkat. Jinak celej červenec se budu věnovat miláčkovi Voránkovi, takže skončim nakonec asi v nemocnici, ale to už je vedlejší.

No a v srpnu...špatná zpráva je, že nejedu na BA, což mě sere extrémě, radši bych nejela na Mor... ale zato budu celej měsíc ve Španělsku na brigádě. Budu mít na starost 9 koní, svůj byt, motorku k dispozici(doufám že to nebude babeta) :) a plat 700euro=21000kč.. sen co??

Ale stejně...BAčko... ach jo, celej rok se těšim jak dětsko a ještě tam je taková skvělá sestava... :( No pozdravujte ode mě Deicide, Saturnus, Satiricon a všechny ostatní báječný skupiny co tam budou...

No nic musim do třídy nejspíš bude zvonit... ZDRAVIM a třeba se potkáme na MORu.. :)

 
kategorie: Yeah
vložil: Goldie666
Permalink ¤ 0 komentářů
14.Květen 2007,19:48

Prach jsi a v prach se obrátíš.

Propady lidí v čase a prostoru. (Nosferatu)

Bůh je mrtev. (F.Nietzsche)

Ten mnoho ví, kdo poznal utrpení.

Najít lásku je dobré...nehledat a dostat je lepší.(Shakespear)

„Každé velké hnutí lásky skončilo vyvražděním, asi proto,aby bylo vidět, jak moc se milují. Všichni pokrytci, co kdy chodili po Zemi,měli kapsi nadité láskou!“(Anton LaVey)

Je lepší shořet než vyhasnout. (Kurt Cobain)

 
vložil: Goldie666
Permalink ¤ 0 komentářů
19:48

Kam asi jedou?Snad na smrt?

Spěchají, jen jednou, dostanou tu možnost

Potkat se s ní v tváří v tvář,

Jak oslnivá zář,

Musí to být, že nevidí jak do záhuby jdou,

Všichni, všichni se cpou,

Nejdou za sebou.

Ale proč?

Proč ji tak chtějí?

Vždyť žít oni smějí,

Ale ona moc má velikou.

 
kategorie: Básničky
vložil: Goldie666
Permalink ¤ 0 komentářů
19:47

Kdo soudí smrti vinu,

Kdo může jít s ní?

Jak dítě žalu hynu,

Jak utéct ona smí?

Hledá vlastní dobro,

Ztrácí vlastní stín,

Nyní kouzla stříbro,

Kat vrazí do zad klín.

Líné tepy srdce zní,

Jak zvon se ozývá,

Ve dne ona spí...

V noci ožívá...

 
kategorie: Básničky
vložil: Goldie666
Permalink ¤ 0 komentářů
19:46

Rozhodnutí těžší než netěžší kov,

Mé myšlení delší, než nejdelší lov.

Mít tě? Či nemít?

Nenávidět, či milovat?

Má neslušnost mě nutí žalovat...

Žalovat na sebe samou:

Já prodírala se temnou tmou

A nechala se nakazit temnotou.

Duši mám temější než satan srdce své,

Ty jsi chtěl, aby mé rty byly navždy tvé.

A však ony neuposlechly,

Ani nechtěly!

Jiným se bez přemlouvání oddaly!

Jak zlé jsou mé bezcitné rty,

A pak nepředstavitelně zlé jsou mé sny...

A teď ty – v očekávání přisedneš si ke mě.

Já...vážně, snažila jsem se ti to říct jemně.

Ale...ach, zase ty proklaté bezcitné rty,

Popisovaly všechny jeho doteky.

Tvé oči zalil smutek a tekl ti i po tváři,

Tvé oči zalila krev, už nezáří...

 

 
kategorie: Básničky
vložil: Goldie666
Permalink ¤ 0 komentářů
19:45

Já jsem a navždy budu,

Já jsem a moc osudu,

Být vším jak je brané?

Být vším, jak zmatené.

Moc dvou, je touha

Je sám, je sluha.

Snaž se upadnout,

Nesmí tě napadnout,

Střpky zla tě míjí,

Moc dvou – už sílí.

Souboj krve s ránem,

Kdo se stane pánem.

Šaty tančí se vzduchem

Než je všechny rozkuchem.

Slz ani kapka, krve hráz.

Pláče šat, pláče mráz,

Pláčí dva, pláčí snáz.

A je jiný a je sám, umírá,

Poslední večeře, stůl utírá.

Talíř jeden, cítí tíseň,

Jak asi zní? Smrti píseň.

Úzkost, smutek, žal!

Kolik jsi komu dal?

Kolik jsi jim vzal?

Ublížil a nepomáhal,

Nohy jiným podkopával.

A nyní máš strach?

Tak se jí postav! Jsi vrah!

Topíš se, jak vrak,

Loď co už nevypluje,

Nespatří svit ani mrak,

Moc pozdě, pozdě lituje.

Ale, kdyby...já...

Koktá, ale život je hra,

Hra, která nelze uložit,

Nelze nijak odložit,

Musíš ji prožít či nežít,

Lepší je žít teď,

Teď ne pak,

Slunce nečeká – ani mrak!

 
kategorie: Básničky
vložil: Goldie666
Permalink ¤ 0 komentářů
18:59

Zrcátko

Hlouček postraních světel tiše klábosí,

Hlouček ztracených tužek píše v rákosí,

Smíšené zboží odchází krást cennosti,

lidoop bloudí v prokleté věčnosti,

a nikdo nevidí! Zrcadlo rozbité

na tisíc kousků, jako nezašité,

jak zapomenutá látka na kalhoty,

oni snad bojí se jej, má ostré hroty.

A tak umřelo zrcádko, bez pomoci

bylo to včera – včera o půlnoci!

 
kategorie: Básničky
vložil: Goldie666
Permalink ¤ 0 komentářů
28.Květen 2006,14:11
no tak tady taková starší básnička....

Jsem neprobádaná oblast s duší černou,

Než temnota mě ovládla byla jsem jemnou,

Jemnou mladou a hodnou dívkou,

Teď chodím po domě s nabroušenou dýkou.

Zatoužila jsem po lásce, však ta mě zabila,

Láskou zklamaná, zbraň jsem nabila.

Teď jest nabitá a čeká, jen vystřelit,

Pěsti jsou sevřené, chtějí se bít.

Lásce se bráním, nepustím ji k tělu,

Jen se ke mně přiblíží, hrnu se k dělu.

Byl to ubožák, kluk bez srdce a pochopení...

Už dávno mojí láskou není!

A však nikoho jsem takto nemilovala,

Má láska zaslepila mi oči,

Ty jeho bych s radostí vyklovala...

Vzpomínám, jak se se mnou svět točil,

Když hladil mě po tváři a ruce se spojily,

Ale teď už nikdy! Naše cesty se rozpojily.

Jak bolestná je u svého konce láska,

Hojivá a slastná je přes oči páska,

Špunty do uší, jídlo do pusy,

Nevidět, neslyšet všechny ty hnusy...

Střetneme se zase až slunce zem políbí,

Zvolám „ ó pane, již připravena jsem,

Nechť začne můj boj nic mi již nechybí!“

Nebe ohňem vzplane, zrudne má zem,

Ty octneš se předemnou, nahý a ubohý,

Já nešetřím nikoho, kdo mařil mi plány.

Nechť můj pán rozhodne, jak velký trest tě čeká,

Než rozsudek padne, ruka mi těká.

Pán už rozhodl, přesně podle mých představ,

Nahý a ubohý se mi tváří v tvář postav!

Má zbraň jest stále nabitá, a pěst pevně spjatá...

Kolik slz na polštáři, kolik bezesných nocí,

Často mě přemáhá bezmocný pocit,

Ale nyní je to jiné, ty mě pros o odpuštění!

Ne, žádné není, budu nemilosrdná ti paní:

Ty topíš se v mých bezedných očích,

Topíš se ve vlastních smrdutých močích,

Strach zasáhl tě celého, ruce se třesou,

Bledý se vidíš, jak tě odnesou,

Smrtelně se bojíš mé temné moci,

Chtěl by ses probudit z černé noci,

Ale na to jsi měl myslet dřív,

Než zkřížils mi cestu,

nemusel jsi ani moc dřít,

aby utopils mě v těstu,

o to víc budeš trpět!

Nadlidskou bolestí úpět,

Házet svým bezvládným tělem,

Ovládaný mou nekonečnou mocí,

V kočáru veze mě můj bezhlavý kočí.

Již brzy! Smrt zalije tě!

Oznámím ti předem: „ vysaje tě!“

Krev mu chutná a má rád křik,

Zakousne, vypije, nestihneš ani tik.

Kraj postihlo ticho,

Nekonečné a krásné,

Myslím tiše na svou dokonalou pomstu...

Trpěl snad moc? Ticho odpoví mi: Ne!

Cítím se bezpečně jako nikdy předtím,

Pak ale zahlédnu jeho černočerný stín.

Však hned oddechnu si,

Už je to za mnou

A na vždy odejdu se svou laskavou tmou...

 
kategorie: Básničky
vložil: Goldie666
Permalink ¤ 0 komentářů
05.Květen 2006,18:05
miluju tuhle písničku......
 
vložil: Goldie666
Permalink ¤ 0 komentářů