Velký teror  ( Velký stalinský teror )

 

Problém nepřátel lidu trápil Stalina již od počátku třicátých let , Stalin ztratil veškerou schopnost odlišovat osobní oponenty od nepřátel lidu , největší nepřítel byl Trockij . Na sjezdu strany v roce 1934 získal Kirov o několik set více hlasů než Stalin a koncem roku byl popraven . Trockij ve skutečnosti žádnou hrozbu nepředstavoval , v roce 1933 odjel z Turecka do Francie a pak do Norska a v roce 1937 do Mexika po marném hledání politických organizací , kde byl o tři roky později zavražděn . Jeho syn Lev Sedov vydával otcové Bulletin opozice , měl centrálu v Paříži , jeho nejbližší důvěrník byl agent NKVD ( lidový komisariát vnitřních věcí ) Polák Mark Zborowski . Paříž byla hlavním centrem bělogvardějské a trockijské opozice a stala hlavním centrem operací NKVD . Jacques Doriot , předseda KSF té doby , pobouřil Moskvu tím , že vytvořil společnou antifašistickou lidovou frontu se socialisty , byl povolán do Moskvy , aby odvolal své návrhy , odmítl tam jet , byl vyloučen ze strany za nedisciplinovanost . Roku 1936 založil neofašistickou Parti Populaire Francais . V polovině třicátých let se odstranění Trockého stalo Stalinovou posedlostí . Nástupem Ježova do čela NKVD v roce 1936 začal Velký teror , předchůdce Jagoda byl příliš laxní při odhalování trockisticko – zinovievského bloku , vůdci opozice v KSSS – Zinověv , Bucharin , Tomskij , Rykov , Smirnov . Tomskij spáchal sebevraždu , ostatní sehráli v letech 1936 – 38 v monstrprocesech v hrůzostrašných inscenovaných stalinských monolitech . Stalin osobně kontroloval zápisy monstrprocesech . Generál Jevgenij Karlovič Miller nahradil gen. Kutěpova v bělogvardějské ROVS ( ruský nearmádní svaz – bílý ) , jak Sedov tak Miller byli samozřejmě zlikvidováni . Velký teror přežili pouze ti , kteří zradili své kolegy , měli největší šanci přežít . Většina důstojníků INO ( zahraniční rozvědný odbor Čeky  1920 – 1941 ) , kteří byli vyslýcháni a brutálně mučeni se nedožili , aby mohli své příběhy odvyprávět  . Dmitrij Bystroletov to štěstí měl , byl odsouzen na dvacet let , za války rehabilitován , jeho manželka si v GULAGU podřízla hrdlo , jeho matka se otrávila .

 

Zdroj : Mitrovchinův archív – Neznámé operace KGB