Savci (Mammalia) jsou vývojově velmi pokročilá třída obratlovců a v současné době osidlují téměř celý svět. Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa mláďat produktem modifikovaných kožních žláz, tedy kojení mláďat, mají srst kromě řádů kytovci, luskouni a sirény (ale i u nich je alespoň u mláďat) a to, že jsou teplokrevní.

Na světě existuje kolem 5500 druhů savců zařazených do 1200 rodů, 152 čeledí a až 46 řádů.

Savci jsou definováni jako všichni potomci nejstaršího společného předka živorodých a placentálních savců.

Společné znaky savců
mají stálou tělesnou teplotu, nejčastěji mezi 36 °C až 39 °C
tělo pokrývá srst, složená z několika typů chlupů, které se druhotně mohou přeměnit v bodliny, ostny, šupiny a krunýře či zcela vymizet
pokožka obsahuje mnoho žláz, zejména potních a mazových, jejichž přeměnou vznikly i žlázy pachové a mléčné
naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena mateřským mlékem; zárodek prodělává vývoj v těle samice, vyživován prostřednictvím placenty
tělní dutina je rozdělena na břišní a hrudní část, které jsou od sebe odděleny plochým svalem zvaným bránice, který se vydatně podílí i na dýchacích pohybech
krevní oběh je zcela uzavřený, cévní soustava má pouze levý oblouk aorty a dokonale čtyřdílné srdce, červené krvinky jsou bezjaderné
na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný ušní boltec, jehož velikost je úměrná sluchovým schopnostem jednotlivých druhů (druhotně může chybět)
savci jsou odděleného pohlaví s občasnou pohlavní dvojtvárností (velikost, parohy, zbarvení …)
z mnoha znaků na kostře jsou nejdůležitější: dva týlní hrboly, sedm krčních obratlů (ale existují i výjimky), tři sluchové kůstky, spodní čelist tvořená jedinou kostí a připojená k lebce druhotným čelistním kloubem na kosti spánkové
s mohutným rozvojem koncového mozku, zejména kůry na povrchu mozkových polokoulí, souvisí rozvoj nervové činnost a složitého chování savců

Rychlost
Lachtan
40 km/h
Antilopa
95 km/h
Lenochod
0,24 km/h
Kočka
48 km/h
Gepard
96 - 101 km/h (na úseku max. 400 m 112 km/h)
Hyena
64km/h
Delfín
26 km/h (max. 64 km/h)
Závodní kůň
69 km/h
Člověk (rekord)
36 km/h

Fylogeneze savců
Savci (v užším smyslu slova) se vyvinuli z plazovitých savců větve Synapsida (snahy některých vědců míří dokonce k synonymizaci Mammalia a Synapsida, aby bylo jasné, že se savci nevyvinuli z plazů, ale pouze z plazům podobných živočichů). Dnes žijící savci tvoří korunovou skupinu živorodých a zvláštní řád ptakořitných, který je podstatně starší. Mnoho vyhynulých řádů (např. Multituberculata) mají blíže k živorodým než k ptakořitným. Živorodí se dělí na dvě větve - vačnatci a placentálové. V době zhruba před 100 miliony lety se odštěpily dvě hlavní větve placentálních savců – Afrotheria (zahrnující řády sirény, damani, chobotnatci, Afrosoricida, bércouni a hrabáči) a zbytek. Ten tvoří zvláštní větev chudozubích, která se oddělila zhruba před 90 miliony let a ostatní savce (skupinu Boreoeutheria).

Recentní řády
Srovnáno podle abecedy.

damani (Hyracoidea)
hlodavci (Rodentia)
hmyzožravci (Insectivora)
chobotnatci (Proboscidea)
chudozubí (Edentaxa)
kytovci (Cetacea)
letouni (Chiroptera)
letuchy (Dermoptera)
lichokopytníci (Perissodactyla)
luskouni (Photibota)
primáti (Primates)
ptakořitní (Monotremata)
sirény (Sirenia)
sudokopytníci (Artiodactyla)
šelmy (Carnivora)
tany (Scandentia)
vačnatci (Marsupialia)
zajíci (Lagomorpha)