Bez návratu,
stále čekám u stejných dveří,
odemykám
13. komnatu,
mor udeřil,
život shoří...

Bez návratu
opatruju zhnisané rány,
ukrývám
v nich kouzla a čáry,
zfetované trosky,
i milující matky.

Bez návratu
stávám se stínem,
odcházím
modlitba dále hraje
odebírám se
do svého zdevastovaného
kraje...