John_De_Bil

http://www.youtube.com/watch?v=3bZzM4s0Hgs no proti vkusu:D

http://www.youtube.com/watch?v=L5zbG77Q0co a komu to ještě nestačilo tak tady je přídavek http://www.youtube.com/watch?v=ssv5qxZXFS0&mode=related&search= a kdyby jste náhodou zapomněli http://www.youtube.com/watch?v=FuHzTh5g06k a ještě jedna hitovka http://www.youtube.com/watch?v=Vax6K-bMzJ0&mode=related&search= ale nezapomente kdo je vaše http://www.youtube.com/watch?v=6j95hHxyj3U, to byly časy http://www.youtube.com/watch?v=4_-Dd9IQfSc a tenhle je nesmrtelný http://www.youtube.com/watch?v=N4TiJVhTvEE¨a jedna nová od srdíčka http://www.youtube.com/watch?v=11cBG5Oo1lE&mode=related&search= a poslední jo pro moje milované Tipo, které jde po havárii do šrotu. Ač si to vůbec nezaslouží. Protože jezdilo supr,za supr penízky a nenechalo mě nikdy ve štychu.A já ho zato mydlil šampónem a čistil koberečky. Sice nebylo moje, ale bylo první od kterého jsem měl vlastní klíče a mohl jsem s ním jezdit kdy a kde jsem chtěl. Až je mi líto že jsem odjížděl a nechal ho samotné. Tak si snad užilo svou poslední jízdu. Myslím že každý kdo s ním kdy svezl mi dá za pravdu, že to bylo supr autíčkohttp://www.youtube.com/watch?v=H6Dg1Ymji-Q

jakože už jsem to nějakou dobu neslyšel a v téhle verzi viděl poprvé tak jsem se zase zasmálhttp://www.youtube.com/watch?v=ZCrLerINQqg&NR=1

Holky litevka nám sdělili že jedou přes volno stanovat do hor. Že pojede více lidí a že bude párty. Tak jsme samozřejmě souhlasili že pojdeme s buchtama taky. Meli jsme sraz v pondeli v jednu u nich ze je vyzvednem..samozrejme jsme vyjeli az ve dve a jenom my,dve litevky a jedna amerikanka.. ze ostatni jeste pracujou a prijedou az vecer.. tak jsme prijeli do hor a sli na turu.. krom toho ze obcas sprchlo to bylo fajn..pekne vyhledy a tak. . Kdyz jsme dorazili do campu kde jsme chteli spat zase zaclo prset tak jsme sedeli v aute a vsichni krome me zacli pit kdyby jsme se jeste vraceli.. Ta americanka byla taky autem , mela jen devatenact a chlastala jak duha.. pak prijelo jeste jedno auto plne lidi, tak jsme tam delali burgry a vsichni popijeli, ja teda jedno pivo, protoze jsme se rozhodli ze je zima a ze pojedem zpatky do RL a u nekoho doma budeme chlastat.. tak jsme tam do tmy postavali a parili u aut a jeli zpatky..trosku jsem nepochopil americanku ktera vypila asi tak pul litr vina , dve piva a nejake vodky a ridila:D a jeli jsme k litevkam domu..tam prijeli jeste dalsi a byla zase party, tentokrat ale bacardi and coke protoze mira mela narozeniny tak jsme ji to koupili a taky vypili  no dobra party a v utery jsme jeli zase do billlings protoze bylo hnusne shopovat..tak jsme tam zase nechali ranec jak cyptakhle si tu užíváme...

Tak nevim nevim. Klučinovi kuchařovi se ve středu má narodit synáček, takže dneska jsem se zaučoval a příští týden dělám druhou nejvyšší šarži v kuchyni v nejluxusnější a nejdražší restauraci v okolí No to bych sám od sebe nečekal, takže jsem se o to musel podělit.

Minulý týden.. Víkendy mám pondělí úterý, takže to mám tak šibnuté že tento týden začíná od středy.. Jen aby bylo jasno.

Takže minulý týden se toho stalo tolik:) když vynechám prst o kterém jsem už psal až moc, tak v sobotu nás holky litevky, které začaly pracovat ve steaku, pozvaly na party. A tak není nad to poznávat nové lidi, tak jsme jim dali po osmi dolarech na pití a nějaké chipy či co a po práci vyrazili. Párty se konala v moc hezkém bytě na hlavním boulevardu, nějakých dalších litevek . Když jsme tam přišly tak nás bylo tak sedm a flaška vodky. No byl jsem lehce nervozní, že to tak bude celý večer, ale do desíti minut tam bylo dalších deset lidí a další vodky:D A ta skladba, párek z polska, my tři češi, ind, kupa litevců, něco amíků, no sranda. Ten víkend zrovna probíhal v RL Festival of nations, ale beztak neměli na nás Vodek bylo sice více,ale v litvě je zvyk pít z jedné sklínky po panacích a komu řekneš cheers tak pije po tobě. No pamatuju si prvních pár cheers a pak už nevim:D Takže klasika. Všichni se opili a pařilo seVýborná párty. Až teda na to, že jsem tady pil poprvé. Takže byla slina po takové době a ještě vodka a ještě litevci. Takže ráno jsem se nějak vzbudil do práce, ale po hodině a půl se a šel spát..a vzbudil se až ve tři do druhé práce. TAm to vypadalo celkem v klidu. Ba jen vypadalo. Po hodince a půl pro změnu  a tradá domů. Takže jsem si protrpěl celý den až do konce. Co vám budu povídat... Však to všichni znají.

V pondělí jsme měli volno tak jsme jeli na výlet do města Cody. Projížďka 60 mil. A tam vcelku nic. Všude samé kovbojské věci, a jinak nic moc. Muzem Buffalo Billa, pomník a stejně jsme se nedozvěděli kdo to byl:) Pak Gunfighters, u hotelu taková akcička. Tak že tam půjdem. No první půlhodinu tam takový tlustý borec furt říkal něco o bezpečnosti. Pak se ptal kdo je odkud a tak.. No nechápal jsem. Pak standing ovace pro borce co byl marinák. No amerika. Nechyběla hymna. Nuda jak cyp. A pak to začlo. Jestli jsem od toho nic nečekal tak to bylo ještě horší:DAsi jsem to nepochopil..Tak furt seděli pak se postavili proti sobě a stříleli a konec, děkovačka:D Naštěstí tam bylo WendysTak jsem si dal svojeho prvního trojtého číze:)

V úterý jsme byli v bance a založili si účty. Tak bacha na mě. Už mám i účet v USAA pak jsem vyjeli se podívat po městě po nějakých autech na prodej a našli jedno co se nám vcelku líbilo a nestálo moc. A tak ted už nám stojí před domemDodge Intrepid, :3.3 litru obsah motoru, všechny okna elektrika,klimoška samozřejmě, CD přehrávač.. No krása.. Jeń aby nezklamal

A včera slavil polák 22 tak jsem tam vyrazil na jedno. Přišel domů ve tři. Ale v klídku. Jen trošku nevyspaný. takže fičím¨

zdarrec mazec

LykoVojtech@seznam.cz - 01.08.07 12:38:04

 Bylo nebylo. Za devatero horami, za devatero řekami a jedním oceánem. V jedné malé vesničce jménem Red Lodge, jedno léto žil a pracoval chlapec z daleké Evropy. Jeho jméno bylo Jiří, avšak nikdo tam neuměl říct jeho jméno správně. A tak mu říkali spíš George, Džiry,Jiži no prostě všelijak jen ne správně. A ten pracoval v hned dvou pracích najednou. Dělal housekeepera v jednom hotelu, což byla práce samozřejmě záslužná, náročná, dobře placená:) a taky vařil ve steakhausu. Tam to stálo určo za prd. A tak jednou na protest se neudržel a při krájení si málem uřízl palec.  Rána začala ihned krvácet a jistě vytvořila velký humbuk v celé kuchyni. Ale protože to byl kabrňák, nedal na sobě nic znát tu bolest a pracoval další dva dny s prstem jen tak obvázaným. Po dvou dnech ho však navštívila paní vedoucí a řekla mu, že by si měl zajít s prstem k doktorovi. Ono v této zemi to nebyl žádný levný špás tihle doktoři. Však paní vedoucí mu řekla že mu to pan majitel Tom zaplatí. I tedy rozhodl se džiry, že toho doktora nemá z domu daleko, a že když to Tom zaplatí, že tam půjde.

A tak další den strávil ještě dopoledne jeho oblíbenou čiností = uklízením pokojů, stlaní postelí, leštění záchodových mís, tak jak to měl rád. Když svou horlivou prací vyčistil všechny pokoje do čista, odešel domů na jeho každodenní hodinu a půl dlouhou pauzu. Tu většinou trávil spánkem avšak tento den měl na programu důležitou návštěvu místní nemocnice. A tak když dorazil domů okoupal se a začal se chystat na cestu. Doma byla jeho kamarádka Mira, která měla ten den v hotelu volno a ta mu nabídla že půjde s ním. A džiry neváhal a řekl že bude moc rád. Tak se vydali oba dva. Cestou se sice trošku ztratili neb netrefil přesně ulici, protože v tomto státě byli ulici uspořádány do bloků které vypadali všechny stejně. Avšak nakonec správnou cestu našli a dorazili do nemocnice.

Z venku vypadala jako každá jiná, ne příliš velká, ne příliš malá, ale vevnitř už vypadala lépe než ty co známe z naší doby. Místo vrátnice tam byla spíše kancelář kde usměvavá paní posílala nemocné na konktrétní oddělení, chodby byly vystlány koberci.. No celé to tam vypadalo příjemně, možná že i protože hned u vchodu byla tabule s mnoha sponzory.

Džiry, ne příliš dobrý v místním jazyce přišel na recepci a řekl že si pořezal prst a že potřebuje doktora aby se mu na to mrkl. Paní s recepce tedy zavolala takovou starší paní která rozhodně nevypadala jako doktor. Ta si džiryho odvedla do kanceláře a Mira zůstala čekat v křesle u recepce. Paní v kanceláři se optala co je špatně s palečkem džiryho, dala mu varování že lékařská péče je mooc drahá, napsala si nějaké údaje a zavolala pana zdravotního bratříčka. Ten si džiryho odvedl do ordinace o znova se přeptal na prst, změřil tlak a odešel pro pana doktora. Ten když přišel, znova mrkl na prst a řekl že džiry přišel pozdě a že už s tím nemůže nic dělat. Normálně by nařiznutý nehet odtrhnul aby mohl ránu vydezinfikovat, takhle však džirymu pouze řekl že má mít prst absolutně čistý a dvakrát denně si ho namáčet do vody s mýdlem:) A tak se džiry vydal na cestu zpět do kanceláře kde chtěl dostat záznam o provedení lékařské prohlídky, ale nebyl ´úspěšný. Sice po nějaké době paní z kanceláře vysvětlil co vlastně chce, ale ta mu řekla že to nebude dříve než za týden. A tak musel džiry čekat.

Zazvonil konec a pohádky je konec

Tak jsem si tak říkal, že je tu nějaká nuda a že pořád nemám co psát. Ono psát dokola dneska jsem vstal,šel do hotelu, pak přišel domů, něco snědl, dal si siestu, šel do steaku tam v noci skončil a jel domů spát, není příliš zajímavé jak pro mě tak určo pro Vás Tentokrát jsme ani ve dnech volna nic zajimavého nepodnikli. Neboť jak říkájí Murphyho zákony, v Red lodge prší pouze v pondělí a úterý kdy máme volno A tak jsme si na pondělí naplánovali opět výlet do Billings. Tíživý pocit spousty dolarů v peneženkách nás zavedl pro změnu zase do Rimrock mall A tak jsme strávili krásné odpoledne (vyrazili jsme v 11 a v 10 byli zpátky) nakupováním. Nebudu snad ani říkat že všechny ušetřené dýška padly za vlast. To je snad každému jasné:) Prostě krásné odpodledne, až na to vedro. No jo vedro. V pondělí neuvěřitelné. A tak se nemohlo státi jinak než, že v úterý kdy jsme chtěli jet do hor pršelo. Jenže na to my jsme už zvyklí a tak jsme strávili celý den spánkem, čtením nového Harryho Pottera a tak celkově nic neděláním. Jediná aktivita kterou jsem zvládl byla, že jsme zajeli s Mírou do obchodu, protože jsem neměl nic na jídlo A tak jsem sjel aspon pro stejčky i když jsme teda zmokli cestou zpátky

A tak tedy dneska jsem šel zase do práce. Hotel klasika, nuda jak cyp, pokojů jak sraček, no stálo to jako vždy za... A tak jsem se i těšil do steaku. Fajně si nachystal ingrdience jak vždycky a očekával nápor hostů. Jenže tentokráte jsem to nějak nevychytal. Lidí bylo nějak přespříliš. Navíc jsme neměli dishwashera, takže nebylo na nic čas a najednou jsem sledoval že mi všechno dochází a objednávky se jen hrnou. A tak mi nezbylo nic jiného než nakrájet více salátu. A hopla. Samozřejmě šikovný Jirka chtěl stíhat všechno tak krájel jak drak, až zapomněl prst pod nožem a sranda byla na světe. Krve jak z podsvinčete , nehet na palci na půl. No krása. A tak jsem to rychle umýval ale krve neubývalo. A pak ještě přišla šéfová  a začla stresovat něco s nemocnicí. Takže mi ještě dalo zabrat ji vysvětlit že je to jen prst a že mám ještě další devět. A tak se teda nakonec nechala přemluvit a jenom mi to tak na desetkrát zavázala a já se vrátil zase na své místo saláta. A jak to tak bývá, tak ten druh těch salátů na které jsem krájel ten salát šlo už jen asi pět. Takže to byla ještě celkem zbytečná práce, no krása. Takže zítra pry sepíšeme nějaký úrazový lístek. Ale myslim že to není nijak hrozné. Naštěstí to zastavil ten nehet no. Takže vlastně i štěstí jak jsem to trefil. A z toho plyne ponaučení: ,,Spěchej pomalu:)"

Jak jsem slíbil tak jsem konal a přidal novou složku fotek Líbit se budou hlavně Radovánkovi, ale ten si to taky zaslouží nejvíce, protože beztak těch padesát nacvakal on