Danýsek. . .

JaktO začalO? . . . Urážkama. . . Byla jsem pro něj Malá holka ze sedmičky. Snažila jsem se s ním bavit. Byla jsem jím posedlá ;D . . . Byl to takovej ten nedostupnej kluk co se baví jen se svýma lidma a nebere Malé děti jako jsem byla pro něj tehdy já. . .Postupem času se tO měnilo i když né moc. Občas když jsem byla u Míši tak jsem si s ním napsala asi 5 vět ;D . . . Pak už mi byl ukradenej, bylo mi jedno jestli se s ním bavím nebo ne.Už jsem ho brala jen jako toho namyšlenýho kluka ze školy.A pravděpodobně to ovlivnilo líbko, to jak se začalo psátke statusům. . Najednou jsme si psali vždycky večer na statusech.O blbostech, ale psali ;] . . Zase utekl nějaký ten čas apsali jsme si pořád. Každej den. . . Až pak jsem poznala aspoň trochu jakej je. . .S časem se měnil i náš postoj k sobě. . . Po pár týdnech mi přišlo jako bych ho znala celý život a znám ho sotva půl roku ;]. ..Řekla jsem mu všechno, věděla jsem, že mu můžu věřit, že nepoběží za ostatníma a neřekne jim všechno. . .Myslím si, že důvěra jako taková stoupala i z jeho strany. . . Oblíbila jsem si ho tak jako žádnýho kluka. Není takovej jako ty *týpci*co si myslej, bůh ví co, ale přitom jsou to nuly. . . Je jinej. . Jinej a lepší. . . Vadí mi když o něm mluví někdo hnusně. Hádám se kvůli tomu,, Ale víte co? Nevadí mi to a budu se hádat dál, protože Oni ho neznají, ale hlavně, že mu nadávaj. . . Nikdy nezapomenu na to když napíše Jesi Djáme vjaničku :]. . Ty věci, které pořádně pochopím jen já a on. Jen Malá Holčička a Akorát Chlapeček, jen Ňuík a Ňuinka, Jen ty a já (: . . .Jenže tohle je vtom virtuálním světě ;[ . . V realitě? Příjdemi to jiný. Jak kdyby nic z toho nebylo. Prostě virtuální a reálný svět je jiný. . . „Třeba se to časem změní“ říkám si. Ale co když ne? . .Co když se vždycky jen pozdravíme a tím to hasne? . .Každopádně věřím v to první (: . . A věřit budu dokud se to nestane, dokud se to nezmění. Protože tohle se dá změnit. Můžeme to změnit my dva. Nikdo jiný.Jen my. . .A věřím v to, že se to časem změní.Stejně jako se změnil náš přístup k sobě tak se změní i tohle. Vím to. . .
Sámdobře ví, že mi vadí na něm jedna věc. Přála bych si aby přestal, ale tohle je pro změnu jen na něm. Né na mě. . Můžu se tím trápit jak chci, ale tohle rozhodnutí závisí na něm. Ví to. . . Jak je to teď? . . je pro mě jeden z těch nejdůležitějších kamarádů co mám (: . . teď už vím i jakej je a vím, že všechno potřebuje čas.Bez něj si to nechci přectavit (: . . .

Ale jenom Ouuuplně nejvíc ;D . .

Tak prosím zhasni svět. . .

Každej z nás tO ví a pOkud ne, měl by si tO rychle uvědOmit a né pOzdě jakO třeba já ;[. . . Máš pOcit, že jsi zamilOvaná a všechnO je tak nádherný a myslíš si jak tO nikdy neskOnčí . . . Máš pOcit jak On tě miluje a jak by ti nelhal . . VšechnO cO řekne nebO napíše dOslova hltáš. . . Ale najednOu BUM! . . . Vleze dO tOho ňáká druhá Pipina, nebO něcO pOdobnýhO a vezme ti hO. BezdůvOdně. . .Jenže pOřád máš ty růžOvý brejličky a vidíš tO tak, že tO dOpadne dObře. .Slibuje ti hOry, dOly a ty mu tO naivně věříš . . Ty sama v sObě cítíš, že tOhle není dObré, ale miluješ a když miluješ není cO řešit, že? . . Čekáš, čekáš a pOřád nic. Nic se nemění. PrOpadneš dO depresí a rOdina ti jen těžkO pOmůže. Puberťačku asi jen těžkO pOchOpí třiceti- letá maminka ;[ . . . Máš, ale kamarády Oni ti ty brejle sundají . . A pak teprve vidíš cO všechnO se dělO . . Čteš si histOrie na ajsku a tady na líbku. Říkáš si "Jak sem mu tO mOhla žrát ? " . . Jsi z tOho venku, říkáš si, ale cO když dO tOho spadneš znOvu ? . . Tyhle přeCtavy tě dOhání k šílenství . . Je kOnec, říkáš si, ale víš, že hO miluješ, víš tO. . PrOstě jO . . bOjuješ a ŠechnO se Opakuje . . V tu Chvíli máš jen jediný sen . . *Přestat dOufat a snít* . . Snít O tOm, že se tO zase změní. . Ne! Nesmíš! . . Sni O tOm aby jsi nesnila O takOvých hlOupostech. TakOvýhO kluka nezměníš i kdyby jsi chtěla sebevíc . . * Při dObré vůli a trpělivOsti tO dOpadne dObře. Tak prOč ten nadpis °°Každej příběh nemá Happy End°° ? . . ProtOže ty vzpOmínky v tObě jsOu napOřád. ProtO. . .

Psala jsem tO v tu dObu cO jsem se cítila tak jak tam stOjí. Můžeš si říkat cO chceš o tOm, že jsem ještě malá na tO abych milOvala. Taky si tO myslím. Třeba si tO jen *nalhávám* . . Třeba jsem hO nemilOvala. Třeba ale jO . . Nevím a už tO ani nechci vědět.