Včeraj,jak sem jel rano lokalku na šichtu, sem ešče poloslepy kuknul z oknaaco něvidim – řada aut jak cyp od Imperijalu až po Frydlanske mosty. Užsemse těšil, že uvidim jakesik rozflakane žďorby na štyrech kolach odhňupu, co jezďa jak prasata a nědodržuju vyhlašku, a nebo aji jakesikdojebane krvave zněuznane zavodniki formule jedna, ale nic! Řada až kukulturaku a socijalce a ešče dal. U Domu energetyki sem se na to vysral a zas sem zavřel oči, bo se michtělo spať a na šichtu eště daleko a zrovnaj nastupil jakysik nasranypazgřyvec s berlu a už si to zamiřil ku mně. Vyser si oko! Maš jezdiťinvalidnim vozykem a ni lokalku,cype. Jak sem přyšel do roboty, tuž tammě ani stolek něpozdravil, bo všeci kecali o jakesik akcii storoča vKerfuru. Chvilu sem posluchal esli něvyšpijonuju jakesik detajly, aleguvno. Nakoněc mi to nědalo a zoptal sem seJaruny. Ta na mě mrkla – asisi spomjela na naš taněc na Stodolni – apry že v Kerfu dněskaj majuakci, kdy si možeš kupiť buty anebo košulu se slevu jak prase. Tuž butyuž mam dojebane a košula už by tež zaslužila vyprať. Vrtalo mi to paluaž sem se rozhodnul – bulnu šichtu a něnapadně se vytratim na hodinu.Třebaj tam kupim hadry a kdovico ešče.

Něnapadněsem se prošvenknul vratnicu – ty ramba v černych uniformach zrovnačumjeli na televizu, kdě byl jakysik pořad o ucpanych cestach. Sednulsem na lokalku a valil směr Kerfur. Vystupil sem u Hutnich montaži apřyskokem vpřed sem sešinul ku hlavnimu vchodu. Už za zastavku mi bylodivne, že tam bylo ludi jak naprvomajovym pruvodě za komanču. Čim bližsem byl Kerfu, tym to bylo horši. Ludě se tlačili jak sardinki vplechovce a čim dal vic mě srali. Jak už sem myslel,že se na to vyseru,tož mě dav vtlačil do hlavni brany a ja spolu s dalši partyju, kere sezachtělo zlevněnych košul a radiji, proletěl kolem Mekdonalda,byvalehoElektrosyty a nakoněc kolem informaciji. Eletrycku branku, kerapušťaludi do opchodu, sem přeskočil jak Sergej Bubka v dobach svenejvětši slavy a řynul sem si to do oděleni tekstylu. Ti hajzli! Košuleza dvacet korun už němjali! Tuž smykem vybiram zatačku a valim doodděleni obuvi, kere je hneď vedle. Do štajgrove řytě! Posledni fajnebuty za třycet korun ukořistil jakysik antek z Polskej. Tuž co robiť?Shybam se pro letak, co se tu vala na zemi. Pořbetě mi přeběhně desetduchodcu. Slyšim enem, jak si ščebetaju cosik o levnych pomerančach pokoruně za kilo. Jejich berle citim v každym obratlu. Vstavam s letakemv ruce a oko mi padně na předni stranku – domaci kino za patnastset.Kurnik šopa, tuž to je vjec! Nědavno nam zavřeli kino Vesmir, do Lunyje daleko a jeden listek v Sinestaru stoji jak izdenka do Brna. Mjeťdoma vlastni kino enem za par korun, tuž to by partyja z roboty čumělajak Gross na lokomotivu. Dufam, že to platno k temu je dosť velke.Nerad bych na to čuměl moc zblizki. Valim do elektra. Tam už stojibanda rychlejšich koliku s robkami,kere se tvařa tajak by mě chtělynarvať do tej jejich vybrane lednički, na kerusem se enem kutkem okapodival. Čumim jak vrana na romadur – lednička za dvatisyce, tuž to semněviděl ani u znameho v bazaru a to je nějaky frajer, bo ma otevřenenonstop, aji v noci. Prodiram se davem ruzne narodnosti k televizam avideam – a zas guvno! Posledni domaci kino za tisicpětset bere jakysikčobol,na kereho se vzapjeti vrhaju ostatni v řadě, keři tež chtěliušetřiť za kino.Jeden se mu snaži vyrvať z ruk tu krabicu a druhy hopicha prstem do oka. No něvim něvim, esli mu k čemusik budě ta zmačkanabedna, keru mu vzteki poskakala ta tlustoprdka co stala za nim. No nic,seru na to a pomaly se deru k vychodu.Cestu se ešče nachomytnu k bitceu vjecy pro male haranty. Chytnu jednu dogzychtu, keru hned tej baběvracam. Pada na zem a bere sebu dalši tři hňupy,keři drža stejnukrabicu lega jak ona. Lego se rozleti na všecky strany jak křeček, keryproleti ventilatorem a je klid.

Podvuch hodinach se orvany jak oberva deru do lokalki a valim zpatki doroboty. Ramba na vratnici si mě ani něvšimnu, bo furt čumja na tutelevizu. V robotě se mě všeci ptaju, co sem robil tak dluho na tymhajzlu a esli sem spadnul do mušle,že sem tak oškubany. Chuji jaklampa, no ni?

Večerna Nově potem ukazovali obrazki ze Slovenska, jak se tam ludě rvali dojakehosik supermarketu. Tuž take zufalce ja něchapu, tlačiť se jakherink gvuli zlevněnym kobzolam – bych se na to moh vysrať.

napsal/a: Roupandour 19:48 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář