Naučili jsme se létat jako ptáci, žít ve vodě jako ryby. Zbývá nám naučit se jednat jako lidé!
23.Květen 2007
Moje básně, jaro 2006/2

Láska řemenem

Šleháte je holí: "au, sakra, to bolí!"

Pak se máte divit, že jdou za čímkoliv.

Rádi jiné mravy okusily příště,

zakrysená stoka, jejich dětské hřiště.

S ruksakem jdou z domu, za to poděkovat komu?

Vlastní vinu nikdy nepřipustíš tomu.

Rodičovská láska, když otec bičem práská,

Potom jaké divy, čím bývá tahle cháska.

Někdy pravda bodá, vaše vlastní škoda.

Ach ty vaše děti, ta divoká voda.

Plakala…

Tak pláče srdce její,

Teď tma na noční obloze.

A sny se jenom smějí,

Jak připadá si uboze.

Proč štěstí chce si přát,

Když zbytečné to přání,

Stejně on ji nemá rád,

To její duši raní.

Už nechce dál se trápit,

Když nikdy nemá cenu,

Žalem srdce raněné

věnovat jen jemu.

Život krutý denně,

Jenom bol a zrada,

Nesmět nikdy říci:

"Mám Tě strašně ráda"

Už to navždy chápe,

Smířená je se vším,

A kdykoliv tápe,

Život verši řeší.

Proč přát si něco víc,

Když těžké je to říct,

Jen křičet z plných plic:

"Ty hloupá, nemáš nic!"

Kleju jak pohan, a to má vadit?

Že prej sem holka, k sukni mám ladit.

Tak já vám povím, jak já to beru,

Na tyhle kecy, hoši, vám seru.

Opilecká láska…

Hladina serotoninu prudce klesla

A má hlava v koutě hlesla:

"Musím já se chytit křesla,

Nebo bych se k zemi snesla."

Zapnu bednu značky Tesla,

Aby mě ta depka přešla.

Místo toho reklam hesla,

Až jsem raděj obraz zhasla,

Radši jsem si lahev našla,

A šla s rumem na svět kašlat.

Můžete mě v prdel poslat,

Nehodlám se já z vás posrat.

Zase budu večer pít,

Kolik se mi bude chtít.

Sama v koutě potom blít,

Tak to bude a má být!

Jak je skvělé s chlastem žít…

S lahví vodky právě,

objímám se v trávě.

Nejsem štastná, ani smutná,

Prostě mi ta vodka chutná.

Už jste někdy přemýšleli,

proč je chlastat tolik skvělý?

Abstinenti rádi soudí,

Pohledem pryč od nás bloudí.

My jsme potom s žalem sami,

Zasypáni pod lahvemi.

Problémy nás topí v lihu,

Ze strachu chcem zapít tíhu.

Ale řekni tohle sobě,

V naší vratké zpité době.

A tak v trávě s vodkou v hlavě,

Objímám sklo podnikavě.

Usmívá se, mám ji v krvi,

Láska jak trám napoprvý.

autor Gothic_soul | 12:57 | komentáře (0)