jedno slovo...."mám"...
a znamená konec..
všechno to mění a přitom všechno zůstává a umocňuje se...
"mám"....
poslední článek vyjadřující nějaké pocity...

Není všechno paráda co hraje,
stačí mi jen kafíčko si dát,
peklo v mžiku stane se tím rájem,
v němž ti chci mé noty zabroukat,

a není všechno paráda co dělám,
stačí jen když jsem zas pod parou,
to pak klíče co v ruce mám hledám,
a těším se na postel ustlanou,

není všechno paráda co bude,
stačí jen když půjdem na zkoušku,
buď mi řekneš chlape ty si blbej,
nebo pošeptáš mi drahoušku:)

A není všechno paráda co svítí,
jako teď já když mě rozhoříš,
chápu sice co smím a co nemám,
šťastnej jsem však, že mě probouzíš,

A není všechno paráda co hraje,
stačí mi pár tónů zabroukat,
peklo v mžiku stane se zas rájem,
když budu smět tvým rtům naslouchat .

Pararararapampampaadadáá...:)

Její jméno je vůně,
když ucítíš jí v záblescích,
její jméno je oheň,
když pálí její tajemství,
její jméno je vášeň,
když probodne tě pohledem,
její jméno je touha,
kterou jsi věčně postřelen,

je to tajemství,
nerozluštitelná hádanka,
je to šílenství,
vzpomínek mých skládanka,
moje čítanka,
jako i tahle říkanka..
o nás, o našich příhodách,

asi jen láska
v různých podobách..

Až se budou ptát,
neříkej nic,
až tě budou obdivovat,
vystav se na odiv,
až o tobě budou snít,
buď hrdá,
až po tobě budou toužit,
odmítej je,
až pro jednoho z nich přestaneš existovat,
neptej se proč...

Tik tak tik tak,
počítadlo pracuje,
v rytmu dvaceti čtyř měsíců,
do dvaceti čtyř dní se zkracuje..

Než odečte poslední den,
koukni se na nás dva, ještě přece jen,
než zmizíme na fotkách docela..

a až se budou ptát,
neřeknu nic..

Tam kde umřeš zbyde jen otazník,
a posmrkanej kapesník,
a na youtubu výkřik do tmy,
a ve weblogu v rýmech rytmy,
co čteš si už jen ze zvyku,
svět rádoby komiků..

A že proč?
Neptej se proč..

Byla venku mlha a mně nechtělo se spát,
koukal sem se z okna no a začalo mě srát,
že je venku zima a že jezdí hodně aut,
že je teďka jiná a i že mě nechce znát,
že se lampy topí ve tmě jako hvězdy svit,
že už tuhle holku asi nikdy pičo nesmím mít,
jsou to iluze a čáry máry co mám v hlavě svý,
představa že usínat smím zas v náruči tvý,
že už nejsem vyvrhelem že už nejsi zlá,
denodenně její obraz je myšlenka má,
něžná přitom potvora to patří jenom mně,
černobílí permoníci maj v mý hlavě žně,
že to bylo možná dávno vrací se to furt,
asi je to joseho už magnetickej kult,
přemýšlím proč zas a stále vracíš se mi do spaní,
když tě ve dne z mojí hlavy nesnaživě odháním,
proč mě držíš a proč pláčeš a proč nejsi mou,
a proč když se zdáš mi ve snu líbám pusu tvou,
a proč když jsem s jinou čekám zda to budeš ty,
a proč nikdy nenavážu na ty pocity,
držíš se a přitom nejsi neexistuješ,
neotáčíš se už zpátky nepamatuješ,
mlha svině ve tmě vládne jezdí hodně aut,
černobílí permonící mají u mě raut,
bomba skvělý nářez pařim,
myšlenky se milujou,
jedovatej likér vařim,
zlý děje se radujou,
mechechee mechechee,
nezbavim se vás,
mechechee mechechee,
zejtra přijďte zas,
vyjebané pocity co nechci už dál znát,
ale dyk já už sem zvyklej zvráceně já mám vás rád,
Vůkol mha se skvěje tmou,
kapky vzduchem tancujou,
světélka od aut se skví,
kam jen míří nepoví,
z tepla bytu hledím v dál,
vyhlížím tam někde ráj,
vyhlížím tam někde jí,
ouha však jí nevidím,
byla tam a už tam není,
upadla nám,
v zapomnění,
V zapomnění krásy lásky,
chytat spolu konipásky,
v zapomnění našich časů,
krásných slůvek našich hlasů,
v zapomnění věřit v nás,
nejbohatší ze všech krás,
v zapomnění toho dění,
co bylo mezi námi
a teď není,
Ale hovno pičo kecy,
tohle nikdy nezahodim přeci,
nikdy nevymažu krásný chvíle,
co sme mohli spolu sdílet,
nikdy nezapomenu na tvou tvář,
na tvůj úsměv v očích zář,
nikdy nebudu na tebe zlej,
že snad to přijde časem prej,
nikdy neumřeš ve mně holka,
ani já v tobě i kdybys mě tloukla,
nikdy nesmažem ty krásný časy,
co jen tak nebudou znovu asi..
Můžeme se oba snažit o něco,
ale jsme čitelní jak obrácený pexeso,
můžeme se skrývat za objektivní důvody,
který mají v mým zločinu vůči tobě původy,
můžeme se snažit a třeba se k přesvědčení dobudeme,
krvácí mi vnitřní rána, když to řeknu a uvěřím,
že my dva..
už spolu nikdy nebudeme..
Tak v lepších časech, a ony budou, nasledanou lásko,
ty moje květinová nejkrásnější sedmikrásko,
slyším tvé věty..."mám tě ráda"..
a proto doufám, že jednou..
budeš mě brát aspoň jako kamaráda..
tyhle tvé věty znamenají moc..
tak už dost a...dobrou noc..

Je to stejně zajímavý, jak pracuje lidskej organismus, hlavně ta hlava - psychika.. Někdy člověk může dělat totálně cokoliv a stav je stejnej a někdy nedělá nic a najednou zjistí, že je líp. Jako třeba touhle dobou...najednou...asi je to zvyk na nynější čas a ač si to asi ani neuvědomuju, tak už jsem se sžil s přítomností.. Myšlenky jsou stále ty samý, ale tělo už neprožívá tíseň, ale klid..nostalgickej klid..Už to začínám být zase já!
Musím říct, že už chápu lidi, co se zasebevražděj..Teda já osobně bych to nikdy neudělal, ale chápu je...Pokud mají v sobě neřešitelnej pocit, co je ničí a oni dlouhodobě nevědí, jak z toho ven, pak snad i rozumím týhle šílený představě.. Nekončící shluk negativních vjemů...paralizace mysli i těla a nedostupné řešení, jak z toho ven.. Nepomáhá nic.. Stav, jakoby gravitace byla 100x silnější.. Je to dojebanej stav mysli, psychická zlomenina, co v danej moment nesrůstá a stále stejně bolí..Chápu je..Jenže tak jako tak, tohle nejsou bojovníci.. Vydržet je asi nejvíc padnoucí slovo, který zní sice jasně a jednoduše, ale jeho význam je hodně těžký naplnit. Když se to ale povede, je vyhráno.. 
Nervy, antipatie k jakýkoliv činnosti, nechuť k jídlu, nepohoda, absence nadšení a těšení se na cokoliv.. Denodenně stejnej stav..i takhle můžou probíhat dny..jeden za druhým.. Hlava prostě ovlivňuje zbytek těla a hlavně žaludek pak stávkuje a nepracuje, jak by měl.. Jsou různý negativní projevy psychiky...záleží hlavně na příčině a ta, pokud není řešitelná, je hlavním nekončícím původcem všeho, co se tělu dále děje.. Jsou psychicky odolnější lidi a pak ti méně a taky jde o to jak a na co.. Každý jsme asi ve svým životě zažili špatný chvíle a stavy a možná, že když se divíme jinému, proč si dělá nervy z toho a toho, z čeho my bysme byli naprosto v klidu, mějme na paměti, že on to může prožívat silněji, než bysme si vůbec mohli představit.. A i naopak, nás může rozhodit dlouhodobě zase věc, co jiné ani v nejmenším.. Lidská psychika je prostě neprobádaná sféra a tak, jak je každý z nás originál a jedinečný, stejně tak i psychika funguje u každého jinak.. Posilují nás zkušenosti a možná platí, že co tě nezabije, to tě posílí.. Asi ano.. 
Jaké jsou asi ty největší příčiny? Určitě smrt blízkého člověka, ztráta partnera, vlastní pocit zbytečnosti, pochyby o sobě samotném, samota a asi určitě i dlouhodobý neúspěch v čemkoliv.. Se vším se dá bojovat a vždycky člověk může vyhrát..Hlavně ale musí vyhrát nad sebou samým... Je to v nás, ne tolik v těch druhých nebo ve věcech..Když začneme od sebe a nastavíme si priority, chování a životní cíle na pevných základech a půjdeme do světa s optimismem, daleko hůř se nás zase zmocní ten vyjebanej pocit, kdy je všechno špatně.. 
Na začátku si asi možná nevědomky vybíráme ze dvou možností...jedna je lepší a druhá horší..není vždycky snadný rozeznat, co je co a kterou si vybrat, ale když se správně rozhodneme na začátku, na konci budeme štasťní..
Psychika je prostě velmi důležitá věc v lidském životě, nedílná součást všech zásadních dějů. Slzy, smích, štěstí, vášeň, láska, nenávist, radost, smutek.....Je toho víc..
Já už jsem snad zase vykročil do tý lepší části všeho toho a doufám, že se tam už zabydlím do věčnosti:)

Zdroj: http://www.magazin.cz/laska-a-sex/3009-milacku-to-byl-super-sex

Miláčku, to byl super sex!

Kouzelná věta, kterou chce po sexu slyšet asi každý. A chce jí i věřit. Ne vždy je to sice na místě, ale být „dobrý nebo dobrá v posteli“ je tak trochu otázkou prestiže.
 
A nejen vůči partnerovi, kterému se obvykle snažíme dokázat, že v této oblasti nejsme žádní amatéři. O erotice všeobecně se dnes mluví hodně otevřeně, proto je velká pravděpodobnost, že se o našem sexuálním umění či neschopnosti dozví někdo známý a o nálepku postelového nemehla v okruhu přátel logicky nestojí nikdo.

Upnutí na výkon
Je to až ke škodě, jak moc se upínáme na svůj výkon. Především mužům velmi záleží na tom, aby obstáli. „Zakládám si na tom, že jsem v posteli neselhal, něco takového bych asi nevydýchal. Jsem rád, že mám takovou pověst, ale zároveň je to zatraceně zavazující,“ směje se pětatřicetiletý Pavel, který podle svých slov vystřídal přes třicet partnerek. Ale je to chlap, takže dělit dvěma…

Díky již zmíněné velké informovanosti a otevřenosti v otázkách vztahů a sexu každý ví, jak by měl takový ideální sexuální styk vypadat, jak dlouho by zhruba měla trvat předehra i následná soulož, jaká je průměrná velikost penisu, že muž nemá vyvrcholit dříve než svou partnerku dovede k orgasmu…

Takových představ o ideálu je mnohem víc a nikdo nechce být v posteli za „losera“, tudíž se občas ze sexu stává takový desetiboj, a to být nejlepší ve všech disciplínách, které sex zahrnuje.

Soutěživí chlapi
Muži jsou od přírody soutěživější než ženy, i proto pokud se něco nepovede tak úplně podle jejich představ, občas to nenesou zrovna snadno. Když navíc narazí na partnerku, která jim dá neúspěch pěkně sežrat, může to velkou měrou ovlivnit jejich sebevědomí.

„Těší mě, když mě žena po sexu pochválí a řekne, že se jí to líbilo,“ prohlašuje Pavel. S tím ale nesouhlasí o pět let mladší blondýnka Lorna.

„Muži si myslí, že musejí ženu pokaždé dovést k orgasmu, jinak si sex neužila. To je blbost. Stejně jako to neustálé ujišťování, jestli byli dobří a to nekončící dotazování mi opravdu leze na nervy. Chápu, že nemají hmatatelnou jistotu zážitku, což naštěstí my ženy máme, ale připadá mi to ubohé,“ uvádí třicetiletá Lorna. „Prostě si to užijeme a je to? Není třeba se furt ptát…“

Zapomeňte na filmy
Lorna tak potvrzuje, že fenomén „být dobrý v posteli“ mohl zapříčinit, že snaha o uspokojení toho druhého je kolikrát důležitější než vlastní orgasmus. Ženské tlachání o sexu ve společnosti kamarádek je stejně časté jako poněkud drsnější forma mužské komunikace ohledně milostných praktik svých partnerek. I když muži zase obvykle nezacházejí do takových detailů jako dámy…

Říká se, že lidé jsou líní a pokud by ze sexu neměli požitek a stejně jako zvířata by byli vedeni jen svými pudy, dokázali by je natolik potlačit, že bychom za chvíli vymřeli…

Tak to nemusíme až tak přehánět a hnát se za „dokonalým sexem“ jako z pornofilmu, ale užívat si se vším všudy a hlavně naprosto přirozeně dar, který nám říše zvířat může jen závidět…

Dohrála hudba v nás,
a slyšet bylo spadnout pírko na zem,
když staví se hráz,
zpívat může si jen blázen.

Dozněly fanfáry,
a začalo se stmívat,
jít svíčku zapálit,
co u pomníku bude se nám skrývat.

A rozlehlo se tklivo po kraji,
a lidi vypadali jako stíny,
jednou vám zase zahrají,
až skončí nářek bludné meluzíny..

Zachraň přítomnost pro budoucnost...

Ublížil jsem člověku, na kterém mi hrozně záleží....a nevím, jak to vrátit, jak to změnit.
Ublížil jsem člověku, který mě hluboce miloval a dával mi všechnu svou lásku a já si toho nevážil.
Ublížil jsem holce, kterou miluju jako ještě nikoho a která pro mě znamená víc, než sama ví.
Ublížil jsem, lhal a podváděl... jsem brutálně vinen a nesu si to sebou dál.

Přál bych si, aby byla šťastná a třeba mi pak dokázala aspoň trochu odpustit...mít mě zase ráda.
Přál bych si, aby mi dovolila dokázat jí to...dala mi šanci na naději.
Přál bych si, abych jí zase mohl psát každodenní obyčejné esemesky, svěřovat se jí a mít v ní oporu.
Přál bych si být s ní a už nikdy to nemít jinak.

Mončo to je pro tebe...

http://www.youtube.com/watch?v=oHMt3pOilEQ