Básničky, citátky a třeba pár povídek, to je můj Blog :-)
16.Únor 2010, napsal Lesni-Vila v 10:40 ... ...Mé básně...
  RYTÍŘ...

  Správný rytíř za čest bojuje,
  a po boku meč má.
  V žilách ušlechtilá krev mu koluje,
  a porážku hrdě přijímá.

  Na temném,krásném koni,
  jede nepříteli vstříc.
  Velká přilbice zrak cloní,
  při vzletu bílých holubic.

  Ty společně se spuštěním závoje,
  turnaj směle zahajují.
  A muži žhaví do boje,
  sílu obhajují.

  Rozběhnou se koně,
  pod oblakem prachu.
  Potlesk,sláva pro ně,
  a nebe plné nachu.
 
  V rychlosti té téměř nehlídané,
  první náraz dřevce.
  To představení nevídané,
  přiláká i pěvce.

  Na loutnu svou vybrnkají teskný rým,
  pro vítěze budoucího.
  A princezna omámena vším,
  doufá v manžela žádoucího.

  Poslední úder,srážka koní,
  končí všechny hry.
  Květy krajem voní,
  připíjí se na výhry.

  A nevěsta se slzou štěstí v oku,
  rozběhne se k muži snů.
  Spolu ochutnají lahodného moku,
  a sladkosti svých dnů.
 
napsal Lesni-Vila v 10:39 ... ...Mé básně...

  SEVER PROTI JIHU

  Ze severu vítr,když vál na mou tvář,
  já stírala ho zběsile.
  Klekala jsem za oltář,
  a modlila se k přesile.

  Aby našich mužu bylo více,nežli zrnek máku,
  který rozpráší silnější,tu armádu.
  Aby zničil sny,těch severských darebáků,
  a ukončil tu šarádu.

  Muži,už jsou vyrovnáni před naší malou vesnicí,
  ze dřeva postavených domků.
  I rolníci jež sejou pšenici,
  chtějí podílet se na výhře,byť jen v malém zlomku.

  V rukou mají vidle a vše ostré,co zhotovit se dá,
  přez ramena velké pušky,nakrmeny z olova.

  A já se modlím za jižanskou čest a slávu,
  jako každá žena s biblí v ruce.
  abych potom mohla hrdě zvednout hlavu,
  a vědět kam patří mé srdce.

  Že i můj muž bojoval,za nezávislost a víru,
  která proudí každou myslí.
  Že nepodal ruku k smíru,
  neb ta škody nevyčíslí.
 
  Beztak způsobila je jen seveřanská ruka,
  plna nezhojených šrámů.
  To ona pošlapala naše luka,
  a podpálila pro zvířata slámu.

  Mnohokrát,my vyrovnávali se s tím,
  novou trávu seli.
  Aby zas jsme se smiřovali s neštěstím,
  a seveřani plnili nám cely.

  Nezbylo nám nic,než skončit s tímto příkořím,
  a konečně tak sklidit čerstvé seno.
  Být tak mužem,sama seveřany pokořím,
  bože,buď mi odpuštěno...

 
napsal Lesni-Vila v 10:37 ... ...Mé básně...

  DOSPĚLOST.

  Když podíváš se zpátky,
  a vzpomeneš si jaké všechno bývalo.
  Dětské rozpustilé hrátky,
  dospívání střídalo.

  První pusa, první krok,
  a pár nevinných, platonických dopisů.
  Zdá se mi to, jako jeden rok,
  kdy šli jsme ke školnímu zápisu.

  Mnoho let uplynulo od těch chvílí,
  kdy v kráse jsme se předháněli.
  Přesto stále nejsme v cíli,
  za kterým jsme uháněli.

  Už není nám pět ani patnáct let,
  jsme starší a snad rozumější.
  A více známě svět,
  protože jsme dospělejší.

  Přestáváme věřit na pohádky,
  a odkládáme dětskou masku.
  Poznáváme nepravosti, hádky,
  nacházíme lásku.......
  ....................................................................
  Tak už to prostě chodí, že svět se mění před očima,
  a z dětí vyrůstají otcové a matky.
  Podzim střídá vždycky zima,
  o Vánocích, zas věříme na pohádky


  
 

< Novější články | Starší články >