Miluji Tě tak moc broučku. Přála bych si dokázat Ti jak moc pro mě znamenáš. Jsi krásný drahokam, nejsladší kluk na světě. Nikdy jsem nepoznala někoho tak úžasného. Mohla bych napsat tisíce důvodů proč Tě miluji...
Znamenáš pro mě celý svět a bez Tebe mi na něm nezáleží. Vyzvedl jsi mě z depresí a temnoty. Přála bych si začít svůj život s Tebou.
Můj sen je být s Tebou......

Lásko,
když ode mě odcházíš, srdce se mi svírá. Ne, to není srdce, to je tam to místo kde sídlí „duše“, to místo, které mě poutá k Tobě. Snažím se uklidnit sama sebe za pár dní budeme zase spolu... Miluji Tě .... jsi mým sluncem. Ráno se s myšlenkou na Tebe probouzím a večer s Tebou usínám, moc mi schází dotknout se Tě. Celý svůj život jsem byla sama, ale dokud jsem Tě nepoznala, nevěděla jsem to. A najednou mi schází, to co mi nikdy nescházelo, souznění s někým druhým..
 Ty jsi mě poprvé políbil. Byla to nádhera a od té doby vím, že Tě miluji.
Jsi má touha, kterou mám každou minutou, jenž nemůžu být s Tebou. Chci Ti říct, že Tě miluji tak jako je hvězd na nebi, tak jako je vody v oceánu, tak jako je lidí na celé naší planetě…zkrátka jak Tě můžu milovat jen já. Miluji tě čím dál více a silněji.

Vzrušuje mě, když se na mě usmíváš,
smíchem se dusím, když mi vtipy povídáš.
Mé oči smutně pláčou, když den Tě nevidí,
mně nenahradí Tě ani milion lidí..

Jsem snad nejšťastnější člověk na světě,
když mi šeptáš něžná slova
a když svá ústa k mým tiskneš znova.
Na celý svět bych křičela: „Miluji Tě!“

Mám strach, že Tě ztrácím, když den Tě nevidím,
když se ke mně vracíš, já za svůj strach se stydím.
Hned k Tobě běžím a padnu Ti kolem krku,
jsem šťastná, když na své těle cítím Tvoji ruku.

Cítím dotek Tvých chvějících se prstů,
na celém svém těle cítím je.
Tvůj jazyk k mému se přibližuje.
pociťuji to napětí magické
potřebuji prozkoumávat Tvoje tělo,
tuším, že je to celkem logické,
už vím, co by moje tělo chtělo –
spojit se s Tvým, což není nelidské.

Celá se uvolním a nepřestávám Tě hladit,
naše city nemohl by nikdo lépe sladit.
Stále cítím polibky Tvých něžných úst,
bez přestání je přijímám, jak kdybych předtím měla půst.
Vím, že teď přijde to, o čem jsem dávno snila,
a tak jsme se ještě více uvolnila.

Jsem šťastnější, než kdy v životě svém
a Ty to víš, stejně jak já vím,
že i Ty jsi nejšťastnější, když jsi v tom srdci mém.
Bylo to lepší, než když o tom jenom sním.
Stále i po tom jako před se hladíme a líbáme,
po chvíli se spolu k odpočinku ukládáme...

Když zavřu oči,cítím tvé tělo,
stále cítím,jak to tělo
mě velmi chtělo.
Jeden dotyk a rezechvěl smě celou,
když hladil si mou kůži
kůži mou nahou.
Když zavřu oči,cítím tvé ruce,
cítím tvé ruce,
jak svírali mě lehce i prudce.
Konečky prstů si sjížděl po mích bocích,
spalovalo mě horko,
vícm,jak za letních nocích.
Když zavřu oči,cítím tvůj dech,
cítím tvůj dech,
jak líbal mě něžně na mích rtech.
Sladká slova a slastné vzdechy,
přivedli mě brzy
k vrcholu potěchy.
když zavřu oči,někdo tu není,
byl to jen sen
jen pouhé snění.
Už teď si přeju strašně moc,
aby si zas přišel
a s tebou i noc.

Už vím kam chodí slunce spát
A proč luna vstává
Do tmy, chladu, vzpomínek
A proč mi sílu dává
Nezešílet bez Tvých doteků

Teď přála bych si hledět na Tvou krásnou tvář
Na Tvé oči nádherné
V kterých jsem se ztratila nedávno
Teď vyslyš tichá slova má
Že chybíš mi jak letní ráno

V kterém bych ráda Tobě šeptala
Jak miluji Tě k zbláznění
Teď zůstává mi
Jen psát slova
Co Ti lásku vyjeví

Jen Ty jsi ten nejlepší,
jen Ty jsi můj nejdražší...
Jen na Tebe já ve dne myslím,
jen o Tobě já ve dne básním...
Jen Tebe já nikdy nechci ztratit,
líbat Tvoje rty neustále, nepřestávat, chci...
Ty jsi moje zlatíčko,
a já Tvoje sluníčko...

Miluji tě jsou slova,
co říkáme si oba.
Miluji tě umí plno věcí,
roztančit, rozesmát, rozplakat, rozzářit,
a ještě víc přeci.
Srazit, zvednout,
před druhým si kleknout.
Umí rozehřát i zamrazit,
umí i nakazit.
Jsou to jen dvě slova, co si říkáme,
jsou to jen dvě slova, a přece je nejvíc vnímáme.
Těmi slovy i válka se dá začít,
i rozjasnit oblohu a slunce otočit.
Jen dvě slova vyjádří, co člověk cítí,
jak moc mu chybí ta osoba k žití.
Ta osoba, co jí to říká
a při každém písmenku srdcem vzdychá.
Já ti to teď říkám
a svým srdcem vzdychám:
JÁ TĚ MILUJI, lásko moje,
a mé vzdychající srdce je jen tvoje.

Když jen pomyslím na tebe,
srdce mi hned bije jak splašené.
Když podívám se do tvých očí,
hlava se mi náhle zatočí.
Když tvůj dech cítím,
že nejsi pouhý sen, vím.
Když podívám se na tebe,
hned rozzáří se celé nebe.
Když cítím tvé něžné dotyky,
nechci, aby ty chvilky skončily.
Když spolu jsme a ty říkáš mi slůvka sladká,
nechci, aby ta chvilka byla tak krátká.
Když s tebou jsem,
čas je zlým pánem.
Když sami spolu někde jsme,
čas tak rychle ulétne.
Když právě spolu nejsme,
srdce mé náhle utichne

S Tebou být,
s Tebou žít,
s Tebou jít...
Nechci jen o Tobě snít...

Jenom cítit, jak naše rty se k sobě blíží,
a všechen hluk kolem se ztiší...
Jen vidět Tvé krásné oči,
budu Tě hýčkat, jak budu moci...

Vědět, že se mne dotékáš,
cítit, jak mne svlékáš...
Však tohle není jenom sen,
klidně to povím všem...

Cítit, jak se mne dotékáš,
však to sen není, ty mne objímáš...

Dva obláčky vedle sebe,
jeden jsem já, druhý kus Tebe.
Pojďme splynout v jeden mrak
a vznést se spolu do oblak.
Poplujeme nad horami,
my dva spolu, jen my sami.
Vzneseme se do vesmíru,
minem ozonovou díru.
Pan Kepler by z nás radost měl,
on by to tak jistě chtěl -
plout zrovna tak jako my
a psát nebeské zákony.
A až slunce zapadne
a hvězdy začnou zářit,
mě myšlenka napadne,
co já toužím s Tebou zažít.
Až měsíc bude svítit z nebe,
sním o tom, mít Tě vedle sebe.
Na svém těle cítit Tvoje ruce,
slyšet tlukot Tvého srdce,
nemůže to pravda být,
že bys neměl žádné mít.
Pojď splynout v jednom objetí,
po celá dlouhá staletí...

Jsi louka různobarevných květů,
jsi kalich něhy a nepřeberných citů.
Jsi měsíc, co chodí do lesní studánky pít,
já chtěla bych jen chvíli tou studánkou být.
Cítit aspoň chvíli dotek Tvých horkých rtů
na vlhkých rtech mých,
pak se změnit v ptáčka a zmizet v oblacích.
Odcházíš od studánky, ztrácíš se v tmách,
pak se náhle změníš v muže...,
co ztratil se v lesních houštinách.
Bloudíš lesním královstvím do kopce a z kopce,
vidím strach v očích Tvých,
snad hledáš průvodce.
Objevím se znenadání, oči Tvé se rozzáří,
pak tě chytnu za Tvé ruce, jdeme lesní pasáží.
Dojdeme na tiché místo, pokládám Tě do mechu,
Ty se tiskneš na mé tělo, sotva lapám po dechu.
Jsi tak vášnivý, tak něžný,
jsi pro mě touha,
jsi kniha moudrosti, jsi každý nový den....
miluji tě lásko...

Jiskra v mých očích přeletěla,
když jsem Tě poprvé uviděla,
ale co jen bych chtěla?
Cítit vůni Tvého těla,
má ruka by Tvou tvář pohladit chtěla,
sladký polibek bych Ti dát měla.

Máš krásné oči,
hlava se mi z nich v okamžiku točí,
plno slz v očích mám,
vždy když na Tebe vzpomínám,
ptáš se, proč ráda Tě mám?

Nevím, ale během chvíle
uslyšíš to ano z mých úst vyřčené,
a lásku, něhu, upřímnost,
to vše se Ti budu snažit dát

Podzimním rybníkům voda teď schází,
promrzlí rybáři odchází z hrází.
A listy padají tiše jak vrazi.
Koně se ženou do tepla stájí
v závojích mlhy..snad se jen zdají,
létají jiskry od podkůvek.
Já čekám pár Tvých hebkých slůvek,
jenž zahřála by zkřehlé cosi,
co každý ve své hrudi nosí.
Choulím se v Tebe
jak babí léto do podzima,
jež vlákna svoje napíná...
Svázáni tou nití
prožijeme vlnobití
rozpaků v milování
při úplňku!
Tak pojd´!
Vzepřem se pověrám!
Už proudem pokory
z hlubiny vyvěrám...
kaju se v bezbarvém tichu
svého hříchu...
Toužím být schoulená...
u tebe v objetí!
Ta chvíle at´ trvá
nejmíň půl století!
Jsme lásky oběti...
poprvé...
podruhé...
potřetí.....

Ať sním či bdím
já jen doufám
že milovat Tě smím
lásku bych v Tobě
probouzet chtěla
a s něhou
Tě milovat jen směla,
jak v bavlnce Tě mít
a přitom spokojený
život s Tebou žít

tvojí láskou
i přítelkyní být
s láskou si Tě ctít
v dobrém i zlém

přála bych si
s Tebou být
pod hvězdami ležet
pozorovat spolu měsíc
který na nás svítí
u rybníčku se
na hvězdy dívat
jasně třpitící se hladinou

je krásné s Tebou být
a přitom vědět
že milovat Tě smím

Chtěla bych křídla stříbrná,
pro prince jenž krásné srdce má.
Myslím na tebe dnem i nocí,
proti tvým nádherným polibkům,
není mi pomoci!

Sotva popadám dech miláčku!
Z celého srdce jsem to já,
jako bílý sníh,
jež dnes viděla jsem v očích tvých.

Chtěla bych prsty jeden na druhém,
a v dáli slyšet tvůj něžný stén,
čím častěji jsme spolu,
tím více chci slyšet tvůj hlas,
Jež svedl nás

Chci Tě lásko.......

Den zvolna končí
nebe se temní,
slzí ji oči
v duši má stesk,
něco ji chybí
náruč je prázdná
i korálky na krku
ztratily lesk.

Každý ten korálek
je kousek života
ty jsi můj život a jen tobě
mé srdce patří....

když jediná kapka poprvé
před deštěm zacinká teprve
o lístek, lehce se chvějící,
když stopy, ve tmách bloudící,
ve slabém svitu prvních hvězd,
k jediné cestě se daly svést
a zatím ještě netuší
o síle doteku,
o pólech v dlaních,
o štěstí,
zářícím na duši.

Jen ty mi otevřeš oči a srdce
a donutíš mě smát se
plakat
žít …

Miluju tvé oči, když se na mě dívají,
miluju tvé rty, když mě něžně líbají.
Miluju tvé srdce, když zrychleně buší,
miluju tvé řasy, malované černou tuší.
Miluju tvůj hlas, když mi něco vyprávíš,
miluju pohled na tebe, když ke mě přicházíš.
Miluju ty okamžiky, když se na mě díváš,
miluju tvůj úsměv, který při tom míváš.
Miluju to bezpečí, když mě pevně objímáš,
miluj tvůj výraz, když okolní svět nevnímáš.
Miluju tvou náruč, kde jsem tak šťastná,
miluju ty naše plány, kde budoucnoust je krásná.
Miluju ty vzpomínky, kde jsme jen spolu,
miluju tvou pomoc, když zrovna padám dolů.
Miluju tvé smsky, které mě zahřejí,
miluju tvá slova, která mi dobrou noc přejí.
Miluju tvé tajné zbrané, když mě chceš přemluvit,
miluju tvou odhodlanost, když si chceš za svým jít.
Miluju tvé tričko, ve kterém můžu spát,
miluju ty situace, kdy se s tebou můžu smát.
Miluju ty chvíle, kdy s tebou můžu být,
miluju ty noci, kdy o nás dvou můžu snít.
Miluju ty skladby, které nás vážou k sobě,
miluju tvou provokaci, když mě zlobíš hodně.
Miluju tu cestu, když jdu za tebou.......

Jednoho dne jsem potkala anděla,
Neřekl to, ale já to velmi dobře věděla.
Když se dotkly naše ruce,
Zahřál tím i mé srdce.

Jeho oči vidím pořád před sebou,
Jeho úsměvy mne dopředu vedou.
Anděl se usmál a já nevěděla, co říci mám,
Vypadal, že už nechce být nikdy sám.

Vzal mne sebou do nebe a snad mě nepustí,
Chvíli jsem se bála, tak čekal než mě strach opustí.
Ač bez křídel, je andělem a v očích má svatozář,
Když si na něho vzpomenu, rozjasní se úsměvem moje tvář.

Viděla jsem slunce, měsíc i hvězdy,
Poznala jsem špatné i dobré cesty.
Viděla jsem svět, jeho krásu i špínu,
Však anděla jsem potkávala jen ve snu.

Najednou vím, že to není žádný noční zázrak,
Slunce svítí, vítr odvál černý mrak.
Anděl přiletěl, pohladil a objal,
Přála jsem si, aby mne miloval.

Dívala jsem se do dálky, dívala se všude kam šlo,
Vypadá to, že si mě štěstí samo našlo.
Anděl znenadání přiletěl,
Přiletěl, protože mě vidět chtěl.

Já smutná slečna sedávala tiše a s pokorou,
Hledala jsem, kdo by mohl být mou oporou.
Hledala jsem dlouho, už jsem to chtěla vzdát,
Začala se samoty prokleté bát.

Procházela jsem se smutnou tmou,
Náhle se anděl objevil přede mnou.
Objevil se v dálce a přišel až k smutné slečně,
Která na zázrak čekala jen věčně.

Anděl pochopil a za ruku ji vzal,
Do srdce ji lásku dal.
Smutná slečna našla světlo v jeho náruči,
Poslouchá, co ji láska poručí.

Má ráda, už to ví,
Jen má strach, co bude dál, život ji to nepoví.
Má strach, aby anděl neuletěl pryč,
Aby ji nezanechal po sobě jen vzpomínek klíč....

Znovu, nejméně už po tisící
vnímám Tvé tělo, jak hřeje,
zase ty krásné ledy bortící
jimiž láska nám víc a víc spěje…

…vždycky víš, jak na mě… miláčku.

Tvoje polibky celou mne halí,
mám až z toho malé závratě,
proud vášně z mazlení se valí,
nikdo nekočíruje, nejsou opratě…

…opět jsem podlehla touze...
… můj ďáblíku.

Nahá a plně Tobě oddaná ležím,
Tebou celičká hýčkat se nechám,
pak oplátkou Tvé chloupky zježím,
v tomhle víš, že vážně nespěchám…

…byla slast ochutnávat Tě všude… andílku.

Tvá vášeň, ani ta má nezná krotkost,
beze všech zábran nádherné milování
pouští jejich hravost, zároveň divokost,
co spolu se rády perou, ale nikdy neodhání…

…bylo to nádherné.......

Jenom ty jen ty
můžeš znát má tajemství
co jiným skrývám
Jenom ty jen ty
můžeš tišit bolesti
a smutky které mívám
Jenom ty jediný
smíš moje ústa celovat
Jen tobě je dovoleno
moje tělo hladit
Jen ty mě můžeš milovat
..............

Tvoje oči nemůžu zapomenout. Mám je vypálené do duše jako znamení toho, že k sobě patříme - tenkrát, když jsme byli spolu, i dnes, když jsme každý jinde a žijeme dva tak rozdílné životy. Ale osud je mocný a já věřím stále zoufaleji, že se jednou naše životy sejdou a spojí v jeden. Pak konečně budu moci říct, že jsem opravdu šťastná, i kdyby ten život měl trvat třeba jen jedinou vteřinu...

Rano prislo potichoucku, chtela bych byt s tebou broucku. V noci o tobe zdaji se mi sny,myslenky na tebe provazeji me cele dny. Ze jsem s tebou je vsak jen sen,tak ti aspon preji krasny cely den. Nemuzu byt s tebou ani chvilinku, posilam ti tedy aspon pusinku

Dneska rano v pelisku, citila jsem tvoji ruku na mem podbrisku. Vzrusenim jsem se chvela a v tom jsem se probudila. Byl to jen sen, chci at to vis a co nejrychleji to napravis ... :-****

Mám na tebe chuť, kocourku. Chtěla bych se jemně dotýkat tvého těla svými konečky prstů, přejíždět po tvé nádherné hrudi a sklouzávat pomalu na tvého mazlíčka. Jemně ti ho vzít do dlaní a laskat ho jazykem. Chci se s tebou milovat, lásko

                                                                                              HNED TEĎ!

Potřebuju cítit Tvou vůni, Tvé doteky, Tvé polibky... a naše orgasmy, které se spojí a v prudkých vlnách budou procházet našimi těly... Chci Tě!

Čau lásko, už ti to musím konečně říct: Chci se s tebou pomilovat, pořádně si s tebou užít... a jako souhlas mi stačí, že se právě usmíváš!
 ))))))))))))))))))))))))))

Mám jen jedno malé přání! Je to můj malý sen! Jen TEBE chci k milování, a milovat se každý den!

Sluníčko moje, jsem jenom tvoje. Jen ty mé rtíky líbat smíš... a pak jet stále níž a níž... Máš nade mnou velkou moc... tak pojď... pojď mi na pomoc... Chci si s tebou hrát a pak se milovat!

miláčku....tohle je úžasný přísloví )

Každý pohárek chlastu zkracuje život o pět minut, každý sexuální styk ho prodlužuje o tři minuty, tak koukej píchat, jde ti o život! ))