Vikend s gizdami a bělaskami
29.Červen 2009Celkem pěkny sobotni den, kery popišu indy, mi skazyl podvečerni telefon od segry. Enem sem pravil halo a už spustila. Vyčetlami všeckomožne od teho, že sem se narodil až po to, že sem nic nědal malemu gizdovi k narozkam. A do řyti, ja sem na ně zapoměl jak na smrť! Sem taka cytliva povaha, tuž sem se zastyděl. Segra naraz smečovala otazku, esli mam vubec ty jeji děcka rad. Tuž jasne, že mam,no ni? Tuž esli mam, tak vemu v nedělu maleho na Banik. Zbystřyl sem a zoptal se, čemu s nim nějdě švager. Pry ma zas jakisyk šolich. Tuž toistě, v nedělu, to zas asy kajsyk nasava a nebo s tu jeho chitru partyju vymyšlaju, jak vydělať chechtaki bez roboty. Skusyl sem ji eště chvilu oponovať, že určitě už budě vyprodane a tak podobně, ale segra tasyla trumf. Listki už ma a dokoňca aji na trybunu! Tuž budu jak Mamula. Začla se rozplyvať o kolegovi z roboty, co bydli kajsyk na Zarubku a listki ji za cosyk zaistil. Tuž to neni poprve, co o nim tak mluvi, asy sy na něho budu museť posvitiť, bo švager je syce cyp jak lampa, ale sem ze stare školy a nevěru nětrpim. Nakoněc sem ji kivnul.Budě to taka fajna panska izda.
Večer mě odchitnul Marcel z baraku a vytahnul mě pokecať najedno, tuž sem v nedělu trochu dospaval. Enem co sem dočital sobotni noviny, už dole trubil taksyk na Bazaly – segřyn žigul. Dole sem trochu zazmatkoval, bo vzadu seděla vedle maleho synovca aji kopija segry a šklebila se na mě jak Pavlovska do kamery. Potem mi došlo, že ju segra němohla něchať samu doma, bo upřymny synovec němoh robiť chuvu, bo jel tež fandiť, ale něchal se vysadiť už u Alberta.Přece sy před partyju nělajzně, že ho vozy mama autem. Cestusmeprohodili paru dřystu a už segra brzdila u zastavki na Bazalach.Chvilusem něchapal, čemu lezu z žigula obě děcka a mavaju mamě. Ta jimenempodala baťoh, pocalovala každe na jedno lico a pravila, že posedme jezpatki. Hodil sem šipku na kapotu žigula a zařval sem ji dostěraču, cose robi, šak to měla byť panska izda, no ni? Kopija začlanatahovať aoryginal chvilu vypadal, že se rozjedě aji se mnu. A pry,že male semtež nedal nic k narozkam, tuž mě snad něubydě. Na to senědalo nicřeknuť, tuž sem zeslez, bo ludě na zastavce blbě čuměli. Jaksem sepotem smutně čuměl na vzdalujicy se světla, zecvaklo mi, že malamanarozki až v listopadu. Kura, podraz!
Tuž sem oba chacharypopadnul za pazury a tahnul ich k braně.Hned ve vchodě mě nasralahlidacy baba, bo jim prolezla baťoh, vytahlamineralku a tvařyla se, jakby sem tam chtěl propašovať bombu. Malibyli vyvaleni a jak pochopili,že piti s nimi něpujdě, ta menši začlabečeť, že scypně žizňu. V robě sezbudily mateřske cyty, bo jupohladila po hlavě a pravila ji, že tatinekji istě cosyk kupi vbufiku. Tuž do dupy, či vypadam jak tatinek?! Dvuchharantu??! Obazačli vyhližať bufik a za chvilu už mě tahli k frontě.Každy sy poručilkofolu, popkorn, kobzole a slane tyčki. Eště že tamteho vic němjali.Chtěl sem sy dať škopek, ale mala nahlas pravila, žemama řykala abychsy pivo nědaval. Rudy jak spartakijadni trencle sempopadnul gizdy avalil hledať mista.
Lapli sme na řytě achvilu byl klid, bo se cpali tym žradlem achlemtali tu kofolu.Něnapadně sem se rozhlidnul, esli tam neni kdosykz roboty. Ti alenaštěsti na trybunu něchoďa a z kotla mě tu ti sleponiněuviďa. Klid bylenem chvilu. Mala naraz zařvala, že vidi bělaski.Rozhližal sem se kolemjak ichtyl na ohňostroj a potem mi zecvaklo, žemyslela fotbalisty, copravě vletěli na travu. Pul zapasu přemyšlala,jak nazvaťmladoboleslavaki, bo na oranžovočernu ju nic něnapadlo. Jakpo chvilizačal kotel skandovať znamy štyrslabičny upraveny nazevbanikovcu,obratily se na mě dva rozzařene gzychty, kere na mě mrkaly auž už tovypadalo, že se přydaju. Zamračil sem se na ně a asy sezlekli, bo tehoněchali. Enem do sebe dycki žduchli, jak slyšelijakusyk nadavku.Naneštěsti kusek od nas seděl zněuznany trener, kerykaždu nahravkukomentoval, tajak by čital v ginekologicke přyručce.Podle počtupraznych kelimku to vypadalo, že druhi poločas už budědržet pysk. Začalsem se sustředit na zapas a na maleho, kery měl očinavrch paly a furtse ptal, co se tam robi. Ja sem byl ve svojim živlua vysvětloval avysvětloval – šak vitě, sem sportovec od narozeňa. Malami to trochukazyla, jak semtam zařvala "jůůů ten oranžovy pan spadnul,jeeee tenbily spadnul takyyy!!!" Kusek sem ju odsunul, aby toněvypadalo, žepatřy k nam, ale paru šancy sem potem propasnul, bo jakto malazaregistrovala, skočila mi na klin a začla mi ze srandyzakryvať oči.Eště že to nězrobila ve chvili prvniho banikovskeho gola,kery dalMagera – to bych ju asy daroval temu trenerovi vedle. Řvalisme s malymjak hňupi. Mala na nas chvilu hleděla a potem sy začlarobiť z letačkuloďki. Začlo mi byť jasne, že to budě dluhi zapas. Jakzačlo let, enemsmutně proněsla, že ji zmoknu motylcy. Nasadil sem syčerne brylki.Brankař baniku měl skoro celu dobu veget, bo se skorofurt hralo napulce hosti. Chvilami vypadal, že sy zrobi z vypletubranki hupacy syť,bo se tam zjevně nudil.
Jak hlasatel ohlasyl minutunastaveni a rozhodči potem odpiskalpoločas, ucytil sem z obuch strancelkem štyry hladove a žizniveočiska. Jak sem v bufiku platil za dvaparki a třy kofoly (pivo už semměl strach sy kupiť), spoměl sem sy,čemu jim segra dala do baťohaobyčejnu vodu, bo po kofole su pryhiperaktyvni. Ty třy decy skoroeksli a ja sem v duchu politoval segruaji se švagrem, že sy večeružiju. Jak sme se vracali zpatki na lavki,prozvonil mě upřymnysynovec. Zavolal sem mu zpatki a posluchal, jak dotydlifona nadšeněřve, esli ho vidim, že mi mava z kotla. Hňup!Osumtisyc ludi nastadyjoně! Odplul sem sy a tipnul sem ho, bo sem syvšimnul, jak semala vyptava komplet modrobileho chlopa, co seděl vedlenas, esli fandiBoleslavi. Lapnul sem ju za pysk a chtěl mu tovysvětliť, ale naštěstivypadal, že k němu ten dotaz ani nědorazyl.
Popoděkovani trenerovi Komňackemu se pokračovalo. Děcka bylyzklamane, bojak sy motylcy a ti druzy vyměnili strany, už se věčinuhralo moc dalekood nas. Malu už to přestalo definytyvně baviť a začlakomentovať ludiokolo. Maly je asy po mě, bo dal nadšeně sledovalzapas. Jak tam Tomašakjebnul druhi banikovski gol, zas sme skakali jaktvarnica na trampolině.Paru minut před koňcem všeckich osum fanuškuBoleslavi pochopilo, že užto jejich tym asy něvyrovna, zebrali se ašli dom. Kotel začal vypušťaťbengalske ohně (kura, tuž to by mězajimalo, čemu hlidačum vadimineralka, ale rachejtle ni). To děckanadchlo a začly škemrať, ať težjakusyk rachejtlu vytahnu. Robil sem,že něslyšim a sledoval sem, jak sena hřyšťu do sebe pustili. Mladi težztichli, bo se už těšili na bitku.Partyja ale už byla asy utahana, boteho zavčasu něchali a dohrali tovklidu. Hvizd rozhodčiho ukončil toboleslavske trapeni, kere bylo jasneod prvni minuty. Enem škoda, žetam Banik něnavalil vic golu. Jak sembyl nadšeny z vyhry, odkival semgizdum ani nevim jak, že jim obum kupimbanikovski šalek. Tuž takikusek hadry němože moc stať. A možna na topřes tyden ti mali vydřydušizapomenu.
Jak sem s nimikonečně vylez na hlavni magistralu, segra pravěblokovala zastavkutrolejbusu a poliš, co stal kusek odtamtuď robil, žeju něvidi. Chudakměl dosť roboty s autami a s jednu babu, co serozhodla překličkovaťcestu mimo přechod s kočarem. Strčil sem gizdy dožigula, otevřel sempysk, abych jednu větu popsal, jak sme se měli, alepotem sem sy torozmyslel. Mali, plni zažitku a kofeinu se začli nazadni sedačce rvať,tuž sem pro istotu segře odmitnul, že mě sveze dom.Segra se tvařylacelkem vděčně, bo sy asy za ty dvě hoďki stačila vypiťkafe a pokecať skamoškami. Šak to ju přejdě, až gizdi doma usnu až populnocy a mezytymvymenuju všecke nove slova, co se naučili.
Pomalu sem sevydal obvyklu banikovsku cestu. U mosta vedleradnice sem viděl grcaťjakehosyk fandu, co se dosť podobal naupřymneho synovca, tuž sem syrači stahnul kšilt vic do čela. V Jindřesem doplnil piva, co mi chibělyna zapase a doma sem usnul vic udřeny,jak bělascy napsal/a: Roupandour 19:45 Link
