V noci, kdy ulehám pod perinu...nechavam se unaset do zeme tech nejpuvabnejsich koutů  země svých snů...
Putuji dlouhými zelenými ulickami....ktere jsou bez konce...Po krajích se rozkládá velká zahrada, kde rostou ty nejkrastnejsi růže a to nejzdravejsi ovoce...(Nechce se mi odejit, proto dal spim)...Prochazim se krajinou, kde lidé štastní se radují....kde bolest, smutek, zal...nema u nich své misto...Jen radost vsude zde nad vsemi a vsim vládne..Blízim se k velkemu mestu, tam vetsinou plno zla je...(krcim se pod perinou a venku vitr vlaje)...Jsem tam... hned pri prvnim kroku branou...pocituji jen samé štěstí...velkou radost ze zivota...cítím Lásku,( která mi ted schází)...Vydim vedle sebe stojící bytosti...zdá se mi, žhe ta jedna je zamilovana...druhá stastná...ta tretí se raduje...Proc jen v mych snech...potkavam tyhle vsechny pocity, ktere bych chtela prozivat v mem bezesnem zivote?...Stále se pokousím doufat...verit...nikdy to nehcci vzdat....nechci se jen divat a stesti nechat utikat....Sen končí...ale zivot nastesti ne...

Komentáře

« Domů | Přidej komentář