Dlouhé vlasy, široké nohavice a rukávy, barevné čelenky, rozzářená tvář. Kdo jsou vlastně ti, kdo se hlásí k hnutí hippies? ...
Bylo,nebylo už strašně dávno, dokonce před více než půl stoletím, dokonce někdy kolem roku 1914 se zjevilo slovo. To slovo bylo "Beat". Pojem"Beat" (zbitý), bylo později použito v románu On the road od Jacka Kerouaca ke klasifikaci feťáků, zlodějů, prostě skupiny mladíků z univerzity."Beat" - zdánlivě nepodstatné slovo však v sobě zahrnuje sílu a hlavně vzpouru. Vlastně nikdo dnes neví přesně, jestli hnutí "Beats" zahrnuje jen beats nebo snad beats a hippies dohromady. Nikdosi s tím hlavu ani moc neláme.
Zakladatelem beats je sporně nesporně nenapravitelný Henry Thoreau,žijící už nepatrně dříve někdy kolem roku 1846. Tento člověk byl tím, vco beats věřili. Díky němu si lidé začali uvědomovat, že zákon je jensbírka nesmyslných slov. Existuje snad vyšší zákon než zákony rodnézemě? Zákony svědomí nebo zákony vnitřního hlasu?
Tato filozofie byla ještě velice spontánní a tak trochu neproveditelná,ale začalo se o tom všem přemýšlet a hlavně se s tím začalo něco dělat.Kolem padesátých let minulého století (20.!) už tato filozofie bylanatolik vyspělá, že hromady mladých lidí neváhaly a hrnuly se přidat isvůj názor k tomuto "úžasnému" řešení života. Jestli byl opravdu takúžasný, o tom by se dalo debatovat dlouho,
každopádněv sobě nesl tu správnou dávku svobody, co lidé potřebovali. Hlavnímibuřiči onoho hnutí jsou bez pochyby pánové spisovatelé a básníci JackKerouac s Allenem Ginsbergem, William Seward Burroughs a Gregory Corso.Tito tenkrát nadějní mladíci k sobě brzy našli cestičky přátelství, atím napomohli vzniku hippies, yippies (hippies angažující se vpolitice) a yuppies (70. - 80. léta, označení zlaté mládeže).
I když celá řada beats odmítala jakoukoliv souvislost s "těmi barbary"hippies, je dnes jasné, že jako druh společenského smýšlení nelze tytodva směry rozdělit. Tolik toho bylo společného: orientální filozofie,pohrdání pokrytectvím a svatouškovstvím americké společnosti, nenávistk majetnictví, lesknoucímu se úspěchu, víra v přátelství a lásku asamozřejmě stále rostoucí nespokojenost s vládnoucími vrstvami...
Počátky hnutí Hip generation se datují zhruba kolem let 1965 - 1967.Výraz Hippie použil poprvé v roce 1965 žurnalista Michael Fallon, kdyžve svém článku pro San Francisco Examiner znepokojeně oznámilnarůstající invazi "hašišů" do San Franciské bohémské čtvrti beatnikůHaight-Ashbury.
Všichni průkopníci hippies se zpravidla pohybovali v literárníchkruzích. Díky poezii se naučili vyjadřovat svoje pocity. Poezie senejen přednášela, ale také převáděla na písně.
Základem všeho dění hippies bylo odlišit se a vyjádřit tím svůj postojke světu. Být jiní než ti obyčejní lidé, kteří se od rána do večeraženou za prací, při nejlepším makají i v noci, aby jim náhodou něconeuteklo. Ne nadarmo znamenalo slovo "hippies" povaleče a flákače.Hippies byli mladí lidé bouřící se proti vládě a vládnoucím vrstvám.Nechtěli hloupé zákony, nechtěli moderní pohledy na svět. Cítili sesvobodní a plní lásky a míru. Samozřejmě jim v tom dost kvalitněnapomáhaly pravidelné dávky marihuany, LSD a jiných drog.
LSD,jehož psychotropní účinky testoval, jak jinak než sám na sobě, KenKesey, někdy okolo roku 1960, na univerzitě Stanford v Kalifornii byloprostředkem sbližování. Samo už pro hippies neznamenalo jen drogu, jakospíše nové dimenze a nové pohledy na svět.
Hippies jako jediný přirozený růst civilizace viděli dokonalé soužití lidí amatky Země. Stovky a tisíce mladých lidí utíkaly z velkoměst ausazovaly se kolem vesnic a osad přímo v centru přírody. Žilijednoduše, v míru, lásce a sladkých výparech drog, alkoholu a sexu.Jejich usídlování se kolem malých vesniček však začalo pít krevdosavadním domorodým. Nechtěli je. Jejich hlučná zábava - nervydrásající hudba, smích a samozřejmě ty drogy!, všude jenom ty drogy asex! - je štvala, až to dospělo k radikálnímu, ne však přímo účinlivémuopatření. Na vstupu do nejedné vesnice či dokonce okresu visí "opravduděsivá" cedule: "NO HIPPIES!" "HIPPIES GO BACK!" Byly marné filozofie ootroctví svého vlastnictví, o svobodě duše, o falešné víře v nedostateka tak dále a tak dále. Většina mladých se tedy otočila a počala hledatnový přívětivější domov.
Mladí hippies byli plni nejrůznějších pocitů, prahli po přátelství.Jednou z nejvýraznějších charakteristik je jejich citlivost k odcizení.Odcizení pro ně znamenalo vzdát se pocitu sounáležitosti, pocitu, ženěkdo jsou, že něco mohou dokázat. Tato žízeň po lásce k bližnímu jevedla ke snahám prolomit to děsné ticho a trochu to roztočit. Začalipořádat rockové festivaly lásky, žádali o spojenou obec vysokoškolskou.
Jednou takovou školou "lásky" je Svobodná univerzita Berkeley (vlastnějakási kolébka hnutí). Tato univerzita byla výhradně pokrokovouzáležitostí. Nabízela semináře typu: Lidé s krosnou - malá skupinkavyrazí do jednoho z míst v Kalifornii, kde protékají čisté vibrace vpodobě ticha a klidu přírody. Sedm dní budou spolu baštit vibrace apolemizovat o vztazích. Nechají věci plavat a uvidí, co z toho bude.Americká romantická mytologie - žvásty a žvásty o čisté lásce, tak jakbyly předkládány americké společnosti. A definice opravdové lásky amíru tak, jak ji cítíte vy.
Hippies začali doslova děsit Ameriku. Postupem času se nezdráhalipřímým střetům ani s policií ani s vládnoucími vrstvami. Ověšenikvětinami, v popuzujícím módním trendu, s transparenty říkajícími cosio neposlušnosti a nemravnosti ("Nepracuj!" "Šéf tě potřebuje, tynepotřebuješ nikoho!" "Je zakázáno zakazovat!"), rvaly nervy hlavnědohlížející policii, která s nimi zacházela ještě obratněji než sprotestanty na MMF. A hippies provokovali stále více a nezastavilo jenic. Ovšem jejich víra v lásku, mír a harmonii je taky odpovědí naotázku, proč hippie nebyli schopni udělat převrat v systému - odmítlisi sami vytvořit svoji základnu moci.
Jejich zájem nebyl na tom, přesvědčit ostatní proč je jejich vírasprávná. Starali se sami o sebe a o svoje bezprostřední okolí. Mělispoustu práce s tím, jak si zvelebit svoje vlastní žití, věřit přes tovšechno v mír jako v cestu k vymazání rozdílů mezi lidmi, náboženstvíma ideologií, najít svoje vlastní hodnoty.
Hippies se bez pochyby nejvíce proslavili svými festivaly lásky.
Hipstři pořádali nespočetno festivalů. V mnohých regionech byli jejich"slavnosti" dokonce výslovně zakázány ze strachu před těmi strašnýmihippies. Nikdo nevěděl, co je právě může napadnout, jako by to bylazvířata.
Woodstock je největším a taky nejspontánnějším vyslovením přátelství, lásky
a míru, také největším shromážděním hippies, beats, yippies a ostatníchpřívrženců podobné filozofie v historii. Samozřejmě taky největšímshromážděním ilegálních drog na metr čtvereční. Ještě se nestačilazapnout aparatura a už se ozývaly výkřiky a žádosti po LSD, marihuaně 
a jiných psychotropních látkách.První Woodstock se nekonal v městečku Woodstock, jak by si někdo mohlmyslet. Konal se Willkill na pozemku Maxe Vasgura pod vedením WoodstockVentures. Samotné přípravy byly velice komplikované. Vedoucí agenturybyli nuceni několikrát změnit pozemek konání. Nakonec se jim ale spomocí několika desítek "hašišů" podařilo festival uspořádat a výsledekbyl vynikající. Na Woodstocku vystoupily hvězdy jako Richie Havens,Country Joe, skupina Neuvěřitelné struny, Janis Joplin, Joe Cocker asamozřejmě dokonalý Jimmy Hendrix. Výsledek Woodstocku předčil svojeočekávání. Festival byl hrozbou vzpoury, vraždění, loupení a všeobecnékatastrofy, však výsledkem bylo jen přes půl milionu lidí žijících třidny v míru, lásce a hudbě. Hippies tedy ukázali, že jejich filozofiemůže být aplikována do života.
V dnešní době na hippies vydělávají hlavně obchody s oblečením. Mladílidé se totiž ve své touze někam patřit vrhají na vše, co jim dodánějakou identitu. Mezi nimi hrstka nespokojených s životem se snažínalézt nové hodnoty a lepší alternativu žití. Možná, že se chtějí jenvyhnout práci, možná se chtějí jenom zviditelnit, ale možná na tompřece jenom něco bude.
Hippies dnes znamená pro každého něco jiného. Jedni věří v návrat kjednoduchosti života jen s pomocí země mimo hranice modernizace auspěchané civilizace, jiní vzpomínají na éru Beatles a Led Zeppelinnebo snad Janis Joplin či Jimmyho Henrixe s jemnou závistí staršímspoluobčanům, že sami nemohou už nikdy vidět tyto hvězdy na vrcholu,někteří okusili slušivost módy širokých nohavic, rozšířených rukávů abarev a jiní snad střeží uvnitř sebe zárodek převratu a konečnéhodotažení této filozofie až ke zdárnému konci.
V historii lidstva se objevila spousta povstání, spousta filozofií a myšlenek, však žádná filozofie v sobě nenesla více lásky
, míru a květin 