Až se otočíš a uvidíš mě ležet na zemi,
Ne, neodpočívám ... Už jsem umřela.
Jdi dál a nech mě tam ležet,
zasloužím si to a ty to víš.

Víš i to že bych žádnou cestu nevzdala.
Že sem se poctivě s cestou životem porvala ...
Ale už mi došli síly, už nemám na to jít dál.
Cíl mí cesty mizí hodně v dáli.

Už tam nedojdu ... ani tam snad nechci dojít.
Ztratila jsem všechno ... přátele, rodinu i sebe.
Nikdy sem nechtěla moc, jenom malinko pochopení.
Nikdo mě nikdy nepochopil, pro mě už tu místa není.

Zbortil se mi svět a cesta se zasypala kameny.
Fakt už nejdu dál, stejně není nikdo,
kdo by mě vrátil, kdo by za mě život položil,
Ale já, já bych položila život za všechny.

A tak když umřu, tak jenom pro vás ...
Vždycky sem byla nikdo, nebyla jsem nic.
Neměla jsem nikoho, kdo by mě obejmul
a podal pomocnou ruku ...

A tak nejsem hodna žádného smutku,
teď není chvíle dopouštět se dobrých skutků.
Proto jděte dál svojí cestou, životem ...
Zapomeňte na mě ... už napořád