Náš odjezd se protáhl, protože než jsme se řádně rozloučili, tak jsme vyjeli až v půl devaté místo v osm, což bylo na paní S. moc veliký ústupek!!! No, tak jsme naposledy zamávali a vyjeli směr naše rodná hrouda!!!

Au revoir France!!!

Poslední den:( Odjeli jsme já vlastně ani nevím jak se to jmenovalo vím, že to bylo hezký a že tam měli malý modely nějakejch budov!!

no pak přesun k  nějakým jeskyním, kde šlo nejdřívě gymnázium do muzea a my se nadlábli a pak my do muzea a potom všici do jeskyní, no a já postižena svou klaustrofobií seděla před jeskyní ještě s pár jedincema a sežehla si nos...

Večer, poslední, těšila jsem jak všici zachlastáme...no tak všichni zachlastali, ale beze mě!!! My jsme zašli do hospody a v OSM večer jeli domů..no a aby mě chlapec dorazil, hráli jsme ŠACHY!!!!!!!!porazil mně...

Poslední noc:(

Ráno, opět setkání u autobusu a odjezd do města Besanson,velice pěkné město..

Nejdřív výšlap na Citadelu, paní S. se samozřejmě neúčastnila, ono by se jí v té sukni stejně blbě šlapalo do těch někonečnejch schodů.. nahoře byla zima, pršelo a výhled nic moc, protože byla fakt hustá mlha..ale celkem se mi tam líbilo,,navštívili jsme tamnější zoo ale mrkli jen na opice...pak návštěva muzea francozského odboje proti fašistům..došla jsem asi do 5. sektoru a  pak rychle utíkala do konce, asi  50 sektorů, protože se ozaval moje klaustrofobie...

Poté obídek v prý jídelně, normální kaple, zima, ale nacpali jsme se a dostali rozchod po městě...tam už jsme se zabavili víc:) koupili si s Daníí a Tomiem nějaké to pití a sedli si k nějaké katedrále nějakého svatého..když jsme dopili vydali jsme se hledat záchody:) byla sranda zvlášť když jsme začali řešti kde to vlastně jsme a můj gps systém nějako nefungoval a točení mapy nepřineslo žádný užitek, ale nakonec jsme trefili a navíc ještě o pár minut dřív:)

Večer zase domů, ach ta nuda...

Čekal nás nej den z celého pobytu, ale to jsme ráno, ještě rozespalý netušili...ráno u autobusu už snad uplně všici věděli, že Daníí je vdaná:) samozřejmě malá lest na jejího pinfrienda aby na ní nic nezkoušel:) A Dana velice nadšená svou novou rodinou a novou kamárádkou Helene..

Odjeli jsme do Švýcar do továrny na kolečka a ručičky:) dostali jsme bílé pláště a návleky na boty a připadali jsme si jako blbci...

Odpoledne, ale to bylo nejvíc...zašli jsme na kebab a pak se chlastalo vedle supermarketu Casino, s Daníí jsme se velice spřátelili s Tomiem a doporučili mu koupi krásných zelených brýlí, které mu fakt slušeli:) Bylo tam hodně Čechů a hodně Francouzů..no a asi ve čtyři přijela policie a rozpustila nás..Pierik, ale zavelel k přesunu na fotbal. stadiion, kde bylo taky hodně Čechů a Francouzů:) Byl to nejlepší den z celého týdne:)

Ráno jsme se pobavili když Daníí přijela i se svým novým kostkovaným krásným kufrem na kolečkách a svým adoptivním medvědem a řekla, že tam s harající fenkou a kočkama v posteli prostě nebude..trochu pozdvyžení a shánění nového domova pro naši Daníí:)

No pa si gymnázium odjelo někam uplně fuč, takže ten den nemohl být lepší a náladu nám nezkazila ani krásná továrna Fabi, ve ktreré jsme se s Daníí mnohému novému přiučili:) Ale to asi všici..

Zase nás čekal oběd a pak jsme si s novými přáteli Javolem a Pinfriendem a Danou udělali výlet na místní trhy, které měli asi padesát kilometrů!!! No a poté jsme strávili úžasnou hodinu když nám francouzi v hodině vysvětlovali co to vlastně dělají s těmi všemi drátky,no někteří jedinci je žužlají:) No ale moc jsme se toho nedozvěděli, protože francouzi se učili česky a vůbec jejich profesor Anré z nás byl nešťastný, ale sranda byla:) Ikdyž já z Daníí jsme tam byli trefně no jako jediný dvě ekonimky:) ale naštěstí náš přiřadili k průmce!!!

Večer jsme frčeli domů..a ten večer byl fajn, ptž. můj Francouz uměl asi dvě věty v angličitně takže jsem velice procvičovala svou hodně špatnou francožštinu, ale jeli jsme do jednoho městečka a tam jsme se setkali s Kevinem, který angličtinu docela ovládal a Jakubem, Čechem, takže jsem byla uplně happy a zašli jsme na pivko a kebab!!

31.3.2008 jsem se svou stejně bláznivou spolužačkou odjela do Francie na výměný pobyt..no od nás ze školy jsme jeli jen a já,Daníí(právě ta trhlá kámoška) a ještě jedna holčina..toť vše. Zbytek autobusu naplnilo gymnázium a pedagogická škola v čele se svou kvalitní pedagožkou pí. prof. Soškouc..no hned bylo jasné, kdo zájezd vede,k naší nelibosti. V Kutné Hoře přistoupilo asi patnáct velice crazy chlapců s tamní průmyslové školy..zlepšila se nám nálada...ani oni nebyli nadšeni tou paní, co neustále brala do ruky mikrofon a obtěžovala tak značnou část účastníků..během cesty přes deku a časopisy Maxim jsme se seznámili s Pinfriendem a Javolem(jak jsme si je po týdnu překřtili:)..myslím, že kdyby tušili co se z nás vyklube tak by radši dělali, že neexistujem, zvlášť poté, co jsme si z nich při cestě domů udělali odpadkový koš a takovou kantýnu, mimochodem moc dobrá večeře, kluci:)

Příjezd: co dodat přijeli jsme o tři hodiny dřív a gymnázium rozhodlo, že místo do hezkého městečka pojedeme v našem městě Morteau do tří rádoby obchodních domů..abych to zkrátila-jeden větší supermarket, Lídl menší než v Čáslavi a nějaký oděvy..autobus zamčenej, paní S. v čudu a my mrzli v chodbě supermarketu nebo přímo před autobusem na dešti..paráda!!!

Po ukončení našeho utrpení jsme se vrátili ke škole a po příkazu ničemu se nedivit jsme šli na velikýý oběd do školní jídelny..no prokousali jsme se salátem a už nemohli:)

Po obídku nás čekalo seznámení s našimi novými kamarády...trochu jsme se s danou zděsili když jsme zjistili koho nám přidělili..trochu z toho byli v depresi, ale ničemu jsme se nedivili...poté co jsme shlédli vynikající film plný krav a mléka a hodinek a sýra ve francoužštině jsme se odebrali do hodinářského muzea..přišlo mi to spíš jako přehlídka koleček a ručiček a už jsem byla trochu zoufalá, ale to asi všichni...

No a pak už nás čekali nové rodiny...co vám budu povídat, nakonec moje očekávání bylo horší, ty předsudky no, nakonec jsem byla vcelku spokojená:)