Naučili jsme se létat jako ptáci, žít ve vodě jako ryby. Zbývá nám naučit se jednat jako lidé!
23.Květen 2007
Moje poezie, podzim 200-4

Tenká linka zhoustla,

za ní těčka, co konec znamená.

Přetekl pohár červeného vína -

Jak psí smečka - smradlavá chcíplá hyena.

Jsem já - ta co zkazila bál -

Protančila střevíce a šla spát.

Jsi ty - ten, kdo o nás se bál -

Prozřel jsi a nemáš mě rád.

Tlustá čára praskla - za ní vykřičník,

na význam varování.

Naše lampa zhasla - a na mě krev -

Jako důkaz věčného milování!

(říjen 2006)

Marné moje snahy,

Dnes už my dva nejsme spolu.

Neměla jsem chlastat

včera s rumem zrádnou colu.

Neměla jsem potkat tu partu cizích kluků

A po jejich vínku raděj nevztahovat ruku.

Vínko bylo sladký, ale tos byl, Sany, taky.

Proč jsem nad nás oba černý pověsila mraky?

Temná strana ráje, nebo osud, co se mstí?

Je to vlastně jedno, neboť všechno je to zlý.

Byla jsem jak deka, nalitá a trapná,

Bohužel ta chvíle pro mě zpátky nenávratná.

Vím, že strašně chlastám,

a už v závislosti plavu,

jenže - není to tak lehký,

lámu věčně si s tím hlavu.

Nejde jen tak skončit, nejde přestat takhle pít,

Ráda bych s tím sekla - bez chlastu moct žít!

Jak mě bolí srdce, když jsem zklamala nás oba

Není se mou pro vztah prostě nejvhodnější doba.

Sama sebe ztrácím, a teď tebe, Sany, též.

Ode mě rač spěchej, no tak - Prostě rychle běž!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

(září 2006)

Obloha zahřměla, hromy a blesky,

Jak nám tam pod sluncem bejvalo hezky.

Přísahám, vzpomínám, v noci jsem plakala.

Proč já ten včerejšek tak strašně zvorala?

Nechci nic odpouštět, jen se ti omluvit,

Bojím se o nás dva, smím-li to vyslovit.

Jsem my dva námi, neb už jsme sami?

Ptám se já, zničená, ptám se tě, Sany!!!

(září 2006)

Tasemnice ve mně, ve mně tuhé stravy žrout.

Ve střevech mi skučí, nemohu se hnout.

V noci ke mně mluví, ať už hubu drží rač-

Nebo na ní z vzteku pošlu odčervovač!

(podzim 2006)

Jsem nic, nic jsem

a lehká být mi má - má zem.

Jsem nic, jsem přec,

Jsem tu - však nakonec,

Proč přec, proč nač - být tu?

Když nic?

Nic tu, nic tam,

Zem lehká - smrt též…

(podzim 2006)

S hubou od pěny, tvořím dějiny.

Součást statistiky, v kafi arzenik.

Do coly rum, do džusu vodka zase.

Konec všem dnům, je ze mě alkoprase.

Trocha okeny, modrá je přece dobrá.

Součást proměny - z píďalky v alkoobra.

(podzim 2006)

Městem chodí Mikuláš,

A ty stále nevoláš.

Měla jsi jít za anděla -

Čekám dneska, čekal včera.

Co je s tebou - nechceš přijít?

Měli jsem už dávno vyjít.

A tak sedím v koutku sám,

Přemýšlím, kde tebe mám.

Čerti už jsou u dveří -

A já tomu nevěřím:

Dneska je to přesně rok,

Kdy poslední tvůj byl to krok…

(zima 2006)

autor Gothic_soul | 13:25 | komentáře (0)