Spominka na prvni maj

15.Červenec 2009

Zas tu mame Prvni maj, svatek všeckich zamilovanych, ale aji svatek tych, keřy každy den vala pěški, lokalku, nebo vlasni karu na šichtu,bo my udernicy sme zvykli slaviť Svatek prace robotu, no ni? Donědavna sem v ten den odpoledně rači moc něvychazal z baraku, bo na každym rohu pod každym volnym stromem se kontrolovaly blomby v zubach ruzne dvojice podle tradyce, aby im ta jejich jedina něuschla. Nejhorši to byvalo v Komeňaku. Raz sem dojižďal po cyklostezce dvojicu, kera se rozhodla natym mistě, jak třa objet ten strom, že to je idealni misto na koktejl ze slin. Hned sem se přypadal duležitějši, bo na valne hromadě sem eště něbyl. Eště že sem měl kolobuty, bo ten švarceneger vypadal, že mě přehodi na druhu stranu Ostravice.

Ani po tych dluhich rokach němožu dostať z lebki jeden zažitek,kery se mi stal raz na Prvniho maja, eště jak sem travival čas mezy sedmu a pul osmu, než sem valil do školy, bombardovanim špigla v kupelce. Chodila se mnu do třydy, lapěla vepředku a byla švarna jak obrazek. Nědosažitělna tajak Montivrist pro Bema. Byl sem do ni hotovy jak jorkšir do papuča. Jak se mnu nahodu promluvila ("Maš službu, umyj tabuli, dělej!"), spotil sem se až na fusaklach. Psaval sem jilibesbryfy, kere sem aji lepil do obalek a potem splachoval. Spominam na jedno mokre odpoledně, jak sem se jaksyk rozepsal a ucpal sem tym vecko a potem sem to musel pazuru loviť. Tuž mlady zamilovany vul, no ni?

Tenkrat eště za komanču se povině chodilo do pruvodu. Ona spřecedu třydy měla nesť transparent s heslem "Mládež zdraví sjezd –práci čest!", kere vymyslel zastupce ředitěla, bo to byl nejvěči polibtruk na škole a basnik k temu. Co čert nechtěl a pambu mi něpřal –pět minut před startem držela transparent sama a přeceda se valal na asfaltě, bo jaksyk něrozdychal ten hic a to dluhe stani. Ani něvim jak – asy že sem byl nejbliž nebo sem měl nejpěknější uzel na pijonyrskim šatku – naša třydni mě lapla a vrazyla mi tu nasadu od smetaku do pazury a už se šlo. Moja esoterotycka fantazyja jela na plnyodpich. Ja se držim s Lenku za pazuru! Syce přes dvarazy dvumetrovu tyčku a třy metry popsane cychi, ale držim! Jak sme šli kolem vrchniho Inčučuny na trybuně, naparoval sem se jak krocan s nadivku. Co na tym,že ona se tvařyla tajak mala kuřy řyť.

Cely pruvod se ani něpamatuju, bo sem ho stravil v duchu s ňu ruku v ruce na rozličnych mistach. Jak sme potem odevzdavali tu cychu na tyčkach, už sem s ňu chodil a byla to laska na cely život, bo mi aji odpověděla na pozdrav, jak sme se lučili. Druhi den sem byl honem vylečeny, bo sem se na obědě automatycki položil ten umělohmotny tacek s divnym obsahem vedle jejiho. Šak spolu chodime, no ni? Hleděla jak Krejčiř na letišni policyju a zoptala se, esli mi něhrabe a ať se valim lapnuť tam, kaj patřym, bo mě eště kdosyk vedle ni uvidi a to by něpřežila. A bo sem ju miloval až za hrob a nechtěl sem, aby umřela,šel sem se poslušně lapnuť sam ku stolu u dveřy.

Jak mě v šesnasti dalši robka poslala do dupy, začal sem sepižlať pazuru přyborovym nožem, bo pro mě už život neměl cenu. Jak mě během měsyca mama šesťrazy zvalila, že ma všecke nože poohibane,docvaklo mi, že cosyk robim zle. Ale musym se pochvaliť – posledni dobu mam všecke přyborove nože rovne. Tuž ale dost spominaňa, bo robota stoji – idu slaviť robotu.

napsal/a: Roupandour 17:31 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář