Kráčeli městem tři: osel, dědeček a vnuk. Dědeček se vezl na oslovi,vnouček cupkal pěšky. Vtom jeden kolemjdoucí pohoršeně vykřikl:
"No tohle! Nestydíš se, dědku? Ty si jedeš a to ubohé děcko necháš běžet. nevidíš, jak má malé nožičky?"

Stařík si vzal jeho slova k srdci. Slezl z osla a nabídl své místo chlapci. Ale hned za rohem se zhrozil jiný muž:

"Chudák starý pán, no ten se dočkal! Kluk se veze jako kníže, ale staršci neprokáže úctu! To ti není hanba, harante?"

Teď se zase styděl klouček. Dědeček přisedl k němu a jeli na oslovi oba dva.

"Fuj! Skandál!" vyjekla jakási žena. "Chcete to ubohé zvíře zničit? To mu chcete strhat hřbet?"

Stařečeki hošík slezli a už celí spletení kráčeli vedle osla. Mládenci zhospody vybuchli smíchy: "Podívejte na ně! křičeli jeden přes druhého."Mají osla a jdou pěšky! K čemu ho máte, hlupáci?"

Dědeček avnouček na sebe bezradně pohlédli. Pak vzali osla na ramena a nesli homěstem. Lidé vybíhali z domů, vykláněli se z oken a nemohli uvěřit svýmočím.

"To jsou blázni! Jeden větší osel nezli druhý!" volali.