Chtěla bych Ti poděkovat za vše, co pro mě znamenáš, za vše, čím pro mě jsi.

Jsi mi sluncem v době půlnoční, jsi hvězdou v jasném dni, jsi krásným kvítkem ve sněhu, jsi zeleň na poušti. Jsi vůně růže spanilé, jsi barva krásných očí, jsi začátkem a svítáním, když stmívá se a den končí. Jsi úsměv ve dnech šedivých, jsi rosou v trávě, co nezvádala jsem sama, s Tebou mi jde hravě.

A proto děkuji Ti, že jsi. Děkuji Ti za Tvé pohledy, jenž mě vždy zahřejí. Děkuji Ti za Tvou lásku, kterou mi věnuješ. Děkuji ti za Tvá slova, která mě něžně hladí po srdci. Děkuji Ti za hezké sny, ve kterých se mi zdá o Tobě.

Děkuji ti, za tvou volbu, abych tě směla provázet životem.
Děkuji ti, že jsi mi dovolil tě milovat.

miláčku.....

Večer je tak prázdný když láska schází víc než vydržet se dá,usnout do krásných snů je jen přání,když dotek tvůj vzdálený v myšlenkách tak blízký se zdá a před očima vidím stále jen tvář tvou,vteřina za vteřinou pomalu jak den za dnem jdou a já přeji si jen,ať už to všechno skončí a jsme spolu.....S Tebou se chci na nebe dívat
a krásné hvězdy počítat.Jsou tu jen pro nás dva a chcou se na nás dívat. Svítí nám na cestu,svítí a chrání..
Nic za to nechcou jsou za to rády.....Já miluji hvězdy, ale bez tebe nejsou má lásko nic..
Každý okamžik s Tebou je velice drahý a teď jsem si jistá, jsi pro mě ten pravý.....tak to je a tak to bude
dokud mé srdce pro Tebe tlouci bude. Držet Tě za ruku a jen tak se projít, bez úmyslu někam dojít
Topit se v Tvých očích bez možnosti záchrany, ztratit všechny zábrany.....
pozorovat duhu , Sledovat padající kapky nebo noční oblohu, teď bez Tebe se cítím jako květina
co potřebuje vodu, jako jabloň bez plodů......jsi má láska a já to víím..... bez tebe život svůj si představit už neumím....Není hezčí potěšení než lásky-plné pohlazení, není lepší věc než ti ve všem vyhovět a čekat něhu,
probuzení ale klidně jen Tvá slova co rozzáří moje oči i když všechny hvězdy zhasly,jiskry z očí vyletí naplní se sladké snění a probuzení o půlnoci kdy se zahledím a pošeptám ti:Miluju tě
Chybíš mi čím dál víc,už nepláču,ale mám stále mokrou líc. Miláčku je mi líto,že sám se probouzíš,že sám usínáš. Poránu,já nikde,oči mhouříš a v noci sny o mě máš.Vteřina bez Tebe je pro mě jako kdybych
nemohla dýchat,minuta jako bych přestala nadobrou vnímat. Hodina bez Tebe je jako zlý sen,proto se těším
až bude den.... Den bez Tvé přítomnosti je jako pohroma a týden?...bloudím sama jako duše bez těla!
Chci Tě líbat,chci s Tebou se smát,chci Ti všechno co si přeješ k nohám dát. Hlavně Ti s radostí dám sebe,lásko má jediná,já miluji jen Tebe. být bez Tebe?To radši nežít... Chci abys věděl,že na Tebe myslím bez přestání, však to co se skrývá v srdci.....vidět není. Těším se na den až spolu budem... Srdce naše se opět rozbuší,...chybíš mi tu, já tě tu nevidím, tvá něžná slůvka...neslyším. tvá krásnou vůni necítím, snad v čase se nemílí.
Je to už dávno, kdy jsi mi napsal první řádky
a já se tehdy propadla do pohádky.
Opět jsem byla ženou snivou, toužící,
možná i zamilovanou....
Tvá slovíčka na mě měla kouzelný vliv
a já měla zas po nocích o čem snít.
Avšak toužila jsem po jediném -
abych se ti mohla do očí podívat,
na okamžik stisknout ti dlan a vidět tě usmívat.
Slyšet tvůj hlas, jak říká: Tak to jsem já.
Jednu kávu společně pít a pak se jako dva známí rozejít -
pokud by nebylo něco víc....z toho bláznivého setkání vyklubala se láska.....

má lásko.........
 vím, že o lásku, o tu musíš umět bojovat. Sama proklínám čas, jež s Tebou nemůžu trávit, ač jsou to jen zlomky sekundy. Někdy si mezi lidmi připadám tak trošku cizí, když mi nestojíš po mém boku.
Láska, vždyť je to schopnost milovat toho druhého člověka víc než sebe. Schopnost dát se opojit láskou jako umělec svými nápady. Ano, láska je krásný cit, který chce každý poznat a mít. Láska je krásný cit, o kterém každý touží a ten kdo ji nepoznal, ten nechť se souží. A ten kdo ji má, už k štěstí nic nepotřebuje.
Milovat neznamená jen mít rád. Milovat je věřit a pravdu znát. Milovat je odpustit a znovu podat ruce. Milovat je rozdělit duši a srdce. Dvě krásné věci skrývá duše má, jedna je láska, druhá jméno Tvé. Andílku, ty dobře víš, že Tě miluji.
Proč já Tě tak mnoho miluji, proč Tě stále v mysli mám? Proč já mám být Tvou, kéž ať to není jen pouhou hrou? Proč když jsem s Tebou, je mi tak krásně? Proč když na Tebe vzpomínám, proč když Tě spatřím, proč už nikoho nevnímám? Proč Tvé polibky mě vzrušují? - Snad proto Tě miluji. Proč Tě zlobím, když se chceš milovat, proč, když nedokážu Ti stejně odolat? Proč?
Když teď teprve chci žít pro někoho druhého, teď teprve skutečně miluji, teď je život nádherný a cenu má každý den a žádný nesmí být ztracen! Jsem vlastně jakým si plavcem na moři života a hledám svoje slunce, jemuž bych dala celý svůj život a svoje já! Já ale to "Slunce" už našla, Tebe Andílku!
Co krásnějšího může být, než jeden pro druhého žít, jen Tebe "lásko" neztratit. Když slunce večer zapadá, a zdá se mi,jak jdeme bok po boku spát, usínám s pocitem štěstí, že mě máš rád, že po mě toužíš, že je tu na světě někdo, kdo chce mě mít rád a milovat. Když Ti usínám v náručí, vždy si nechám o nás sladké sny zdát. Vždy plujeme spolu lodilo oceánu naší touhy, sami osamocení, nikdo nás tu nemůže rozdělit......miluji tě
Chtěla bych Ti napsat velké vyznání, vyznání mého srdce křehoučkého, které by si štěbetali slavíci ve větru, které by si hvězdy špitali v posledním zlomku noci. Chtěla bych Ti napsat takové vyznání, jež by bylo i pro ty kapky deště, jež stékaly po našich nahých tělech. Chtěla bych naspat vyznání pro Tebe, po kterém by se Tvé srdce láskou rozbušilo.
Miluji Tě, Andílku mého nebe! Líbám Tě na Tvé rtíky, na obě víčka.... jako je koráb připoután k molu, jako je s ohněm spojen dým, budu já s Tebou, budeme spolu, Ty jsi má láska, já zas ta Tvoje. Jako je rosa vpita do země, jako tráva roste u řeky, budu já s Tebou, dneska i zítra, budeme spolu na věky. Kvítek miluje háj, andělíček ráj, ptáček nebe a já? Já jen a jen Tebe. Král má svou korunu, anděl nebe a já? Já mám jen Tebe

Nemusíme dělat velká gesta,stačí jedno pohlazení.Na co velký dům,když ho nemůžete vyplnit?Velké věci se skládají z malých gest.Velká láska vzniká z nesmělých citů.Právě pro tohle všechno nám ke štěstí stačí dvě obyčejná slůvka:Miluji Tě.......jsi pro mě jediný......