je mi to líto   17.Prosinec 2006




"Strašně tě miluju," řekl. Ten pohled... Píchlo mě u srdce. Proč to chci udělat? Málem mi vrhkly slzy do očí a byla jsem přesvědčená, že po tomhle vyznání, které jsem slyšela několikrát, ale nikdy nebylo vyřčeno s takovou láskou a upřímností jako tentokrát, mu to nebudu schopna říct. V jeho smutném pohledu jsem četla obavy, strach a ... LÁSKU. Tak proč kruci?! Nakonec jsem se odhodlala. Chápe můj přístup, zná mojí trošku bláznivou povahu a ví, že on takový není. Nechává mi čas na rozmyšlenou. Děkuju. Pusa na tvář a ahoj. Tak nezvykle strohé rozloučení...
Druhý den ho potkávám ve škole... Zaraženě kouká do země, ale přemůže se a věnuje mi jeden ze svých krásných úsměvů, do kterého jsem se zamilovala. Je mi ho líto... Strašně... Ale už asi nemůžu... Proč, když mě tolik miluje, musím mu tolik ubližovat? Chtěla bych, aby zůstal mým kamarádem - je to skvělej kluk, můžu mu říct úplně všechno, je hodnej a obětavej. A miluje mě! Ale já jsem jiná, potřebuju si ještě "užít" nebo asi jinej typ člověka. Stejně si kluka jako on nezasloužím. Chápe mě. Tak proč ho musím trápit? Proč jsem ublížila tolika lidem, které mám ráda? A spoustu z nich mi odpustilo. Nechápu! Slibuju, že se budu snažit odpouštět, protože to je krásná vlastnost. Ale teď jsem na "druhé straně", neodpouštím, ale prosím o odpuštění. Je mi to strašně líto. Promiň... Omlouvám se za všechny nesmysly, který jsem vypustila z pusy. Omlouvám se za to, že jsem tě zklamala. Je mi to líto. Prosím, odpusťte... napsal/a: Martuska03 17:50 | Link komentáře (0)



motýlky v bříšku   14.Prosinec 2006




Láska jsou podle mě motýlky v bříšku, když vám nechutná jíst, nedá se spát, musíte se smát, podlamují se kolena a příjemný pocit chvění ...láska je jen slovo vymyšlené člověkem, ale pro mnohé znamená vše.
láska je pohádka života - s tím rozdílem, že nemá vždy šťastný konec... napsal/a: Martuska03 18:49 | Link komentáře (0)



Hledání duhy  



Mám Tě ráda, za každý tvůj úsměv, který asi na chvilinku zmizí, i když to bude „chvilinka", pro mě to bude věčnost. Jsi moje sluníčko, sluníčko, který zastíní mrak, ale každý mrak a bouřka ustane. I když se nám to někdy zdá neskutečně dlouhý. Každá bouřka ale něco přináší, i když ničí stromy, ničí obydlí. Ale nebýt bouřky, jak jinak bychom si uvědomili, jak je to krásné, když bouřka přestane, jak je to krásné, když vidíme duhu - ty nádherné barvy, které se nám zdají bledé, ale přeci tam jsou. Přeji Ti, aby tvoje bouřka ustoupila co nejdřív, abys co nejdřív viděla svoji duhu. Přeji Ti to z celého srdce.
Svět se mi zdá černý, černý jak zatažený nebe, podpásovka života, ale já se zvednu. Musíme se zvednout... i když to jde z těžka. Ale zvednu se a půjdu dál a budu hledat svoji duhu, která je moc daleko, ale musí se přece rozednívat. Den po dnu to bude, musí to být lepší. MUSÍME TOMU VĚŘIT! JINAK ČEMU MÁME VĚŘIT? napsal/a: Martuska03 17:02 | Link komentáře (0)



Kráááása  


Děvče se zeptalo chlapce,jestli si myslí že je pěkná a on odpověděl ne. ...Zeptala se ho jestli, jestli by sní chtěl být navždy a on odpověděl ne. ...Potom se ho zeptala,jestli by plakal kdyby odešla a on odpověděl ne. ..Řekla dost,odešla pryč,slzy padaly dolů po její tváři a chlapec ji chytl za ruku a řekl : "Nejsi pěkná si nádherná,nechci být stebou navždy,já potřebuju být stebou navždy a neplakal bych kdyby jsi odešla...zemřel bych...." napsal/a: Martuska03 16:56 | Link komentáře (0)



Otazka  





Láska je pocit hluboký,
jeho klam jest veliký,
neb láska jest třpytivý drahokam,
drahý, převelice drahý, cenou srdce se za ňho platí,
škoda veliká ,
neb zaplacených srdcí jest miliony a možná i více, nač je tu láska? ubližuje? pomáhá? Klaním se tomu, kdo odpověď zná!
Sednu si,odpověď hledám - nenacházím. Láska je poblouznění, které oběti si nachází,
na lásku lék není... lékořice nepomáhá.
Přec láska je důležitá, každý ji potřebuje - a kdo říká, že ne, tak lže, a potřebuje jí víc jak kdokoliv jiný. Láska je pozitivní vztah k osobám, píše se v chytré knize. Přec toto není odpověď na mou otázku. Kde je odpověď? Kdo jí zná? napsal/a: Martuska03 16:54 | Link komentáře (0)



Čekání na lásku  




Když jsem tě poprvě viděla, byl jsi mi lhostejný. Na druhý pohled ale jsi ve mně vzbudil to, co zatím žádný jiný kluk. I když jsem s tebou nikdy nemluvila, věděla jsem, že ty jsi ten kluk, kterému se říká Ten PRAVÝ... Psali jsme si a já jsem si tě zamilovávala čím dál více. Vždy mě dokážeš potěšit a rozesmát a nejednou, když mi bylo smutno, vzpomněla jsem si na tebe. Stejně tak když jsem měla radost - chtěla jsem, abys ji prožíval se mnou. Stále si píšeme a já čekám jen na to, kdy se konečně sejdeme. Ano, mám strach, dokonce velký, že při našem povídání nastane ona trapná chvíle ticha, ale pomyšlení, že tě uvidím... Uvidím tvůj krásny úsměv a uslyším tvůj povzbudivý hlas, to mě neuvěřitelně naplňuje štěstím. Nechci tě milovat, protože jak se zdá, ty můj cit neopětuješ, ale nemůžu si pomoci... Je to těžké a někdy mám chuť jen brečet a řvát...Ale stále věřím,že to zvládnu. Že to MY zvládneme... napsal/a: Martuska03 16:52 | Link komentáře (0)



bolest  



Proč mě všechno bolí,když tě nevidím?
Proč mě všechno trápí, když nejsem s tebou?
Proč se o tebe bojím, když jsi jinde?
Odkopnul jsi mě, a pak jsi znova prosil na kolenou, a já ti odpustila... nevím, jestli jsem udělala chybu a nebo ne. Jednu chvíli mám pocit, že mi pukne srdce a v jednu že bych se vznášela... Najednou zjišťuji, že jsem tě ztratila a našel sis jinou. Ty jsi byl pro mě vším, potřebuju tě, ale ty mě už ne.Jsi můj život a já nechci hned umřít, ale už umírám a to bolí. Pořád sedím na lavičce a naproti mě sedíš ty a ta tvá nová... Koukám na vás, jak si užíváte a vzpomínám, jaký to bylo mezi námi dvěma, ještě před pár dny... ta bolest, kterou prožívám, nejde ani popsat, musíš to zažít sám. Bolí to nepřetržitě pořád. Už nevím, co mám dělat, jak mám mluvit a jak se chovat?! Nevím nic, když nemám tebe... ale vím - jediný co vím - je, že už tě nikdy nebudu moct mít... Máš jinou a já jsem ta bejvalá.... A TO MĚ BOLÍ!!!miluji tě a budu ... napsal/a: Martuska03 14:48 | Link komentáře (0)



Vždyť to věděl....  



Věděl, že když se zamiluju, udělám pro něj vše, VŠE...
Věděl, že nejsem holka na třítýdenní vztah...
Veděl, že jsem byla schopná se mu celá oddat...
Veděl, že pro mne znamená celý svět...
Veděl, že jsem žila jen pro něj...
Veděl, že ho miluju...

A o to víc, mě to teď mrzí... že to VĚDĚL a přesto byl schopný mi ublížit, moc dobře věděl, jak se k tomu stavím a i přes to pokračoval.

A teď ví, že mi ublížil... napsal/a: Martuska03 14:42 | Link komentáře (0)



dopis  



Lásko, sedím doma tolik sama a myslím na tebe. Strašně mi chybíš. Nikdy jsem si nemyslela, že to dopadne takhle. Ublížila jsem tolika lidem, ale tobě úplně nejvíc. Do smrti si to budu vyčítat. Nikdy pro tebe nebudu dost dobrá, nezasloužíš si holku, která ti tolik ublížila. Už nikdy tě nechci ranit. Ať už bude náš vztah jakýkoli, vždycky tu budu pro tebe jako ty předtím pro mě. Nikdy nezapomenu na to, cos pro mě udělal a nikdy ti to nebudu moct splatit. Dokázals mi odpustit úplně všechno, a i přes to všechno mě stále miluješ. To je zázrak, vím, že už jsem to říkala stokrát, ale je to pravda. Ty víš, že není moc lidí, kteří mě znají. Ale ty ano, snad víc než moje rodina a nejlepší přátelé, a přesto mě miluješ. Dokážeš mě milovat jako nikdo jiný, i přes to, že mě znáš. Akceptuješ moje bláznivý nálady, směješ se mým úletům, podržíš mě v depresích a snažíš se pochopit moje „rozdvojené“ vlastnosti. Když se ke mně všichni obrací zády, ty na mě čekáš s otevřenou náručí. Teď mi tečou slzy po tvářích, jak mě mrzí moje chování. Bohužel už nejde vzít zpátky. Ale můžu ti slíbit, že se budu snažit. Protože bych mohla ztratit člověka, který mi tolik rozumí. Děkuju ti lásko, za to, že jsi. Miluju tě a udělala bych pro tebe cokoli na světě, jen abych vykouzlila úsměv na tvojí tváři, protože ten mě drží nad vodou. napsal/a: Martuska03 14:40 | Link komentáře (0)



ty....   06.Prosinec 2006


Ty...

Myslím každý den na chvíle s tebou. Zamilovala jsem se do tebe, ale nejsi už mou vysněnou láskou. Jen jsi mi dal do života tolik, že pro mě vždycky budeš někdo, kdo u mě v srdíčku bude mít místečko, nikdy ti nepřestanu být vděčná za tvoji lásku a nikdy nezapomenu pocit, jak mi s tebou bylo. Byla jsem vedle tebe taková, jaká doopravdy jsem a ty jsi mě za to miloval. Neodpustím si, že jsem byla tak hloupá a odešla kvůli němu. Kvůli tomu, který mi za to přinejmenším nestál. To ty jsi ten, který pro mě bude na vždycky výjmečným človíčkem, i když ti nepřijde, že jsi mi dal tolik, ale já to tak cítím. Jsou to věci, které teď doopravdy dokážu ocenit. Dělat něco pro ty, které máme rádi, bez očekávání, že oni nám v těžkých chvílích také pomůžou. Protože i ti, kteří jsou ti nejblíž, mohou být také nejdál... Teď? ...Teď už nevím, kdo vlastně jsi... nejsi ten, co mě naučil tolik věcí o životě. Vrať se zpátky a buď to zase ty... napsal/a: Martuska03 13:05 | Link komentáře (0)


< Novější články | Starší články >