31.3.2008 jsem se svou stejně bláznivou spolužačkou odjela do Francie na výměný pobyt..no od nás ze školy jsme jeli jen a já,Daníí(právě ta trhlá kámoška) a ještě jedna holčina..toť vše. Zbytek autobusu naplnilo gymnázium a pedagogická škola v čele se svou kvalitní pedagožkou pí. prof. Soškouc..no hned bylo jasné, kdo zájezd vede,k naší nelibosti. V Kutné Hoře přistoupilo asi patnáct velice crazy chlapců s tamní průmyslové školy..zlepšila se nám nálada...ani oni nebyli nadšeni tou paní, co neustále brala do ruky mikrofon a obtěžovala tak značnou část účastníků..během cesty přes deku a časopisy Maxim jsme se seznámili s Pinfriendem a Javolem(jak jsme si je po týdnu překřtili:)..myslím, že kdyby tušili co se z nás vyklube tak by radši dělali, že neexistujem, zvlášť poté, co jsme si z nich při cestě domů udělali odpadkový koš a takovou kantýnu, mimochodem moc dobrá večeře, kluci:)

Příjezd: co dodat přijeli jsme o tři hodiny dřív a gymnázium rozhodlo, že místo do hezkého městečka pojedeme v našem městě Morteau do tří rádoby obchodních domů..abych to zkrátila-jeden větší supermarket, Lídl menší než v Čáslavi a nějaký oděvy..autobus zamčenej, paní S. v čudu a my mrzli v chodbě supermarketu nebo přímo před autobusem na dešti..paráda!!!

Po ukončení našeho utrpení jsme se vrátili ke škole a po příkazu ničemu se nedivit jsme šli na velikýý oběd do školní jídelny..no prokousali jsme se salátem a už nemohli:)

Po obídku nás čekalo seznámení s našimi novými kamarády...trochu jsme se s danou zděsili když jsme zjistili koho nám přidělili..trochu z toho byli v depresi, ale ničemu jsme se nedivili...poté co jsme shlédli vynikající film plný krav a mléka a hodinek a sýra ve francoužštině jsme se odebrali do hodinářského muzea..přišlo mi to spíš jako přehlídka koleček a ručiček a už jsem byla trochu zoufalá, ale to asi všichni...

No a pak už nás čekali nové rodiny...co vám budu povídat, nakonec moje očekávání bylo horší, ty předsudky no, nakonec jsem byla vcelku spokojená:)