Karolína ležela tam a pořád cítila tu ohromnou bolest na prsou.Skaždým vydechnutím a nadechnutím z ní vytekl pramínek krve.Slzy jistékali po tváři a křičely o pomoc, ale nikdo je nebyl schopenpomoct.Za hodinu měla odbít jedenáctá hodina ranní a ona měla vstupovatve svatebních šatech do kostela a místo toho v nich pomalu umírá.Opodálod ní ležela její nejlepší kamarádka s očima bez života.Kdyby ho předJirkou nepoznala, nemuselo se tohle stát.
Cítila na svém krkuřetízek který ji dal Jirka a ten jediný ji hřál v tuto chvíli u srdce.Luboš ji miloval tak, že ji radši zabije, než aby si vzala někohojiného.Seděl tam v křesle a díval se na ní s ubrečenýma očima proč muto udělala.Nemohla ale odpovědět, protože její krev ji pomaluumlčovala.Nechápala proč se na ni nikdo nejde podívat že užnejde.Sebrala poslední síly a zeptala se ho, jak udělal že ji nikdonejde zkontrolovat.Luboš se začal smát a pomalu se zvedal zežidle.Usedal ke Karolíně a pomalu si její hlavu dával na své stehno.,,Víš má milá, tvůj ženich nepřijde, protože jsem všem řekl že jsme sedali zase do hromady a že miluješ jenom mě.'' Karolína se rozbrečelaještě víc a začala prosit o to aby ji nechal.Přiložil ji prs na pusu ařekl: ,, Jak tě můžu nechat, když tě miluji''.Karolíně se zaplnili očinenávistí, nenávistí která ji doháněla k šílenství.Zaslechla kroky,které vedli k ložnici přes obývám.,, Karolíno odemkni, nemůžeš mě taknechat, prosím odemkni mi''Karolína sebrala své poslední síly a kouslaLuboše do ruky, která ji zakrývala ústa.Luboš sebou škubl a v tomzakřičela svým bolavím hlasem ,, Pomož mi prosím Jirko''Jirka začalvrážet do dveří a Luboš začal vytahovat nůž z kapsy.Po pár vteřináchdveře vyrazil a když vyděl svoji milovanou Karolínu ležet na zemi aumírat vrhl se na Luboše a začala bitva o život.Nábytek praskal podtíhou těl a sklo se rozbíjelo, tak snadno, jako by se ho dotkla víla.Popár minutách ležel Luboš na zádech a na něm Jirka s nožem v ruce.Dojeho břicha zajel tak rychle že si Jirka neuvědomoval co provedl.Vstala běžel ke Karolíně.Ta tam ležela v louži krvi s očima zavřenýma. Jirkase naklonil a snažil se ji probudit.Nic se ale nedělo. V tu chvíli dodveří vešli všichni co čekali na dvoře.Slzy po tváři stékaly, jakokdyby se právě rozpršelo.Když se Jirka otočil Karolína otevírala svéuplakané oči.Naposledy se mu zahleděla do očí a poslední slova kterávyšla z jejích krásných, ale zakrvácených rtů byla ,, Škoda že jsmespolu byli tak krádce. Miluju tě''Po těchto slovech z ní najednouvypršel život.Jirka tam s rozervaným srdcem seděl ještě pár minut nežmu to došlo.Jeho oči se zvedli k oknu a s ním i jeho tělo.Podíval sepod sebe a tam ležela Karolína. Otočil se a utíkal k autu.Nasedl do něja rozjel se. Po cestě někam myslel na svoji lásku. Ujel asi tam pětkilometrů a najednou před sebou měl most. Zavřel oči a nechal jet svéauto kam chtělo.Ozvala se rána a auto se propadalo do temných vodřeky.Bytost ho vzala za ruku a on cítil jak něco drží.Vytáhla ho jakopírko na okraj řeky.Probudil se až v nemocnici, kde čekali všichni jehoblízcí na to až se probudí.Přišla k němu jeho maminka a řekla mu žekdyž odjel v místnosti se rozzářilo nádherné světlo a zmizelo ve světlevenku.Jirkase podíval na stolek vedle sebe a byl tam řetízek s motýlkem, který dalKarolíně den před svatbou.Když oči otevřel uviděl před sebou světýlko.Pomalu začal ztrácet vědomí ale ještě před tím se k němu přiblížilanějaká bytost celá v bílém.,,Ještě není tvůj čas lásko, já na tebepočkám''.
Autor: Hot_SoxXx Region: Praha-západ O mně: Mnoo achojky sem uplne normalni emokid ... gteráá ye sic často smutná ,ale má své i dobré stránky.... ráda poznávám new lidi ... =o)) mnop klidně písněte Mvmmmmr =o***
v 12:33
Kategorie: **//příběhy ,povídky...//**
Autor: Hot_SoxXx
komentáře (0)
Karolína ležela tam a pořád cítila tu ohromnou bolest na prsou.Skaždým vydechnutím a nadechnutím z ní vytekl pramínek krve.Slzy jistékali po tváři a křičely o pomoc, ale nikdo je nebyl schopenpomoct.Za hodinu měla odbít jedenáctá hodina ranní a ona měla vstupovatve svatebních šatech do kostela a místo toho v nich pomalu umírá.Opodálod ní ležela její nejlepší kamarádka s očima bez života.Kdyby ho předJirkou nepoznala, nemuselo se tohle stát.
Cítila na svém krkuřetízek který ji dal Jirka a ten jediný ji hřál v tuto chvíli u srdce.Luboš ji miloval tak, že ji radši zabije, než aby si vzala někohojiného.Seděl tam v křesle a díval se na ní s ubrečenýma očima proč muto udělala.Nemohla ale odpovědět, protože její krev ji pomaluumlčovala.Nechápala proč se na ni nikdo nejde podívat že užnejde.Sebrala poslední síly a zeptala se ho, jak udělal že ji nikdonejde zkontrolovat.Luboš se začal smát a pomalu se zvedal zežidle.Usedal ke Karolíně a pomalu si její hlavu dával na své stehno.,,Víš má milá, tvůj ženich nepřijde, protože jsem všem řekl že jsme sedali zase do hromady a že miluješ jenom mě.'' Karolína se rozbrečelaještě víc a začala prosit o to aby ji nechal.Přiložil ji prs na pusu ařekl: ,, Jak tě můžu nechat, když tě miluji''.Karolíně se zaplnili očinenávistí, nenávistí která ji doháněla k šílenství.Zaslechla kroky,které vedli k ložnici přes obývám.,, Karolíno odemkni, nemůžeš mě taknechat, prosím odemkni mi''Karolína sebrala své poslední síly a kouslaLuboše do ruky, která ji zakrývala ústa.Luboš sebou škubl a v tomzakřičela svým bolavím hlasem ,, Pomož mi prosím Jirko''Jirka začalvrážet do dveří a Luboš začal vytahovat nůž z kapsy.Po pár vteřináchdveře vyrazil a když vyděl svoji milovanou Karolínu ležet na zemi aumírat vrhl se na Luboše a začala bitva o život.Nábytek praskal podtíhou těl a sklo se rozbíjelo, tak snadno, jako by se ho dotkla víla.Popár minutách ležel Luboš na zádech a na něm Jirka s nožem v ruce.Dojeho břicha zajel tak rychle že si Jirka neuvědomoval co provedl.Vstala běžel ke Karolíně.Ta tam ležela v louži krvi s očima zavřenýma. Jirkase naklonil a snažil se ji probudit.Nic se ale nedělo. V tu chvíli dodveří vešli všichni co čekali na dvoře.Slzy po tváři stékaly, jakokdyby se právě rozpršelo.Když se Jirka otočil Karolína otevírala svéuplakané oči.Naposledy se mu zahleděla do očí a poslední slova kterávyšla z jejích krásných, ale zakrvácených rtů byla ,, Škoda že jsmespolu byli tak krádce. Miluju tě''Po těchto slovech z ní najednouvypršel život.Jirka tam s rozervaným srdcem seděl ještě pár minut nežmu to došlo.Jeho oči se zvedli k oknu a s ním i jeho tělo.Podíval sepod sebe a tam ležela Karolína. Otočil se a utíkal k autu.Nasedl do něja rozjel se. Po cestě někam myslel na svoji lásku. Ujel asi tam pětkilometrů a najednou před sebou měl most. Zavřel oči a nechal jet svéauto kam chtělo.Ozvala se rána a auto se propadalo do temných vodřeky.Bytost ho vzala za ruku a on cítil jak něco drží.Vytáhla ho jakopírko na okraj řeky.Probudil se až v nemocnici, kde čekali všichni jehoblízcí na to až se probudí.Přišla k němu jeho maminka a řekla mu žekdyž odjel v místnosti se rozzářilo nádherné světlo a zmizelo ve světlevenku.Jirkase podíval na stolek vedle sebe a byl tam řetízek s motýlkem, který dalKarolíně den před svatbou.Když oči otevřel uviděl před sebou světýlko.Pomalu začal ztrácet vědomí ale ještě před tím se k němu přiblížilanějaká bytost celá v bílém.,,Ještě není tvůj čas lásko, já na tebepočkám''.
Komentáře
« Domů | Přidej komentář