Poprvé tenkrát, tekou mi z rukou,

Posté dnes opět bolesti ven.

Krůpěje potu, žal dících mukou,

Nic noční můra, tos živý sen!

Čep tělem do mne - páří se s krví,

Bušení deště do tmavých skel,

Byls tenkrát havran - černý můj prvý,

Do temna světa pak odletěl.

Dnes bolu kupa, prorytá vzevně,

Naposled vnímám tep srdce v tmách,

Pak krve kaluž, tekouc zas ze mě.

Na hrudi s vyrytým - SEBEVRAH

(Podzim 2006)

Mám jen jedno přání největší -

Mít pod stromečkem tebe!

Být sama - to mi nesvědčí,

Vždyť zima tolik zebe!

Tak pojď mě rychle obejmout,

Jen v myšlenkách se přitul.

Ač dálka dělí, žel, nás dva,

Přec se mnou stále jsi tu.

Jsi zevnitř srdce zamčený,

Padá vločka na zem,

Kéž je to stav neměnný,

Že jsem do tebe blázen!

Jak krásně temná obloha -

Na ni svítí tvoje hvězda.

Sleduji ji každou noc,

Neb krásnější už neznám!

(Zima 2006)

Jiný by mě chtěl, ale ty jsi odletěl -

Jako holubička,

I přes spojení našich těl.

I přes spojení našich duší,

Důvod málokdo jistě tuší.

Raděj zlomená křídla muší,

Kdos pohřební píseň pěl.

Nadvláda vodky v hrdle,

Chovám se po ní prdle -

Rád bys mi pomohl ven,

Však pitím se nepohrdne.

Čirá je voda ostrá,

Panáky pěkně z vostra,

Nohy však chodí do stran,

Dokud se nevytvrdne.

Po noci den je ránem,

Opilec není pánem -

To alkohol je král.

A tak se vztahy bortí,

Duše jak na jehlách kroutí,

Celý se svět raz hroutí,

Ze srdce tvrdý kámen.

Jiný by mě chtěl,

Jen do spojení našich těl,

Ale pak by odletěl -

Jako havran,

Co dostal, co chtěl.

Co vzít už snad nemohl víc,

Bo bez chlastu nebudu nic.

A s pitím už ani náhodou,

To je ten vrubu líc.

Popel se k zemi snáší,

Šiju si rukáv na rubáši,

Stejně tu jenom straším,

Tak nehledej doma mě víc!

(podzim 2006)

Za městem pršelo,

z touhy marně zbitých těl.

Tma kol a kol,

jak by sám ďábel do tmy hřměl.

Co za zdmi pokojů odehrává se,

když cizí lidé neslyší?

Bolest a trápení dětí, žen,

smrt jejich vzlyky utiší…

(podzim 2006)

Kéž bych s tebou nečekala dítě.

Já jinému chci říkat: miluji tě!

Teď do smrti se budu zlobou lkát,

Jak je velký rozdíl v "míti rád"!

Od té noci, bránivši se tobě,

Propadám já náruživé zlobě.

Násilím jsi vydobil můj klín,

V mém břiše cizí život, tak co s ním?!

Jako špína připadám si slizká.

Zda-li se ti po mě aspoň stýská?

Zmizel jsi, však já už si tě hledám -

Bez odplaty odpuštění nedám!

Černočerná tma, že?, je zas dneska.

Píseň pohřební, do rytmu ti tleskám.

Umíráček vyzvání - je tvůj?

Promiň, ale zkapeš - stůj co stůj!!!

(podzim 2006)