tak sem zase vzala někaký ten starý deníček a zasejc sem tam
něco vyhrabala.
Tak pro věrnou čtenářku KELLY, ale aj ty ostatní :o)

                                   červen 2003
  Ztratit se v mylné představě snů,
je tak jednoduchá cesta opustit všednost všech dnů.
Avšak sny zůstanou sny,
jen málokteré jsou splněny.
Falešné naděje lásky a touhy,
prodlužují každý den dlouhý.
Jak špatné je milovat, tam, kde láska není,
jak důležité je mít lidi, co si tě cení.
Láska je bolest, zklamání a žal,
a přesto v ní věří lidé každý den dál.
A jakpak by ne?
Nemá jen věcičky zlé.
Jak krásné je, když tě někdo políbí,
jak zlé je, když ti dává ten poslední.
Jak člověk uhodnout má, který to je ?
Protože i když už byl, drží tě naděje.
Slzy, co do očí neumí vejít,
v srdci chtějí tě ztopit.
Nauč se plavat tou bolestí slz,
vždyť vše se dá překonat, i když on pro tebe zmrz.
Bolest a zklamání je dar života,
tak jako radost, co tě jím proplítá.
Láska, co vykvétá, najednou hyne,
ale tvůj život cestou dál plyne.

Zachvíli se vrhnu na básničky ze dvou knížek, takže nebudou autoské, ale sou takový k pobavení, ať to neni furt jen o zklamání :o)