Exitus lady presents

Epopeje ulic a cest


Houpá se na vlnách spánku
zpod novin tlumeně šeptá
tragickou pohádku
Slova se kradou, klid je paranoia
Světlonoši s posláním
utišit Tvá alter ega
Vánek odfoukne sen o trnité cestě
závoj odhalí vrytý smutek ve tváři nevěstě
Boty šlapou těžké bahno
štěkání osamělosti pod kapotou
odepsaných autobusů
Malíř nanesl na plátno realitu
vznikl obraz hnusu
City jsou barevné stuhy
zamotané jako klubíčko nervozity
které kreslí v prachu duše
prolínající se stejnokruhy
Uličky se kříží, píší další epos
za každým oknem jiný děj
někde ticho vládne, jinde člověk pláče
zákon ovšem káže: žij a umírej
Spravedlnost dávno není slepá
odsunula svou povinnost na zrezlé koleje
tak krásná, svou mocí uhranutá
život je kapka vody na hladině oleje
Epopeje našich ulic a cest
jsou křižovatky vědomí
brázdící náš vnitřní svět
až do jeho zborcení