DEPRESE
Znám tě jako nikdo jiný,
tvoje hříchy, dobré skutky.
Znám tvá provinění i tvé viny,
veselý smích i depresivní smutky.
V nichž utopit zdálo se ti krásné,
a žiletku sis při nich do koupelny bral.
Když dny nebyly tak tmavé ani jasné,
na rameni jsi mi plakával.
A já zničená a ztracená v tvém tmavém světě,
byla černější než tam.
A nedalo se popsat v jedné prosté větě,
jak blízko jsi byl dna.
Kterého spolu jsme se dotýkali,
až tajil se nám dech.
roblémy s nimiž jsme se potýkali,
existovaly jen v špatných snech.
Jednou však dno přestalo být dnem,
a snášet nic se nedalo.
Realita ztrestala nás krutým propadem,
a zoufalství ruku k dílu přidalo.
Vzpomínám na ty dny, kdy tvé deprese vodka odnášela pryč,
a kdy žiletku sis do koupelny bral.
Vzpomínám jak sjem otočila v zámku klíč,
a našla tě v koupelně - kde sis život vzal....
Znám tě jako nikdo jiný,
tvoje hříchy, dobré skutky.
Znám tvá provinění i tvé viny,
veselý smích i depresivní smutky.
V nichž utopit zdálo se ti krásné,
a žiletku sis při nich do koupelny bral.
Když dny nebyly tak tmavé ani jasné,
na rameni jsi mi plakával.
A já zničená a ztracená v tvém tmavém světě,
byla černější než tam.
A nedalo se popsat v jedné prosté větě,
jak blízko jsi byl dna.
Kterého spolu jsme se dotýkali,
až tajil se nám dech.
roblémy s nimiž jsme se potýkali,
existovaly jen v špatných snech.
Jednou však dno přestalo být dnem,
a snášet nic se nedalo.
Realita ztrestala nás krutým propadem,
a zoufalství ruku k dílu přidalo.
Vzpomínám na ty dny, kdy tvé deprese vodka odnášela pryč,
a kdy žiletku sis do koupelny bral.
Vzpomínám jak sjem otočila v zámku klíč,
a našla tě v koupelně - kde sis život vzal....