Začal neobyčejně ;D . . Vstala ve 2 hodiny a pak jela k Taneční škole.. Ty záblesky štěstí ve (téměř) 3 hodiny ráno* Nikolka, Lukášek, Jeňulka, Barunka a všichni ostatní (: . . . Ta noc v autobuse :] Když jsem ho držela za ruku a ukápla ta slza *BUM* .. A pak tam dojeli. Na tu soutěž. Už to bylo jen o hodinách, později minutách. Byla tak šťastná když řekla, že už jedou :] .. Skákala po celé koupelně jk blázen (: Všichni na ní divně koukali, ale jí to bylo jedno. Skákala a křičela :] Pořád. . . Šli trénovat. Do toho deště * Pže mi tam venku tančíme naší formačku a teď na mě jen někdo z holek "Teresko, Maminka" a já jenom "Jasně, zase co, už po třetí ;D?"  Pak se otočí a ona,Ewuška si tam jde V těch bílejch džínách, hnědý bundičce,, Uplně sem k ní běžela * Uplně Ááá . . . Ten pocit je nepopsatelnej (: . . Jakej byl ví jen Ewuška a já. . Protože když Lukášek říkal "Ty jsi šťastná viď" ? :] . . Tak se mi chtělo uplně plakat (: . .* Skončilo to, ten den utekl tak rychle ;( .. Ale ten den byl nejkrásnější :] ..

Přišla domů. Pořád naby/itá tou pozitivní energií :] .. A pak? Si přečetla ten jeho článek, tu větu ;( . . Brečela, slyšela jk padají ty slzy na polštář ;( . . .Ale došlo mi to :] . . . Plakala, protože mi na něm opravdu záleží. Stejně tk plakala když četla její článek (: ,,Ale to bylo štěstím =*  Ten okamžik kdy si přečetla tu jeho větu něco bliklo před očima. Takovej ten pocit nepopsatelnej, znáš ne? ;D .. Vztek, ale zároveň štěstí. Co mi tohle dalo? Ten pláč, on, článek, věta? .. To, že jsou na světě tací co se snaží (Aspoň doufám)  pro tebe něco udělat, ale zároveň i pro sebe, ale nejde to. . . To, že on je (Jak už jsem tolikrát řekla) Top* . . .Ten, kterýmu věří a řekne všechno. Díky tomu všemu jsem si uvědomila, že to co chci já není to nejdůležitější, že musím koukat i na ostatní. Na jejich problémy a pocity,né jen na to co chci já. . .

Děkuju za ten den, především Ewušce. Mojí *Nejlepší Netový
Lukáškovi, Nikolce, Barušce,Jeňulce a teď navečer Ňuíkovi ( Danýskovi ). . .