Výraz plazi (Reptilia) můžeme chápat různým způsobem. Buď jako parafyletickou skupinu zahrnující krokodýly, haterie, šupinaté a želvy nebo správně fylogeneticky jako synonymum pro skupinu Diapsida = Sauropsida, tj. včetně ptáků ale možná bez želv. Nejproblematičtější je pak třetí přístup, tj. zahrnování k plazům i jim podobné skupiny z linie vedoucí k savcům (Synapsida). V tomto článku se o plazech píše v prvním smyslu.

Plazi jsou obratlovci, jejichž tělo je pokryté tuhými šupinami, nebo štíty a kladou vejce. Patří ke studenokrevným (poikilotermním) živočichům (přebírají teplotu od okolního prostředí). Mláďata se líhnou plně vyvinutá. Existují čtyři řády:

krokodýli (aligátoři a krokodýlové): 23 druhů
haterie: 2 druhy
šupinatí (hadi, ještěři a dvouplazi): přibližně 7 600 druhů
želvy: přibližně 301 druhů
Plazy můžeme najít na všech kontinentech kromě Antarktidy, přestože jejich oblíbeným prostředím jsou tropy a subtropy. Plazi nemají stálou tělesnou teplotu. Moderní druhy plazů negenerují dostatečné množství energie k udržení stálé tělesné teploty a místo toho se spoléhají na přijímání tepla z okolního prostředí a vyzařování tamtéž, například se přesouvají ze slunce do stínu a naopak. Většina druhů je v těchto technikách udržování teploty velmi zkušená a je schopna udržet svoji tělesnou teplotu ve velmi úzkém rozmezí. Tato neschopnost generovat teplo sice něco stojí, na oplátku to však plazům umožňuje vystačit si s daleko menším množstvím potravy, než jaké potřebuje srovnatelně velký savec, který většinu energie z potravy použije k udržení tělesné teploty. Převážná většina druhů plazů je masožravá a vejcorodá. Některé druhy jsou však vejcoživorodé, a hrstka je dokonce živorodá.


Systém
Klasické třídění plazů je tedy následující:

třída: Plazi (Reptilia)
podtřída: Želvy (Chelonia)
podtřída: Archosauria
řád: Krokodýli (Crocodilia)
podtřída: Lepidosauria
řád: Haterie (Rhynchocephalia)
řád: Šupinatí (Squamata)
podřád: Ještěři (Sauria) – nepřirozená (parafyletická) skupina
podřád: Hadi (Serpentes, Ophidia)
podřád: Dvouplazi (Amphisbaenia)


Tělní soustavy

Oběhový
Plazi mají uzavřený oběhový systém přes tříkomorové srdce, dvě srdeční síně a jednu komoru, běžně mají aortální chlopeň, až na krokodýly, kteří mají čtyřkomorové srdce. Navzdory tomu – kvůli dynamice tekutin – se plazům při průtoku krve srdcem do určité míry mísí okysličená krev s neokysličenou.


Dýchací
Všichni plazi mají plíce a žádný druh nemá žábry. Mají dvě externí nozdry s interními nozdrami, které ústí do orální dutiny. Plíce jsou typicky provětrávány kombinací rozpínaní a stahování žeber pomocí osových svalů. Krokodýli se také spoléhají na jaterní pístovou metodu, při které jsou játra tažena zpět a svaly jsou svázané se stydkou kostí (součást pánve), která naopak zatáhne spodek plic zpět a tím je roztáhne.Také mají průdušky,hrtan a průdušnice.

Nemají tvrdé patro a tudíž musejí zadržovat dech,když polykají.

Plazi na rozdíl od savců nemají bránici.


Vyměšovací
Vyměšování pomocí pravých párových ledvin, kyselina močová je silný dusíkový odpad.


Nervový
V porovnání s obojživelníky mají pokročilý nervový system. Mají dvanáct párů kraniálních nervů.


Pohlavní
Oddělené pohlaví, vnitřní fertiliziace.

Zárodečná vajíčka pokrytá koženou nebo vápníkovou skořápkou.