Byl jednou jeden farmář, který žil v horách. Byl to chudý muž, podobnějako ostatní farmáři, kteří žili v jeho sousedství. Ale díkyhouževnatosti a pracovitosti se mu podařilo koupit si koně. Radoval sez toho. Farmáři z okolí mu záviděli, ale přesto přišli a blahopřáli mu.Říkali mu: "Přejeme ti, abys měl s tímto koněm hodně štěstí." Ale onodpověděl: "Štěstí, neštěstí, kdo ví, co z toho bude."

Časplynul a stalo se, že kůň farmáři utekl. Byla to pro něho velká rána.Farmáři z okolí přišli za ním a říkali: "To je neštěstí." Ale farmářodpověděl: "Neštěstí, štěstí, kdo ví?!"

Po čase se koník vrátil.Ale ne sám, přivedl s sebou šest hříbat. A tak měl farmář najednoumísto jednoho koně koní sedm. Sousedé za ním znovu přišli a znovu mublahopřáli a říkali: "Máš štěstí." A farmář znovu odpověděl: "Štěstí,neštěstí, kdo ví?"

Jednoho dne se farmářův syn pokusil osedlatjedno z hříbat, aby ho zkrotil. Ale koník chlapce shodil, ten spadl naskálu a polámal si kosti. A opět přišli okolní farmáři a říkali: "Jakéneštěstí." A farmář znovu odvětil: "Štěstí, neštěstí, kdo ví?"

Vté době byla válka a všichni mladíci museli narukovat. Když přišli dofarmářova domu vojáci, aby odvedli syna, a viděli, že má polámanékosti, na vojnu ho nevzali.

Ať už tedy žijete v jakýchkoliv okolnostech, nikdy je nenazývejte neštěstím.