Přikládám tři básničky z mé tvorbyjsou opravdu moje, nikde jsem je neukradla, ani nevyhrabala na netu, napsala jsem je sama. Jedna se už tady objevila, ale dávám ji sem ještě jednou.Dvě jsou o nešťastné lásce a jedna o zkaženém a ztraceném přátelství...nedivte se, když jsem je psala měla jsem melancholickou a depresivní náladuSnad se budou líbit, není to nic moc, žádný básník nejsem

Láska?

"Já chtěla být jen kamarádkou, však odpusť mi ten těžký hřích, já na tobě si oblíbila vše, tvé oči, ústa, smích.
Vím, že s tebou ale být nemohu, osud to tak asi chce.  Nevím, jak se před tebou chovat mám, když odpověď na mou lásku v srdci dávno znám.

Dny bez tebe jsou stále delší a má láska k tobě větší.Kdo zná lásku, nebo ji někdy znal, ví že to je smutek jen a veliký žal.
Vždy když si na tebe jenom vzpomenu, vodopád tolika hořkých slz proleju. Ptám se, co je láska zač, proč musí jí lidi mít. Sama ale dobře vím, že bez lásky se nedá žít.
Snad by bylo mnohem lepší, zmlknou a dodat honem, vždy tě budu v srdci mít, ale teď lásko, sbohem."

Slepá ulička

"Jak před tebou se chovat mám, když vím, že dlouho nejsi sám?Ty mě rád nemáš a ani nemůžeš, ty z celého srdce jinou miluješ.
Důkaz lásky dala jsem ti největší jaký může být, protože tě miluju, nechala jsem tě vlastní cestou jít. Doufám, že jsi šťastný a rád, já si však o tobě můžu nechat jen zdát.
Láska mě celou změnila, tolik slz jsem už kvůli tobě prolila. Jakmile se na tebe podívám, plno slz v očích mám.
Vzala bych tě za ruku a řekla vše co slovy popsat nejde.Nevěřím už totiž tomu, že mě láska k tobě přejde. Ovšem nezbývá mi než plakat a smutně naříkat a tvou lásku si potají přát.
Dala jsem ti ze sebe veliký kus, uvědomit si to někdy zkus.Čekat na to budu pořád, až mé srdce přijdeš zahřát. Možná jsem naivní, možná i hloupá, má láska však den ode dne stoupá."

Přítel

"Přátelství je krásný cit, nemůžeme bez něj být. Co když se ale něco pokazí a přítel tě opustí? Zažívá se strašně moc bolesti.
Vždy jsme si tak krásně povídali, nasmáli se spolu. Byli spolu každý den a nechtělo se nám domů. Krásné časy s tebou bych hned vrátila, kdybych mohla do minulosti, současnost bych zvrátila.
Co jsem asi udělala špatně, že už to není jak to bylo? Umřelo snad veliké přátelství, které v nás obou žilo?
Chci to všechno vrátit zpět a být zas tvá kamarádka. Prožili jsme toho hodně, ta doba byla ale krátká.
Chtěla bych ti mnohé říct, ovšem stačilo by jen pár vět. Že tě zase u sebe chci a to teď ihned.
Přítel se najde lehce, ovšem těžší je, udržet si ho. Je těžké jen tak si říci, vždyť co bylo, bylo. Na závěr chci jenom dodat, že tě mám stále ráda. Stále nosím a nosit budu tebe v srdci, jako kamaráda."