Byly, bylo, byla a byl   29.Prosinec 2006


Byly dny kdy jsme se smáli,
byly dny kdy jsme spolu plakali...
Tyto dny jsou někde v dály,
pryč je to na čem jsme makali...

Bylo nám spolu strašně hezky,
bylo nám spolu i hrozně špatně...
Teď oba si hledáme nové stezky,
zkoušíme zapomínat, ale marně...

Byla jsi jsi mé velké vše,
byl jsem snad Tvůj skvělý kluk...
Už to končí jako dlouhá mše,
bohužel po krásném konci ani ťuk:( napsal/a: Martuska03 16:27 | Link komentáře (0)



Krásně šílená  


Řekni mi dobrý den,
polibkem krásným a
udělej cokoliv , ať
člověkem jsem
šťastným .

Ať pod nohama půda
rozkvétá mi jako na jaře ,
ať kšťice na hlavě mi raší
bujaře.Ať láska je pro
mne událost , tak dávej
mi ji víc než dost!

Tvé srdce jako knihu
budu číst , otáčet jemně
každý list a vkládat do
úst slůvka krásná , cítit
tvou vůni a vědět jak jsi
šťastná.

Vnímat tě všemi smysly,
bych si přál a dechem tě
s láskou zahříval , jsi
moje múza vzdálená,
smyslná a krásně šílená. napsal/a: Martuska03 16:25 | Link komentáře (0)



Má láska  


S větrem o závod
loukou plnou květin
krajinou čistých vod
na milovaném koni skoro letím.

Hříva plete se mi mezi prsty,
provoněná senem,
jedním skokem široké cesty,
spěcháme za svým snem.

Po nekonečně dlouhých pláních
ladnými pohyby neseme se,
hluboké potoky na jeden nádech,
jen tak, lehce vzneseme se.

Podkovy o cestu stříbrně zvoní,
tu píseň nekonečnou,
jako když měsíc slzy roní,
dokola zní to ozvěnou úsečnou.

Naše srdce bijí jako jedno,
když tryskem ženeme se krajinou,
ženeme se tam, dále v nedohledno,
a rychlost spojuje nás v bytost jedinou... napsal/a: Martuska03 16:22 | Link komentáře (0)



Motiv vášně  


Nevím, zda věřit smím líbezným slovům
Která mi šeptáváš znovu a znovu
Nevím, zda nechat mám tvé mocné paže
Aby mě zavedly, kam srdce káže
Nevím, zda dovolit tvým závratným očím
Aby mě zviklaly… Bože, já snad skočím!

V posledním záblesku nejistoty
Obraz se převléká do nahoty
V sklenici vína se zrcadlí
Němá tvář, úsměv propadlý
Tma klouže všude po bílých zdech
Když vleže chytám tvůj rychlý dech
Lačně ho nabírám do hrstí
Snad mi to zítřek odpustí napsal/a: Martuska03 16:17 | Link komentáře (0)



Láska na prahu zániku  


Ponech mi alespoň trochu toho smutku,
nebo se zrcadli v slzách mé sebelásky.
Vzdávám svůj boj s prchavými stíny,
nacházím soulad s trpěnými splíny,
v zárodku lásky se krčí prý nenávist.

Co na to říct ?

Ponech mi alespoň trochu toho snění,
nebo se neztrácej tak rychle z paměti.
Už s hvězdou ranní přichází ta tíseň,
už s prvním svítáním bolí ptačí píseň,
prázdnota srdce když tělo omámí

Má to tak být.

Podmračná rána v zahradách tak tíží,
stromy se sklání jak držely by stráž.
Za časem podzimním se cesty deště kříží,
do bouřkových mračen se slunce ještě vplíží,
snad náhle cítím ten proklínaný cit.

Ano! Měl bys odejít.

V bezpečí podchodů a zabouchnutých dveří,
ztrácí se tak snadno pod prahem klíč .
Za noci touláš se a hledáš příští snění,
v moci své prázdnoty voláš zapomnění,
snad také cítíš ten hořkosladký cit ?

Stejně tak já. Snaž se odejít. napsal/a: Martuska03 16:11 | Link komentáře (0)



Lásky s chutí od malin ...  


.

Bez tebe je mi smutno
jako pomníčku,
co postavili u nás na vsi
... bez křížku.

Kdysi tam křížek býval
a poutníci tam sedávali o poutích,
ten tam je jarních bouřek příval
co burácíval hromy na kopcích

Tehdy odešel jsi z kopců,
do měst a do dolin,
hnala tě touha chlapců
za chutí lásek od malin

Dnes padá na tě podvečer
a trochu se již stmívá,
když u pomníčku bez křížku
jen křivá vrba kývá

A chuť, ...
těch malin ... přezrálých ..
... .. se ... pomalu ... rozplývá ...

* napsal/a: Martuska03 15:47 | Link komentáře (0)



Na dosah ruky zas  


Je to tak těžký bez Tebe,
mé dny i noci prázdný.
Je to tak těžký bez Tebe,
srdce mé z toho blázní.

Je mi tak smutno bez Tebe,
chtěla bych Tě mít blízko,
je mi tak smutno bez Tebe
a nelítat zas nízko.

Je mi do pláče bez Tebe,
avšak musím dál jít,
je mi do pláče bez Tebe,
proč nemůžu Tě mít?

Chtěla bych mít Tě docela,
na blízku, na dosah ruky,
chtěla bych mít Tě docela,
napořád, bez záruky.

Však Ty jsi v dáli a já tady,
spolu a každý zvlášt,
však Ty jsi v dáli a já tady,
snad aspoň vzpomínáš.

Na naše noci, na naše dny,
na chvíle plné touhy,
na naše noci, na naše dny,
co zbyly po Tě dlouhý. napsal/a: Martuska03 15:42 | Link komentáře (0)



Prstýnek   28.Prosinec 2006


Prstýnek z lásky darovaný,
špatně je ten čas plánováný.
Prstýnek s milovanou osobou spojený,
drahý už mockrát spálený.
Prstýnek pro věrnost a pravou ženu,
už vlastně asi nedostanu...
Prstýnek pro vzpomínky nejkrásnějších let,
to je teď jediné, co jsi sved!
Prstýnek s posledním sbohem a smutným koncem,
zamávalo by to s i tím největším borcem.
Prstýnek zůstává ve tvé moci,
já sama ulehám do chladné noci...
Změní se někdy osud?
Nebo to zůstane tak jako dosud... napsal/a: Martuska03 22:48 | Link komentáře (0)



Tak tohle je také láska!  


Chtěla bych umět psát a porozumět
všemu, třeba jen stáří,--- vrásčité tváři,
znavenou a moudrou tu duši člověka,
hluboké a utopené oči mizící v očních
obloucích. Rukou tápající po posledním
doteku lásky, kterou tolik ještě očekává a
potřebuje. Pozemské,srdce měkké a
odevzdané, oči vzhůru hledící,doufající,
plačící a prosící v nádherné jedinečné a
krásné určenosti osudu, kde každý
nalezneme svého místa, vážím si stáří, je
moudré a vznešené a jeho myšlenky jsou
tak vzácné-------. napsal/a: Martuska03 22:43 | Link komentáře (0)



Bojím se  


Bojím se
že zhasne slunce
a hvězdy přestanou svítit
že zase probudím se
ve tmě
tmě tmoucí
propadnu se do ní
nenajdu cestu
Bojím se
že vítr začne foukat
a lámat stromy
uvnitř mě
na mou hlavu
Že začnu proklínat
všechno
i to krásné
každý den
každou chvíli
barvu duhy
vodu v řece
i ten nejkrásnější sen..

Bojím se
že začínám Tě milovat... napsal/a: Martuska03 22:41 | Link komentáře (0)


Starší články >