Když mě bylo nejhuř tak jedna vzácná osoba mi napsala tuhle větu:Kdybys měla skočit z mostu,neskočila bych za tebou,ale čekala bych dole abych tě mohla chytit.... ted už je to pouhou minulostí vzpomínkou na to co už nikdy nebude....ale nikdy nezapomenu na ty chvíle které sem s tebou mohla prožít...děkuju za ně protože byli krásné a nenahraditelné....člověk dělá chyby ale už nikdy neudělá tu samou chybu podruhé...( ale asi si zapoměla na jednu věc....na něco co nás bude vždycky spojovat....něco co nás nikdy ¨nerozdělí...at se budem sebe víc nesnášet..navždy sme spojeni vlastní krví.. nikdy nezapomenu a ty bys taky neměla... seš v mím srdci..4ever).