Jazzus

byla anglická rocková skupina, která se stala jednou z nejvýznamnějších a nejúspěsnějších v historii populární hudby.

Led Zeppelin
Název alba Led Zeppelin IV
Základní informace
Původ	Birmingham, Anglie
Žánry	Hard rock, heavy metal, blues-rock, folk rock
Aktivní roky	1968-1980 (střídavě: 1985, 1988, 1995, 2007)
Vydavatel	Atlantic Swan Song
Web	oficální web
Členové
Robert Plant Jimmy Page John Paul Jones John Bonham (zemřel)

Historie

J. Page z Felthamu v Middlesexu začal hrát na kytaru pod vlivemblues, Ch. Berryho a E. Presleyho. Po působení v amatérských skupináchpřijímal v době studií na umělecké škole studiovou práci na nahrávkách The Kinks, The Who, V. Morrisona, J. Cockera aj.

V roce 1966 vstoupil jako baskytarista do skupiny Yardbirds,po jejíž reorganizaci hrál na kytaru společně s J. Beckem. Po Beckověodchodu měl možnost spolu s manažerem Peterem Grantem vést „NovéYardbirds“, na radu Keithe Moona se však rozhodl pro název Led Zeppelin.

Společně s londýnským všeumělem John Paul Jonesem(v L.Z. hrál na elektrickou a basovou kytaru a na klávesy), kterýdoposud spolupracoval s Donovanem a aranžoval jeho snímky SunshineSuperman A Mellow Yellow (na nástroj hraje od 1960, k hudbě ho přivedlirodiče, varietní umělci), usilovali zprvu o zpěváka Terryho Reida, pojeho odmítnutí vyzvali Roberta Planta z Birminghamu.

Také Robert Plantse od svých 15 let zajímal o bluesové umělce, z nichž ho zejména RobertJohnson silně ovlivnil vokálním stylem napodobujícím zvuk elektrickékytary. Tohoto způsobu použil Plant hned na 1. LP (Led Zeppelin I) ve snímku You Shook Me. První snímky nazpíval se skupinou Listen, poté se sešel s Johnem Bonhamem ke zpěvákovi T. Rosemu.

V roce 1968 si navzájem doporučili pro Led Zeppelin Jimmyho Page, který měl premiéru v londýnském klubu Middle Earth a ještě v témže roce vydal spontánně, za pouhých 30 hodin natočené album(Led Zeppelin I), jež dodatečně (1982) vyšlo i u nás.

Když se Led Zeppelin sešli na první zkoušce, nemohli ani uvěřittomu, jak dobře se jim spolu hraje. Skupina od začátku šlapala jakošvýcarské hodinky. Náhodou vznikla dokonalá alchymie, kde se sešlyčtyři mimořádné talenty. Hlas Roberta Planta s krásným projevem aobrovským rozsahem, Pageovy schopnosti skladatelské, producentské ahráčské, Bonhamovy paže rychlé jako světlo a velice progresivní stylbubnování (byl to např. on, kdo poprvé použil „metalové“ víření basovýmbubnem a ukázal tím cestu mnohým dalším) a konečně John Paul Jones,který tvořil solidní páteř celé hudby a s postupujícím časem také víc avíc skládal.

V roce 1969 připojili Led Zeppelin druhou, po nocích na cestách natočenou LP (Led Zeppelin II,která bývá mnohými kritiky označována za nejlepší v historii souboru.Rozhodně je dokonalou ukázkou hardrockového ideálu té doby, kdynespoutaný a je úderný rock se vzrušenými shouty Roberta Planta povýšen virtuozitou všech hráčů a jednoznačným názorem jejich kompozic, z nichž vyniká především Whole Lotta Love.

Právě tato píseň byla 20.12.1969 vydána na jediné SP v Británii, po týdnu však byla překvapivě stažena a Led Zeppelinse výjimečně stali skupinou, která se celou svou kariéru obešla bezsinglů i bez popularizace na hitparádách a přesto prodala přes 50 mil.desek.

V USA naproti tomu bylo uveřejněno 9 SP, z nichž největší ohlas mělytituly Communication Breakdown (1969), Whole Lota Love (1969),Immigrant Song (1970), Black Dog (1971), Rock'n'Roll (1972) a D'yerMak'er (1973).

Nejúspěšnější skladbou v historii skupiny však byla píseň Stairway To Heaven ze čtvrtého(Led Zeppelin IV),grafickými znaky pojmenovaného alba (1971), které vyhrálo anketusdružených amerických rozhlasových stanic o nejlepší píseň posledních50 let.

Toto album, stejně jako předchozí (1970,Led Zeppelin IIIse stěžejními snímky Immigrant Song a Friends), naznačilo příklonskupiny k akustickému, specificky folkově avantgardnímu zvuku, kterýmse podle pozdějších slov Robeta Planta(Melody Marker 19.3.1977) chtěla odlišit od hudby typu Deep Purple:„Počínaje třetím albem jsme chtěli lidem ukázat, že umíme zahrát i něcojiného.“

Skupina vždy měla hlavní základnu svých posluchačů v USA, kdenepřetržitě lámala návštěvnické rekordy: 1973 v Tampě 57 000, 1977 vSilverstone 76 000 diváků. Její vystoupení 1973 v Madison Square Garden(NYC) bylo zfilmováno a v souvislosti s premiérou filmu vyšel 1976 idvojalbový soundtrack The Song Remains the Same.

V roce 1974 uvedla skupina v život svou gramofonovou společnost SwanSong, kde dala příležitost mj. skupinám Bad Company, Detective a PrettyThings a sólistům M. Belové, D. Edmundsovi a svému favoritovi R.Harperovi, jemuž věnovala i píseň Hats Off To Harper na 3. LP (Led Zeppelin III).

Po akademicky chladném, komorním albu Houses of the Holy (1973) debutovali Led Zeppelin na své značce dvojalbem Physical Graffiti s nejlepšími snímky Custard Pie, Trampled under Foot a Kashmir, kompozičně i zvukově pojatými stejně grandiózně jako skladba Achilles Last Stand z následujícího LP Presence (1976).

V roce 1977, kdy byla souboru předána mimořádná cena Ivora Novellaza vynikající přínos britské hudbě, se naplnilo obtížné období Roberta Planta(předtím - 1975 - se vážně zranil spolu s manželkou Maureen přiautonehodě v Řecku): 27.7.1977 neočekávaně zemřel jeho 5 letý syn Karac(Plant má kromě něho ještě o 4 roky starší dceru Carmen).

Skupina proto přerušila své koncertní turné v USA a na pódium sevrátila až 1979, přestože Plant 1978 pohostinsky vystoupil se skupinouLittle Acre v Birminghamu, s D. Edmundsem v Londýně a skupinou Dr.Feelgood ve španělské Ibize.

V roce 1979 skupina rozvinula blues-hard rockový koncept své hudby na albu In Through the Out Door s dominujícím zvukem syntezátorů J. P. Jonese a kytarového syntezátoru Roland Jimmyho Page.

Na prahu další dekády, do jejíhož hudebního vývoje by Led Zeppelin nepochybně rovněž promluvili, umírá John Bonham (25. září 1980 - opilý se udusil zvratky) a skupina se poté rozhodla ukončit činnost.

Následující sólové album Roberta Planta(s Robbiem Bluntem - kytara, C. Powellem a P. Collinsem - bicínástroje), Pageova hudba k filmu Death Wish II, příležitostné seskupeníRoberta Planta The Honey Dripper's inspirované Ahmedem Ertegunem a Jimmyho Page s J. Beckem (obě 1981) a konečně vydání alba Coda (1982) s dosud nepublikovanými, ale i méně významnými snímky z pozůstalosti Led Zeppelin, mohou být chápány jako předstupeň budoucích projektů, snad opět v rámci stálé, silně obsazené skupiny.

Za zmínku stojí též výrazný přínos Petera Granta(5. dubna 1935 – 21. listopadu 1995), producenta a manažera skupiny,který dokázal vytvořit kolem skupiny opar tajemna a výlučnosti, zásadněbyl proti vydávání singlů skupiny a dokázal prosadit kapelu i bezhitparádových berliček.

    je legendární americká rocková skupina z Los Angeles, založená v roce 1966,proslulá (jak praví okřídlené rčení) tím, že vynesla hudbu undergrounduz podzemí na výsluní. Jedná se o historicky významnou formaci rockovéhudby, která svou produkcí ovlivnila mnoho umělců této hudební sféry.

The Doors
Původ	Los Angeles, Kalifornie, USA
Žánry	Psychedelický rock, Acid rock, Blues-rock, Hard rock
Aktivní roky	1965 – 1972, 2002 – současnost (Riders on the Storm)
Vydavatel	Elektra Recordings, Rhino Records
Web	www.thedoors.com
Členové
John Densmore Robby Krieger Ray Manzarek Jim Morrison

Členové

• Robby Krieger – kytara
• Jim Morrison – zpěv, texty
• Ray Manzarek – klávesy, Fender/Rhodes Piano Bass
• John Densmore – bicí

Historie skupiny

Setkání Jim Morrisona s Rayem Manzarekem v roce 1965 se stalo základem pro vznik souboru, jehož jméno bylo inspirováno esejem Aldouse Huxleyho Brány vnímání.

Debutové album nesoucí prostý název The Doors, vyšlo v lednu 1967.Dodnes se zdá být nejobjevnější a umělecky nejpřesvědčivější deskouskupiny. Morrisonův sugestivní a charismatický zpěv spolu spsychedelickou existenciální poezií textů, stříbrný a oduševnělý zvuk Manzarekových varhan a jazzověnápaditá kresba kytarových rifů Rob Kriegera okamžitě zasáhly aovlivnily celou generaci posluchačů rockové hudby a nelze zpochybnit ijistý vliv na nejrůznější hnutí, přelévající se z amerického kontinentuna evropský.

Styl a sound skupiny byl od začátku naprosto originální, vyzařovalpodivuhodnou duševní sílu a schopnost proniknout hlouběji pod povrchvěcí. Svou omamnou vůní unášel duši mladého posluchače do nevšedníchkrajin. Další alba Strange Days a Waiting For The Sun jenom potvrdila vyzrálost a jedinečnost hudby souboru.

Problémy nastaly ve chvíli, kdy Jim Morrison propadl alkoholu a posléze též drogám. Výsledkem bylo nepodařené album The Soft Parade vydané roku 1969. Následující titul Morrison Hotelrenomé kapely napravil jen málo, ale soubor přece jen znovu ucítil svoušanci. Morrisonovi se podařilo vymanit se z područí drog a v roce 1971 se skupina opět probila na vrchol. Vydala vynikající album L.A.Woman, které se stalo legendou trvalými skvosty, mezi nimiž vyniká skladba Riders On The Storm.

Po této úspěšné nahrávce se unavený Morrison uchýlil do Paříže, kde se soustředil na psaní poezie, zde však náhle umírá ve svém bytě 3. července 1971.Jeho smrt zůstává dosud nevyjasněna, úředně byla její příčina označenajako infarkt myokardu. Zbylí členové ještě stačili nahrát dva nepřílišzdařilé tituly a poté se rozešli. Ray Manzarek vydal několik sólovýchprojektů, aby se posléze rozhodl pro producentskou dráhu, v níž působídodnes.

Vlivy The Doors

The Doors byli asi nejvýznamnější americkou skupinou 60.let a inspirovaly mnoho rockových umělců (od Iggyho Popa v šedesátých, přes Joy Division v sedmdesátých až po Young Godsv osmdesátých letech), jejichž přehled by byl pravděpodobně delší, nežcelý tento článek. Skladby The Doors vyhlížejí dodnes čerstvě a prachuobstarožnosti se nepodařilo je pokrýt.

O skupině byl v roce 1991 natočen film The Doors, režírovaný Oliverem Stonem. Mají hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.

(překlad: ztracené existence) je horror punková kapela založena roku 1977 v New Jersey, jejímž zakladatelem a zpěvákem je Glenn Danzig (vlastním jménem Glenn Anzalone) a dále basák Jerry Only (Gerald Caiafa).

Kapela ve svých začátcích, stejně jako ostatní punkový skupiny, mělapolitický texty. Ale pak si řekli, že by asi měli zpívat o tom co jebaví, zajímá a k čemu mají blízko - HORORY. A tak vznikl styl, kterémuse začalo říkat horor punk.Kapela stylizovala svoje oblečení a vlastně image celkově v hororovémduchu a jejich záliba v hororových filmech se projevila nejvíc vtextech. Např. song Dig Up Her Bones - znamená: Vykopat její kosti.Misfits hrají svižný punk, kde dominuje melodický zpěv a někdy heavymetalový prvky. A jak sami řikaj, ovlivnili je Ramones, protože nic jinýho se v tý době nehrálo.

Zajímavý je, že se Misfits na 10 let rozpadli. V roce 1983 totižGlenn odešel a rozhodl se založit kapelu Samhain a pozdějc se vydal nasólovou dráhu metalovýho zpěváka. O 10 let později se kapela dala znovudohromady, a dnes Misfits působí jako nestárnoucí legenda, ve který sestřídají muzikanti z různých kapel, např. Ramones nebo Black Flag.

Misfits totiž mnohé kapely uvádí jako svůj vzor, právě např. Metallica, Slipknot, Pantera, Slayer, Rob Zombie, Marilyn Manson a nebo Guns and Roses,kteří v roce 1993 dokonce přezpívali jednu píseň od Misfits. Na CD TheSpaghetti Incident?, kde byli punkové coververze, se objevil songAttitude. Tahle skladba, trvající jen pouhou minutu a půl, je skvělejsong. Jak v podání Misfits, tak od Guns and Roses.

je britská hudební skupina založená v roce 1964. Ve své době byla rovnocenným soupeřem Beatles. Je považovaná za jednu z nejlepších a nejvlivnějších.

  

The Who
The Who v roce 2007
Základní informace
Původ	Londýn, Anglie
Žánry	Rock Hard rock Pop Progressive rock
Aktivní roky	1964 – 1982, 1989, 1996 – 1997, 1999 - současnost
Vydavatel	UK:Brunswick, Polydor, Reaction, TrackUSA:Atco, Decca, Geffen, MCA, Universal Republic, Warner Bros.
Web	TheWhoTour.com
Členové
Pete Townshend Roger Daltrey

Členové

• Pete Townshend (* 19. května 1945) – kytara,
• Roger Daltrey (* 1. března 1944) – zpěv,
• John Entwistle (9. října 1944 – 27. června 2002) – baskytara,
• Keith Moon (23. srpna 1946 – 7. září 1978) – bicí.

Zpěvák Roger Daltrey převzal 9. února 2005 v Buckinghamském paláci vyznamenání Komandér Řádu britského impéria.