O autorovi


Jméno: Kendinka
Region: Frýdek-Místek
O mně: Při navazování přátelství pečlivě přihlížejme k tomu, abychom nezačali milovat člověka, kterého bychom jednou mohli nenávidět...Když Ti někdo ublíží, usměj se na něho, ať nevidí, jak moc to bolelo..
Můj profil

Kategorie
Poslední příspěvky
Archiv
Přátelé
Šablona vytvořena
Free Blogger templates

Kendinka

Život je velké jeviště na kterém musíš umět hrát...i když ti srdce krvácí..musíš se umět smát...toť mé životní motto...
29.Duben 2008
Pamatuji si jako včera...
Rex byl malinké klubíčko když jsem ho poprvé držela v rukách...byl tak sladký už ani nevím kolik štěňátek  bylo ale vím, že jeho matce Ritě to dalo zabrat..Byli krásně vypasení a já se tenkrát rozhodla že si chci jednoho pejska nechat..potomka po Ritě protože ona byla úžasný pes. Poznala kdo je dobrý člověk a kdo má v zádech stín. Jako malé dítě jsem se po ní válela a ona nikdy nevyjela. Jo jo, Rita-čistokrevná ovčačka, byla vlastně prvním psem který vstoupil do naší rodiny jako člen.Dřívejšího psa si pamatuji jen matně, byl zavřený v kotci a byl velice zlý. Byl to dědův pes a nikdy jsem si ho nepohladila. A tak mi vlastně ona-Rita-ukázala co je to mít psa. Ne přímo ona, ona byla takový náš plyšák, i když velmi ostražitá. A když vedle jejího boku poskakoval malý Rexík, tenkrát jsem si říkala "ty budeš jen můj" a byla to pravda. Odmalička, kam jsem šla já, tam šel i on. Všude jsem ho brala sebou, i na celý den, protože když jsem odcházela, kňučel a já neměla to srdce ho tam nechat stát u brány s tím smutným výrazem. Byl tak sladký když dorůstal a uši mu nechtěly stát. Bože, je to skoro 10 let a pamatuji si to jako včera... Když mamka na Vánoce dostala nové papuče...vytáhl si je ven a roztrhal na milion kousků..já jsem se tenkrát tak smála máti, protože jsme zrovna o tom mluvili jaký je Demolition Dog a vyjdeme ven a ... Ať už to byla první rozškubaná slepice, později jich bylo asi 30, pak se s Ritou spolčili a rozškubali nám všechny králíky..no to byl průser..ale nikdy se naši nesnížili k tomu že by mi ho vzali. Byli smečka a smečka se nudila No zažila jsem s ním tolik že bych musela psát asi do rána...Ale ta nejdůležitější věc, byl mírumilovný. Miloval všecko na světě. Měli jsme kocoura, byl docela velký urostlý. Zezačátku spolu bojovali ale když oba dospěli, tulili se k sobě a spolu spinkali v klubičku a Rexík ho zahříval...Škoda že jsem tenkrát neměla foťák. Mám jen dvě fotky Rexe. Jednu mám v předchozím článku a druhou dám tady. Je na ni on a jeho matka Rita a já a moje máti. Těch dvou fotek si velice vážím protože jsou jediné. Mám po něm ještě jednu památku, ten obrovský obojek a vodítko..a pár chlupů které jsem později vytáhla z kartáče, kterým jsem ho pravidelně vyčesávala...

posted by Kendinka @ 21:01  
Komentáře (0):
Přidej komentář
« Domů