Proč zdá se mi, žhe jiná jsem?
Né v tom, žhe věřím  v nový den, žhe každy člověk je malo kdy spokojen, taky ne v tom, žhe se neplní každy krásný sen....
Pomalu já nalézám odpovědi na otázku, a nenechávám svůj život jen tak nikdy v sázku...
Proč stále ptám se sama sebe, když je nejhůř, kde se starací nademnou to modré nebe?
Když v mých snech plno zla je, když láska dvou pomalu taje...
kde člověk má v tom nejhorším hledat ruku co podrží tě?
Mnozí z Nás by chtěli zůstat ještě jako malé dítě...
bezstarostné, usměvavé šťastné malé stvoření, teď nezbývá nic jiného než o tomhle jenom snění...

Komentáře

« Domů | Přidej komentář