Můj život a konec jednoho dlouhého milování
17.Září 2007Jak se dnes máte? Jste šťastní? Sedí se vám dobře uobrazovky? Nezvoní vám telefon? Neslyšíte pípnutí esemesky? Venku svítí slunce, prý je to to babí léto, ano je dnes krásně. Byl jsem se projet autem do města něco si zařídit. Miluju, když přes čelní sklo vás paprsky slunce oslepují a zároveň vám tak krásně pálí na pokožku, všechno kolem je tak hezké, spousty lidí, vesměs nikam nespěchají a vychutnávají si poslední paprsky sluníčka a tepla kolem, všechno září jako mávnutím kouzelného proutku. Ano již za pár dní má být zima a asi opět vytáhneme kožichy a zimní bundy. Nemám rád zimu. Ale odcházím od tématu, taky máte rádi sluníčko a teplo vůbec? Řídíte auto? Máte hezké auto? A máte hezkou zimní bundu? Já ano, rád se hezky oblékám a mám hezké auto, ale to vše jen proto, že se rád sám sobě líbím a mé záliby zkrátka jsou starání se o své autíčko a hezky se oblékat. Spousty lidí mě nemají rádi, myslí si, že jsem namyšlený syn zbohatlíka či co já vím za další výmysly, ale nikoho nezajímá, že to je vše z mé iniciativy, že nejsem frajer co jen se chce ukazovat a už vůbec nikoho nezajímá, jaký člověk je vevnitř. S přítelkyní jsme byli již na spoustě výletů automobilem, je to úžasný free dopravní prostředek, projeli jsme Moravu, byli dokonce i v Chorvatsku a bylo nádherně a máme spousty překrásných zážitků. A co vy? Byli jste někde se svými partnery? I když miluju cestování po světě, tak je zvláštní, že se nerad koupu v moři, možná proto, že si někdy říkám, že nejsem tak fyzicky krásný jako ti opálení svalnatí kolem, i když se snad nemám za co moc stydět, možná i proto, že se ne zrovna nejlépe opaluju. A vy máte rádi moře a koupání? Až na této naší dovolené mě přítelkyně přemluvila, aťjsem sám sebou a byl v moři neustále, překrásná dovolená, po večerech jsme jezdili na pizzu, smáli se a zkrátka si to užívali. Cesta byla sice pro mě únavná, přeci jen pořád řídit a takovou dálku dá zabrat, ale s vidinou toho, že tam jedu s milovaným člověkem a při každém kouknutí na vedlejší sedačku, když jsem viděl její bloumající očička, mě to naplňovalo energii. Stále vám nezvoní telefon a ani nepípá sms zpráva na displeji? Je půl páté odpoledne a netuším co budu dělat, mám nějakou práci tak se jí asi chytnu, je to jen o vyplňování pár údajů, takový dotazník, pak si musím uklidit v pokoji, jsem hodně čistotný člověk, ale někdy dokážu udělat nepořádek za pár minut. A co vy? Jste čistotní? Máte práci nebo studujete? Já studoval, bohužel dvakrát jsem to neúspěšně zkoušel na VŠ a teď již zkrátka musím pracovat sám za sebe, ne že bych to nikdy nedělal, ale pocit je to jiný, když v září člověk po tolika letech nejde do papírnictví pro sešity a psací potřeby. A proč že už nestuduji? Spousty lidí o mě tvrdí, že jsem člověk, co v životě hodně dokáže, že mám neskutečnou schopnost empatie, že chytrost, kterou je člověk nucen ukazovat ve škole, zdaleka nedosahuje lidské zkušenosti a intelektu, kterého prý mám ke svému věku velmi moc. Otázkou ale je,jaký je vztah mezi chytrostí a intelektem, případně mezi intelektem získaným a přirozeným. Ale proč tedy nestuduji? Asi jsem si chtěl vydělávat peníze, před rokem jsem potkal svou přítelkyni a myslel jsem, že to zkombinuji, avšak už předtím jsem žil nákladným životem a tíhl jsem k individualitě, ne kolektivní práci ve třídě. Teď od září jsme získal výhodnou práci, bude to trošku trvat, ale finančně to je výhodné zaměstnání, snad bude má přítelkyně ráda, když ji budu moct kupovat dárečky, které má tak ráda a když ji budu moct v zimě pozvat někam za sluníčkem daleko do zahraničí. A co vy? Jste spokojení v práci? Nebo studujete rádi? A co váš partner, drží vás a pomáhá? Stále vám nezvoní telefon? Ani neslyšíte to pípnutí sms zprávy? Dotkl jsme se na začátku toho, že lidé hodnotí ostatní podle toho, jak se jím na zevnějšek líbí či nikoli. Ano taky si občas řeknu něco nelichotivého, ale zkrátka jsem člověk co nesnáší machrování a různé frajírky, ale když mi i tito lidé dají možnost poznat je, dokážu změnit názor. Třeba dnes na libimseti jsem si psal s pár lidmi, kteří jsou velmi zvláštní a nikdy předtím jsme se neviděli ani neslyšeli, ale i přesto si jsme velmi podobní, dvě podvedené slečny a jeden podvedený kluk. Přitom mě jako kluka podvedla slečna a spousty krát, že mi je z toho ještě více úzko než tehdy….proč se tedy vůbec všichni podvádějí? Tedy takřka všichni. Možná bych to pochopil v tom, že já osobně miluju poznávání, ať už míst na Zemi, jiných kultur, jiných lidí, situací, tak někdo zkrátka chce poznávat nové milence, nové partnery…Takhle to já chápu, ale proč mě píchá na srdci? Ano taky jsem byl takový, před 2 lety hodně ubližoval a nedokážu se ospravedlnit, ale dokážu jen říci, že jsem si tím prošel a již velmi dlouho jsem naprosto jiný člověk. Možná i díky těmto situacím kdy já sám jsem byl ten špatný. A co vy? Taky lidi odsuzujete na první pohled? Taky jim dáváte hodnocení 1, když má na profilu škaredou fotku? Už jste taky podvedli či jste byli podváděni? Vážně vám ještě nezvoní telefon či nepřišla sms?
Koukněte se…nebo snad raději ne, vypněte si telefon máte-li pochyby o vašich partnerech a žijte v opojení láskou, žijte v plánování budoucnosti a radujte se, že se s někým milujete. Bohužel já si tu sms přečetl, i ten vzkaz na libimseti, a přišel jsem o tu radost, nemám pro koho vydělávat penízky, už mě nedrží, i když asi nikdy nedržela, už spolu nepojedeme nikam autem na výlet, můžu jedině mazat naše společné fotky, zničit vše společné a zapomenout a co nejvíce si namlouvat a říkat si, že existuje lepší člověk, který si mou lásku zaslouží, i když ještě pořád klíč od mého srdce má ona a na výměnu zámku ještě nemám sílu…A jste tedy šťastní? Jaké máte pocity z toho co jsem napsal? Odsuďte mě, alevyzpovídat se je nejlepší a nejzdravější řešení, a pokud po boku není kamarád, pak jedině dopisní papír v aplikaci Word. Pokud jste vážně šťastní, upřímně vám přeji ať takoví zůstanete, přeji vám ať se pochybnosti i lidé, co vám to budou chtít zkazit, obloukem vyhýbají, ať máte svůj sen a jdete tou cestou životem bok po boku s člověkem, se kterým si ten sen chcete splnit…
... a pokud šťastní nejste a trápíte se, vězte, že v tom nejste sami, a i když jsem asi tímto moc optimismu nikomu nepřidal, tak věřte. Všichni, co jsme zklamaní, jsme v něco moc věřili, někoho moc milovali a byli schopni hodně obětovat a i když ten člověk tímto pohrdl, najde se další a lepší. A hlavně jak já tvrdím, každý na světě má svůj protějšek, někdo jej míjí denně v práci, na ulici, jezdí s nim ve stejném vlaku, možná je to váš soused/ka, možná i kamarád/ka. Slzy sice stále se blyští ve vašich očích, ale přijde doba kdy budete plakat ne bolestí, ale štěstím...
napsal/a: HonzikLST 17:10 Link
