Odešla naděje

11.Prosinec 2008

Už rozplynul se dým a usadil prach,
jediné co zbývá, ten sladký pach,
pár černých zrnek na prstech
a cáry . . . po všech lidských snech.

Vždyť mrtví nepláčou,
tak proč jí tečou slzy?
Mrtví, přec neznají bolest,
tak proč agonie křivý její tvář?

Na koberci okvětní lístky růží,
jež nikdy nepůjdou smýt
a rubíny na spánku,
který už nikdy nebude snít váš sen.

Ruce, které už nikdy nepohladí,
a srdce, které dávno nehřeje,
zbyl tu jen stín,
ta mrtvá . . . byla naděje. napsal/a: Honzik68 14:15 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář