Stále častěji se setkáváme s kombinací akcí, při nichž se používají jak chladné - pro krátkou vzdálenost - tak i airsoftové zbraně. Jak tyto akce ale uceleně nazývat?
S rozdílým pojetím se setkáte především v závislosti na tom, s kým mluvíte. LARPer užije nejčastěji označení "Run," což je v zahraničí oficiálně uznávaný název a nejspíš se Vám při něm vybaví Shadowrun, což je v podstatě Dračí doupě (DnD, chcete-li) přenesené do post-apo světa. Airsoftový nadšenec přitom řekne spíš "RP" a následuje název konkrétní akce, čímž je naznačeno, že oproti davové střílečce a klasickému rozdělení do skupin půjde i o ztvárnění vlastní postavy ve vykonstruovaném světě, kde se akce odehrává.
Není ovšem pravda, že stačí vzít kostru scénáře klasického LARPu a přidat do něj elektriky, naopak stojí ještě víc úsilí kvůli správné vyváženosti. V první řade totiž musíte stanovit pravidla i pro jednotlivé zbraně, aby mohl člověk s mečem obstát před jeho protivníkem s pistolí. Naštěstí je k dispozici i prostor pro uvedení magie do praxe. Větší nároky jsou kladené jak na organizátory, tak i na samotné hráče. Oproti pravidlům vlastní postavy musíte mít povědomí i ostatní souvislosti, jinak dochází k přerušování a zmatkům ve hře.
Z hráčského pohledu skýtá Run větší potenciál pro vlastní vyžití. Můžete si vybrat mezi kontaktním nebo dalekonosným stylem boje, kostým dáte dohromady někdy i ze staršího oblečení a nejrůznějších věciček, které naleznete na dně skříně. Většinou jste totiž vrženi do období současnosti nebo blízké budoucnosti v postapokaliptické atmosféře, takže za náměty slouží oblasti lidské kultury od PC her přes knihy až k oblíbeným filmům.V našich podmínkách jste se mohli setkat s mnoha typy Falloutů nebo S. T. A. K. E. R.ů, častými náměty jsou i příběhy ze světa anime či mangy, viz Hellsing.
Z pohledu organizačního je to už o něco horší. Námětů je hodně, ale ne všechny je možné zrealizovat odpovídajícím způsobem. V lese kvalitní post-apo neuspořádáte, resp. stromy vám atmosféru poničeného světa a zbývající přeživší lidské civilizace nezajistí, kdežto opuštěný dům bez specifikovaného vlastníka je pravým ternem. Při hře v "živém" městě musíte počítat s překvapenými civilisty a faktem, že zbraně kategorie D není možné nosit na veřejnosti. Povolení nebo zavržení akce závisí především na benevolenci místních úředníků a policistů.
Vzhledem k tomu, kolik sofťáků je v současné době otevřeno novým nápadům a nebojí se jít i do něčeho méně tradičního, nám zřejmě svítá na lepší časy. Je otázkou, jak se s tím vypořádáme po organizační stránce a doufejme, že získáme další zkušenosti a do budoucna nás čeká ještě více zábavy.
-mar