Je tu doufající ve tmě
Jak čtu dopis od Rosemary
Její psaní je čestné
Nemůže zapomenout léta která stratila

V izolaci
Mluví o své lásce
A jak čtu
"Zamřu sama"
Vým že jí něco bolelo

Je tu vidět jasný detail
Pero muselo uklouznout ke straně
A zanechalo skvrnu
Vedle jeho jména
Věděla že je pryč

A izolace
Je vše co by zůstalo
"Zranění se ze mě dostává ven
aby odpočívalo na pobřeží milenců"

Do stromů
Se dávné louky zakotvují
A stále dál od mého domova
Štěkání za mnou
Slyším ty lovecké psy
Dav se žene aby mě našel samotného

Stopa nemoci
Vede ke mě
Jestli jsem já lovený
Tak to uvidíš

Hledám v temnotě
A prázdnotě
Skrývám se před sluncem
Nikdy si neodpočinu
Nikdy nebudu v klidu
Vše na čem my záleželo vyprchalo tak utíkám

Tam padají další
Ruce z páry uvolnily ostří
Šílenec lituje v pádu
Nástroje smrti přede mnou

Ztratit vše pro záchranu mála
A tvé ohrožení je ospravedlněné
A propusť své démony
Jak se smrt stává žertem
Jsi smějící se kůl
Absintem myslící
Zpověď zachycené ve tvých ústech
A dlouho zapomenuté vzrušení se znovu objevuje

Noční bezmocnost
A slabý ve světle
Závisející na modlitbě
Pochodující pouštními cesty pro nalezení
Semínka naděje

Oni jsou stromy
Shnilá dužina a nikdy dobrá
Kořeny vysávající, kradoucí z mého zdrije
Unavené větve hledající světlo

Je to falešný záměr
Les šašků
Jak umírají osamoceni
Bez nikoho po svém boku
Bylo jim odpuštěno?

Strnulé vyčerpání
Trávící mysl
Uvnitř nespoutaná nestvůra
Prohlašující nejvyšší kontrolu

A nyní les hoří
Trhá úrodu života větví
Nepoužitelné zčernalé zůstavají
Stálé hranice doutnající

Schoval jsem klíček k odemknutí srdce lásky
Abych tě zadržel ve své sladké bolesti a utrpení
Všechno je nespravedlivé v naší touze i válce
Vykoupení zastiňuje dobré i zlé

V našich srdcích láska sladce hovoří vůči zoufalství
A chodí v beznadějné náměsíčnosti
V této válce je vše ztraceno
A vše, co nyní můžeme je lkát a naříkat v nejsmutnější písni
Beznadějná náměsíčnost

Zhasínám světlo, abych mohl být obklopen temnotou

Být blízko, ale né čelem k tobě, můj miláčku
Jsme navždy ztraceni v bouři našich duší
V úvahách o pochybení druhých

Už dávno jsem to vzdal
Potírání lásky na karmínově rudou
Utekl jsem ze spárů krve a naděje
Takže už tě nikdy nenatřu barvou

Moje peklo začíná na desátém a stoupá k nekonečnému kruhu
Šestset-šedesát-šest
A odtud se plazím pod Luciferovými pařáty
Jen pro jediný, poslední polibek

Bez tebe nemůžu v nic věřit
Naděje je bledá, vytvořená ve světle snů které přinášíš
Léto odešlo, den je skončen a brzy přijde noc
Nařízený čas, opouští linii a pryč z dohledu

Koluje ve mě, tvůj jed kýpí v mých žilách
Tato kůže je stará a ušpiněná pozdně žářijovým deštěm
Mé poslední slovo by bylo tvoje první
Zbytek je dlouhý ale já půjdu dovnitř a skrz

Jeden měsícem ozářený stín na zdi
Přerušený ve svém vlastním stvoření
Zahalen v temnotětohoto podzimu
Je to konec - manifestace

V rohu pod mým oknem
Povaluje se osamělá fotografie
Není důvod
Nikdy jsem si nevšiml vzpomínky, která by mě mohla udržet zpět

Je zde rána, která stále krvácí
Je tu cesta, po které stále kráčím
A vím, že se sem už nikdy nevrátíš

Procházím dny bez mluvení
V tichu je pohodlí
Použitý ke ztrátě všech ambicí
Bojujících aby udržely to, co je pryč

A jednou uvolněný, je tu pouze kouř
Pálící mi očí do slepoty
Aby zakryl co se skutečně stalo
Pumpující do mě temnotu

Vinoucí se, svalovina lásky
Ovíjí se kolem mě
Prahne po smrti

Promočená v krvi
Zbožňované a milované
Se vloží do ní ...

Láska v chladné krvi
Zanechává mě ve sladkém utrpení
Láska a chladné krvi

Kočičí oči lásky
Září do tmy
Na její pavučině

Posedlá démony
S duchovním nitrem
Do něhož jsme zakreslili svůj poslední výdech

Láska v chladné krvi
Zanechává mě ve sladkém utrpení
Láska v chladné krvi

Táhne mě z bídy
Láska v chladné krvi
Zanechává mě ve sladkém utrpení
Láska v chladné krvi

Láska v chladné krvi
Zanechává mě ve sladkém utrpení
Láska v chladné krvi
Táhne mě z bídy
Láska v chladné krvi
Zanechává mě ve sladkém utrpení
Láska v chladné krvi

Lásko, vezmi mě domů
Do pevnosti skal a kostí
Zapěj mi píseň, jež mi připomene, kam patřím
Do tvé náruče, má lásko v chladné krvi

Všechno nechat za sebou a sledovat, jak se plazí
našimi temnými zahradami šílenství
Stane se světlem, jež tě dovede domů
Tak jí dej polibek - cenný jako bys pro ni měl zamřít
A otevři svou náruč

Hleď, jak upadám jen pro tebe, má umírající Venuše
Schovej né srdce, tam, kde jsou pohřbeny všechny sny
Má umírající Venuše

Nechte svá srdce, ať se trápí, jen ona se bude svíjet,
Fascinovaná
V tragických, bouřlivých mukách
A v jejím žáru nás čeká smrt
Tak mi ukaž život, stejně cenný jako jeho důvod
A osvětli temnotu

Hleď, jak upadám jen pro tebe, má umírající Venuše
Schovej mé srdce, tam, kde jsou pohřbeny všechny sny
Má umírající Venuše

Všechny mé sny jsou jen tvé - má umírající Venuše

Zadrž mě uvnitř své ďábelké oběti
Dotýkej se mě, když upadám
Neztrácej sebe sama v tomto urtpení, ještě ne
Vydrž

Zadrž mě uvnitř své ďábelké oběti
Dotýkej se mě, když upadám
Neztrácej sebe sama v tomto utrpení, ještě ne
Vydrž, kvůli mě

Hleď, jak upadám jen pro tebe, má umírající Venuše
Schovej mé srdce, tam, kde jsou pohřbeny všechny sny

Hleď, jak upadám jen pro tebe, má umírající Venuše
Schovej mé srdce, tam, kde jsou pohřbeny všechny sny
Má umírající Venuše
Všechny mé sny jsou jen tvé - má umírající Venuše

Vypadám šťastně,
jak když lásku nepotřebuju?
Vypadám slastně,
když lásku neopětuju?

Jen já dobře vím,
že tvář má to není,
že se jen přetvářím,
do podoby jiný.

Po lásce toužím,
jak suchá půda po dešti,
avšak klidně přetvářce sloužím,
vně klidná sem, uvnitř vše vřeští.

Chci aby někdo "lásko" řekl mi,
chci veselou tvář mít,
chci trápit se nešťastnými láskami,
možná by jen stačilo chtít.

Možná stačí jen úsměv, jeden dotek,
žádná závist, žádný vztek.

Kvetu jako květina,
která v tvém srcdi v lásce usíná.
Kvetu a sladce sním,
Těším se na další den, až tě opět zřím.

Kvetu pod tvým dotykem jemným,
svůj stolek radostí zpevním.
Kvetu když se na mě díváš
a ten krásný úsměv na rtech míváš.

Kvetu, abys na mě hrdý byl,
láskou svou mi s hrdostí projevil.
Kvetu těšíc se na další den,
chci o nás říci bytostem všem.

Jen pro tebe kvetu a voním,
rozhodla jsem se, život s tvým spojím.

Každé ráno vycházíš,
každý večer zapadáš.
Všechny ženy poblázníš,
mnoho ze sebe vydáváš.

Hřej mne svým úsměvem,
pobav volným projevem.
Ukaž co skrývá se v tobě,
nenech své srdce v tom vlhkém hrobě.

Hřej mne sám sebou,
svým srdcem, svou něhou ...
... mé slunce.