Naučili jsme se létat jako ptáci, žít ve vodě jako ryby. Zbývá nám naučit se jednat jako lidé!
Jedinýmuž, který přežil ztroskotání, byl vlnami zanesen na malý, neobydlený ostrov.Horečnatě prosil Boha, aby ho zachránil a každý den sledoval moře, ale zdálose, že žádná pomoc nepřichází.
Vyčerpaný si nakonec postavil malou chatrč z naplaveného dřeva, aby ho chránilapřed přírodními živly a aby si tam uložil pár věcí, které měl.
Ale jednoho dne, Když se vracel z výpravy za jídlem, našel svou chatrč vplamenech, kouř stoupal k nebi. Stalo se to nejhorší. Všechno bylo ztraceno.Byl pohlcen zármutkem a zlostí. "Bože, jak jsi mi tohle mohl udělat?"
Druhého dne brzy ráno ho probudil zvuk lodi, která se blížila k ostrovu.Přijela ho zachránit. "Jak jste poznali, že tu jsem?" ptal se unavenýmuž svých zachránců. "Viděli jsme vaše kouřové signály." odpověděli.
Je snadné ztratit odvahu, když se věci nedaří. Ale neměli bychom ztrácetnaději, protože v našich životech působí Bůh, i uprostřed bolesti a utrpení.Vzpomeň si, až příště tvá chatrč do základů shoří - možná to jsou kouřovésignály, které předcházejí Boží milost.
autor Gothic_soul | 14:44 |
komentáře (0)
« Domů | Přidej komentář