Zrcátko

Hlouček postraních světel tiše klábosí,

Hlouček ztracených tužek píše v rákosí,

Smíšené zboží odchází krást cennosti,

lidoop bloudí v prokleté věčnosti,

a nikdo nevidí! Zrcadlo rozbité

na tisíc kousků, jako nezašité,

jak zapomenutá látka na kalhoty,

oni snad bojí se jej, má ostré hroty.

A tak umřelo zrcádko, bez pomoci

bylo to včera – včera o půlnoci!