Kluci   17.Prosinec 2006




Kluci jsou pro mě vzduch, ale bez vzduchu se nedá žít!! napsal/a: Martuska03 19:37 | Link komentáře (0)



Láska a přatelstwí  



Láska je krásná, ale občas trochu prchlivá,
zato opravdové přátelství, to vydrží navždy! napsal/a: Martuska03 19:35 | Link komentáře (0)



Proč?  




Proč řešit něco, co nemám vlastně ani řešení?
Pro ten dobrý pocit, ano máme to za sebou?!
Proč trápit se nad nečím, když tomu druhému je to stejně jedno?
Pro další slzy, ano on mi ublížil?!
Proč nepřestat tě milovat, když nic není věčné?
Pro lásku až za hrob?!Tak to bych snad už mohla umřít. napsal/a: Martuska03 19:29 | Link komentáře (0)



Přirovnání  




Láska je jako květina - nikdy nevíš kdy uvadne.
Nepřeháněj to s péčí o ni, zjisti co potřebuje a jak se o ni starat. Ne vždy je monotónní péče správná! Dej se vést srdcem a ona neuvadne. napsal/a: Martuska03 19:25 | Link komentáře (0)



O lásce - prawda  



Mít někoho rád a někoho milovat je rozdíl. Milovat někoho a vlastnit někoho je velký rozdíl. A nemusíš s někým spát, abys pocítil lásku. Láska není rozum. Není postavena na logických základech. Stojí na tenkém ledě, na pavučině, na ostrých střípcích, které jsou nebezpečné jako břitva a stejně po nich lidé chodí... napsal/a: Martuska03 19:23 | Link komentáře (0)



O lásce  




Co je vlastně láska?? Zažít opravdovou lásku, znamená nemyslet na nic jiného, než na osobu, kterou milujeme...
Zažít nešťastnou lásku znamená milovat někoho, kdo miluje vás a osud vám nepřeje s ním být... Ale obě lásky stojí za to prožít, neboť jen tento cit Vás žene dál a najít opravdovou šťastnou lásku... napsal/a: Martuska03 19:21 | Link komentáře (0)



něco o lásce  




Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy, at´se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá, nikdy nezanikne. napsal/a: Martuska03 19:16 | Link komentáře (0)



Osamělá ženská srdce-Arogantní nepřístupnost  




Jedna jemná, láskyplná, ženská bytost z celého srdce touží po něžném, laskavém partnerovi. A protože už byla mnohokrát zraněna nebo zažila špatné jednání, obklopila se plotem z ostnatého drátu, který je tak hustý, že je vidět už zdaleka. Kolem se odehrává život v celé své pestrosti, zatímco dotyčná ho ve svém vlastnoručně vybudovaném ostnatém vězení raději pozoruje, než aby se ho zúčastnila. A protože je pevně přesvědčena, že všichni muži jsou zlí, přísahala si:" se mnou už ne!" Všichni " zlosynové" jsou zaháněni na útěk, až tu nakonec nezbývá ani jeden. Jednoho dne se však přiblíží odvážný rytíř, který se nenechá odradit skutečností neproniknutelné drátěné sítě, protože za ním tuší princeznu svého srdce. S jistotou, že jedná správně, na ni opatrně, zdvořile a přátelsky zavolá něco nezávazného, aby tím ohleduplně dal najevo svou dobře míněnou snahu o přiblížení. Němá odpověď signalizovaná nepřístupnou arogancí " Nepřibližuj se!", kterou dostane, ho ovšem uvede v úžas: Ta žena netouží po náklonosti! A tak se obrátí na jinou dámu, kterou jeho příchod potěší. A za ním zůstane osamělá ženská bytost s hlavou plnou myšlenek, a snaží se odpovědět na palčivou otázku srdce:" Proč nemám u mužů štěstí?" napsal/a: Martuska03 19:13 | Link komentáře (0)



Tvář anděla  



Tak jsi tu! Ty, ve své masce anděla a chceš mi dát vše, po čem toužím a já opojená štěstím a nekonečnou láskou ti chci na oplátku dát celý svůj svět...proč já? Ze všech těch žen právě já?Netuším, tak jen oplácím tu lásku, které se mi tak najednou dostalo a prosím, ať to nikdy nekončí.
A teď jsi pryč! Ty znovu v té masce anděla - té, co lze vidět pouze ve snech. I ta nekonečná láska zůstala, tu ti dávám po kouskách každičký den, kdy vzpomínám.
Bolest už zmizela, nejde věčně nenávidět svět pro anděla, kterého zabila. Zůstáváš v podobě toho, na kom je andělská tvář již patrná a za pár let dospěje do toho muže s tváří anděla. napsal/a: Martuska03 19:10 | Link komentáře (0)



Hrdost, láska a naděje  




Když to skončilo, zdálo se mi, že snad končí i můj život. Neměla jsem smysl života, byla jsem nešťastná a zdálo se mi nemožné, že by mě snad zase něco bavilo. Ani se mnou nemluvil, to na tom bylo to nejhorší. Ale pak jsem se mu ozvala. Od lidí, co jim na mě záleželo, jsem slýchala, že mám nechat jeho, aby se snažil a nemám se ponižovat, ale z jejich rad jsem si moc nedělala, jen co je pravda. Domluvili jsme si schůzku. Nedávám si naděje, že se mi vrhne k nohám a už nikdy mne neopustí, nečekám od toho víc, než že si promluvíme, ale díky tomu mám zase naději na lepší zítřek.
Možná jsem udělala chybu a později na to doplatím, on mě zradí a já budu zase nešťastná, ale podle mě: hrdost je hrdost a láska je láska. Když někoho miluju, tak ho miluju a za tu lásku bojuji, třebaže to někdy vyjít nemusí, ale aspoň budu pak žít s pocitem, že jsem se ho jenom tak nevzdala, nenechala jsem ho jenom tak odejít a bojovala jsem. Bojovala jsem za lásku, které věřím.
Teď je to ale na něm. Už jsem bezmocná a záleží teď na jeho názoru a na něm, zda mne pořád miluje a nebo mne nechá zhrzenou a nešťastnou. napsal/a: Martuska03 18:40 | Link komentáře (0)


< Novější články | Starší články >