The_Milano

...radeji bych vubec nevychazel z domu. Probudilo me hlucne letadlo pristavajici na prilehle letisti. Tezky Londynsky vzduch a neustavajici hluk z ulic, spolu s jemnymi kapkami deste, zapricinily lehce nechut k zacatku dne. Nemel jsem den volna cely mesic. Blizici se tyden mody v Londyne zabral veskry muj volny cas. Zprava! Zvukovy ton ohlasujici prichod nove textove zpravy zcela probudil moje polomrtve telo jeste drive, nez se dostavil nenavideny zvuk alarmu. Jednim okem napul a druhym jen v mlze ctu text zpravy. Dozvidam se, ze po devate hodine mame redaktory z britskeho Vogue. Proste nekdo vi, jak me rychle dostat z postele... okamzite se zvedam z teple postele, venku prsi a je mlha. V lednici neni nic, co by se dali jist po ceste. Tak tedy dnes bez snidane. Miluju rani pohled do zrcadla ten vzdycky potesi. Kdyby tak... Neni cas nejak dlouze resit co na sebe. V deseti minutach opoustim nevyvetrany pokoj plny prave naneseneho parfemu. Rychly zestup po schodech, maly naraz do zavrenych dveri, proteze neni dostatek casu premyslet o tom, ze bych mohl byt prvni, kdo opusti dum. Mrzne az prasti a ja utikam na zastavku autobusu...Informacni displej rika deset minut, coz mi dela pozdni prichod..Jak rad bych skocil do taxiku, jenze tady v te casti zadne nejezdi. Alespon ne rano. Na ceste se strida ridic, tri zastavky pred stanici u metra. To je jako naschval. Bezet by se mi nevyplatilo..prilis daleko na takove vydani energie... V metru narvano. Dech lidi pripomina pohrabni naladu a celkove napeti mi dela spatne. Zavru oci a otevru je az na Oxford Circuss. lidi vychazi jako by byl krasny letni den, copak nikdo nevi, jak dulezitou schuzku musim zvladnout. Chodba plna lidi, neni mozne nijak predbehnout a do kazde uvolnene chodbicky se priloudi stara spomalena ....pani. Konecne se dostavam do atelieru. Nikde nikdo, jenom bizardni hudba vychazejici z pracovny meho bosse. Zaregistroval ze jsem prisel, prudke zvednuti, utichnuti bizardni hudby a prudke priblizovani... Krik: nevim na co cekas, Vogue people tu budou za pet minut a cely atelier je v totalnich chaosu, nevim co jsi delal vecer, ale vypadas hrozne. Co to mas na sobe, prece takhle nemuzes vypadat pred nekym takovym... Okamzite se prevlikni a zacni fungovat. Prijemne privitani mi dodalo chut do zacatku dne. Jeste jsem nebyl ani v kalhotach a zvonil zvonek od hlavnich dveri. Z jeho pracovny se ozval rev prikazujici zvednout telefon. Tedy s kalhotami napul utikam bez bot pres celou pracovnu abych otevrel dvere. Jen pozdrav mi prozradil, kdo je na ceste nahoru. Amanda... diky Amondo, diky Tobe jsem o dve hodiny drive vzhuru, unaveny a napul obleceny, navic v necem, co mi ani nedela dobre. Hiiiiiii........ dlouhy privitaci pozdrav Amandy zaznel celym atelierem. Krasna, stylove oblecena a prevonena mladsi dama vkrocila s rozhodnym zvukem podpadku dopadajicich na parkety tak silne, ze se temer trasla zem. Draha...tak rad Te zase vidim...Falesny pohled s neuprimym privitanim dodaval cele situaci zvlastni kouzlo...Vnimal jsem Amandu jako postavu pohybujici se sem a tam, prehazujici jednotlive ukazky nove kolekce ze strany na stranu a srsici trapnymi vtipy a nevychovanym smichem... V prubehu cele schuzky si asi dvacetkrat premalovala pusu rtenkou od DiorU a prepudrovala aristokraticky vypadajici nosik pudrem od CHANELu. Ten den utekl rychle, vecer se stalo neco, co se k tomu vubec nehodilo...