Škoda že už to není jak dříív moc mi to chybí....to kdy  to bylo tak super....probrat problémy s člověkem co mě chápe ve všem rozumí pže sme v tom jeli spolu ty časy kdy mě mel kdo podržet když už se sama neudržím na nohách to kdy sem já mohla udělat všechno pro to abych udělala něco pro tebe a bylo to tak krásný být u toho když ses konečně mohla postavit na vlasní nohy a byla tak silná a jen tak sis je znovu podrazit blbou depkou nenechala...už to není tak že když mám problém řeknu:promluvíme si o tom zítra ve škole ..... ted už se ani nevídáme a to je nejhorší...že u sebe nemám někoho kdo by věděl že mi něco je a přitom bych nemusela říct ani pul slova.....hrozně me chybí ty časy co sme si tak protrpěli ale přitom si byli tak blízko a ve všem si rozuměli...