TI DRUZÍ

  Slyším,slyším je mluvit,šeptají,
  řečí podivnou a nesouvislou.
  Slyším je dýchat,potají,
  v jeskyni,nad řekou Vislou.

  Cítím,cítím jejich pach,
  smíšeninu vlhka a čerstvé trávy.
  Cítím jejich strach,
  jsou jich stovky,davy.

  Dotýkám,dotýkám se jich,
  jsou podobni lidem,přesto jiní.
  Dotýkám se a můj čich,
  z ničeho je neobviní.

  Ochutnávám,ochutnávám jejich zvyky,
  třesu se vzrušením a úzkostí.
  ochutnávám jejich vzlyky,
  opájena jejich blízkostí.

  Vidím,vidím oči,jantarové,
  žluté,jako posledního slunce zář.
  Vidím,sílu mají jako lvové,
  avšak schovávají tvář.

  Vidím,vidím to jak žijí,
  jejich kulturu a zastaralou řeč.
  Vidím, jak tvář před měsícem kryjí,
  černo,prázdnota a křeč.

  Nevidím....nevidím nic,
  v agonii zapomínám.....
  Necítím,jen viju na měsíc,
  žiju...neumírám.

  Kelsey Mae