Doba ledová, odborně glaciál, je relativně studené a relativně suché období čtvrtohor, kdy docházelo k mohutnému rozvoji zalednění a poklesu mořské hladiny. V Česku údajně panovaly teploty v průměru až o 4 nebo 5 °C nižší nežli dnes, terén byl utvářen především periglaciálními jevy, v horských oblastech glaciálními jevy.

Ve čtvrtohorách nastalo nápadné ochlazení, které bylo vyvrcholením postupného kolísání klimatu pozorovaného již v pozdních třetihorách. Silné ochlazení na konci třetihor mělo hluboký vliv na existenci a vývoj všeho živého. S klesající teplotou přibývalo atmosférických srážek, které se v chladných ročních obdobích měnily ve sněhové vánice. Vznikly rozsáhlé sněhové příkrovy, které se postupně měnily v příkrovy ledové až v ledovce. Tak vznikalo zalednění obrovských prostor naší země. Odhaduje se, že v době svého vrcholu, v pleistocénu, pokrýval ledovec 45 mil. km2 souše. V Severní Americe jsou vidět stopy zalednění až ke 40. rovnoběžce. V daleko větším měřítku než dnes byly zaledněny i horské masívy. V té době se také vyhranila velmi výrazná podnebná pásma a to pásmo arktické, mírné a tropické. Jejich hranice se ovšem podle kolísání průměrné teploty během pleistocénu značně měnily.