Snaha moje o něco
11.Prosinec 2008Z přístavu loď bitevní
vyplouvá na svou cestu
dlouhou a poslední.
V hlavní roli kapitána
usměvavá
drahá máma.
K vodní hře však chybí návod,
a tak jen s větrem hraje tichý závod.
Kolik času má teď ona,
než uvidí Poseidóna?
Hrdá, silná, bez studu
pluje vstříc neblahému osudu.
Nárazům vln statečně čelí,
když celé lodi sama velí.
Však přetěžké je přežít bouře,
i když člověk myslí moudře.
V podpalubí skrz na skrz
je jen slano, moře slz.
Ke dnu klesá ta loď známá.
Klesá, klesá a s ní máma.
Náhle vše se pro mě mění.
Už mou kotvou denní není.
Už není ani přístavem,
který jen pro mě
byl z lásky postaven.
Proč jsi na dně oceánu?
Proč Tvá duše letí k Pánu?
Víš, že chybíš mi od rána k ránu?!
Víš, že tolik stýská se mi?!
…z ruky hrouda hlíny padá k zemi…
napsal/a: Honzik68 14:23 Link
