OPUSTIT TĚ...
Bylo to jak stát na mosté a dívat se dolů,
bylo to jak jít po vodě a přitom balancovat na rozeklaném molu.
Bylo to jak mlčet, když křičet chtělo se mi,
jak vystavovat slunci tvář a přitom se brodit závějemi.
Bylo to jak blízko smrti být a přitom zdolávat tu hroznou dálku,
jak vroucně přát si mír, a za okny mít válku.
Bylo to jak padat a přitom se nehnout z místa,
jak proklínat lásku a přitom tvrdit, že je čistá.
Bylo to jak hledět do všech možných zrcadel a přitom nepoznat svou tvář,
jak říkat čistou pravdu a přitom být prvotřídní lhář.
Bylo to jak vzlétnout, a pak padat k zemi mnoho let,
bylo to jak milovat se poprvé a přitom naposled.
Opustit tě...
Bylo to ja v noci vidět svítit slunce a přitom hvězdy počítat,
jak vyznávat lásku a přitom spoustu věcí vyčítat.
Bylo to jak vzdát se cti a přitom věrnost přísahat,
Bylo to jak nastražit past beze lsti a přitom na nic nesahat.
Opustit... tě bylo snadné a přitom těžší než si život vzít,
bylo to jak slzy, které tečou a nelze je zastavit...
Byla to chyba...
Bylo to jak stát na mosté a dívat se dolů,
bylo to jak jít po vodě a přitom balancovat na rozeklaném molu.
Bylo to jak mlčet, když křičet chtělo se mi,
jak vystavovat slunci tvář a přitom se brodit závějemi.
Bylo to jak blízko smrti být a přitom zdolávat tu hroznou dálku,
jak vroucně přát si mír, a za okny mít válku.
Bylo to jak padat a přitom se nehnout z místa,
jak proklínat lásku a přitom tvrdit, že je čistá.
Bylo to jak hledět do všech možných zrcadel a přitom nepoznat svou tvář,
jak říkat čistou pravdu a přitom být prvotřídní lhář.
Bylo to jak vzlétnout, a pak padat k zemi mnoho let,
bylo to jak milovat se poprvé a přitom naposled.
Opustit tě...
Bylo to ja v noci vidět svítit slunce a přitom hvězdy počítat,
jak vyznávat lásku a přitom spoustu věcí vyčítat.
Bylo to jak vzdát se cti a přitom věrnost přísahat,
Bylo to jak nastražit past beze lsti a přitom na nic nesahat.
Opustit... tě bylo snadné a přitom těžší než si život vzít,
bylo to jak slzy, které tečou a nelze je zastavit...
Byla to chyba...