Je zvláštní, že ikdyž jeden s druhým nesouhlasíme, máme všichni pravdu!

Slepí vidí to, co chtějí.

To, co poznávám a co si myslím, se pokouším vyslovit.Ale nemůžu se přitom řídit tím, co to lidem přinese a co z toho vznikne!!

To, co považujeme za pravdu, je výsledkem toho, jak vnímáme světnašima pěti smysly.Smiřme se s faktem, že každý se v daný moment chovátak, jak nejlépe umí.

Jak mám vědět, co jsem řekl, dokud jsem na to neslyšel odpověď?

Člověk se chová jako stvořitel a pán jazyka.Přitom jazyk má člověka v hrsti.

Čím temnější je nebe, tím světleji vyvstanou hvězdy.

Kde je život, je naděje.

Za naději nedám ani zlámaný groš.

Naděje- to je obruč, která nedovolí srdci, aby puklo.

Zbavme se iluzí o naději, neboť zrazuje, o lásce, neboť unavuje,o životě, neboť přesycuje a neukojí, ba i o smrti, neboť přináší víc,než se chce, a míň, než se doufá.

Slibujeme pod vlivem nadějí a konáme pod vlivem strachu.

Když nás opouští naděje, držíme se trpělivosti.

Naděje umírá poslední, ale umírá..

Člověk není stvořen pro porážku.Člověk může být zničen, ale nikdy poražen.

Ve všem je lépe doufat než zoufat, neboť kdo může určit možné?

I když je den a ty vidíš jen mlhu, slunce svítí- jinak by tu byla tma.